De Croo považuje neúčast Ruska a Běloruska v Praze za signál o jejich izolaci

Neúčast Ruska a Běloruska na dnešním pražském jednání Evropského politického společenství (EPC) ukazuje podle belgického premiéra Alexandera De Croo jejich izolovanost. Obě země by se podle něj ke společenství mohly přidat jen v případě, že by respektovaly společné hodnoty, jako jsou liberální demokracie a lidská práva.

De Croo byl prvním z politiků, který se dnes po poledni na delší dobu zastavil u desítek novinářů shromážděných na prvním nádvoří Pražského hradu. Zdůraznil důležitost neformálního setkání, na které dostali pozvánku zástupci 44 evropských zemí. "Je tu celý kontinent s výjimkou Běloruska a Ruska. Na tom je vidět, jak jsou tyto země izolované," uvedl Belgičan.

Už dnes ráno řekl v Praze novinářům šéf evropské diplomacie Josep Borrell, že pražské setkání je signálem Rusku, které v únoru vojensky zaútočilo na sousední Ukrajinu, o jeho izolaci. "Neznamená to, že chceme Rusko izolovat navždycky, ale tohle Rusko nezačleníme. Jsme tu, abychom Rusku vyslali signály," řekl Borrell k nyní začínajícímu setkání.

Na Hradě podle budou belgického premiéra evropští lídři probírat důležitá témata, například energetickou krizi či inflaci. "Je důležité, že spolu země mluví," uvedl de Croo. Budoucnost formátu podle něj signalizuje i to, jak velký zájem je mezi státy o to, kdo bude hostit příští zasedání.

Stávající sestava států je podle něj dobrou skupinou. "Nejsem proti tomu, aby se přidaly další země, musí ale respektovat společné hodnoty, jako jsou liberální demokracie či lidská práva. Je důvod, proč tu Rusko a Bělorusko nejsou," zdůraznil.

Ukrajina na EPC hovořila o NATO, prioritou je pomoci vyhrát válku, míní De Croo

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal dnes v Praze hovořil o ambicích Ukrajiny vstoupit do Severoatlantické aliance. První prioritou Evropy je ale nyní pomoci Ukrajině zvítězit ve válce s Ruskem, řekl novinářům belgický premiér Alexander De Croo na okraj premiérového jednání Evropského politického společenství (EPC) na Pražském hradě. "Naším poselstvím bylo, že naší první prioritou je pomoci Ukrajině vyhrát válku," uvedl De Croo. Otázce ohledně ukrajinského členství v NATO podle něj evropští státníci rozumí, nejde ale pro ně o současnou nejvyšší prioritu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na konci září uvedl, že jeho země podává žádost o urychlené přijetí do NATO. Vyjádřil se tak krátce poté, co ruský prezident Vladimir Putin v Kremlu oznámil anexi čtyř Moskvou okupovaných ukrajinských regionů. Západ i Kyjev anexi neuznávají.

Páteční neformální jednání Evropské rady by podle šéfa belgické vlády mělo vést k tomu, že se evropská sedmadvacítka shodne na připravenosti společně pracovat na zajištění dodávek energií a na snížení jejich ceny. Nejdřív je podle belgického premiéra nutné vyslat zprávu o shodě EU, následně bude možné řešit technické detaily.

K dnešní první debatě ve formátu EPC De Croo uvedl, že bylo užitečné hovořit v širším formátu o bezpečnosti či ekonomice.

"Tato nová platforma vytváří možnosti pro otevřenou a upřímnou debatu," řekl dnes v podvečer novinářům o EPC rakouský kancléř Karl Nehammer. Jako příklad uvedl debatu o pozici Srbska, které se podle něj zmítá mezi zájmy západního hodnotového společenství a EU na jedné straně a Ruskem a srbské a ruské pravoslavné církve na straně druhé.

"To znamená, že musíme se státy západního Balkánu zacházet opatrně, musíme brát na zřetel národní zájmy těchto zemí, aby se nezhroutily uvnitř vlastních systémů. A k tomu mi tato platforma připadá více než užitečná," poznamenal kancléř, který dnes kvůli zpoždění nestihl slavnostní uvítání ani společné fotografování účastníků EPC, podle agentury APA kvůli představení rozpočtu na armádu.

Zasedání Evropského politického společenství přivedlo na Pražský hrad dohromady vrcholné představitele 27 zemí EU a dalších 17 států včetně Británie, Turecka či Ukrajiny. Jasným vzkazem Rusku je, že do Moskvy ani do Minsku pozvánka neputovala.

Hlavními tématy jednání jsou bezpečnost, ekonomika, energetika či klima. Politici pražský summit po úvodním společném jednání v plénu využili k diskusím u kulatých stolů a bilaterálním rozhovorům. Například Nehammer si naplánoval setkání s představiteli Bosny a Hercegoviny či Severní Makedonie.

Související

Alexander De Croo

Belgického premiéra De Crooa se pokusili otrávit

V listopadu loňského roku obdržela kancelář belgického premiéra Alexandra De Crooa dopis obsahující bílý prášek, který byl nyní identifikován jako strychnin – silný jed, který může být smrtelný. Incident vedl k hospitalizaci jednoho z premiérových poradců, který přišel s látkou do styku.

Více souvisejících

Alexander De Croo (belgický premiér) Rusko Bělorusko Ukrajina

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Gripen

Češi souhlasí se švédskou nabídkou. Gripeny budou k dispozici ještě 10 let

Ministerstvo obrany souhlasí se švédskou nabídkou na další využívání letounů JAS-39 Gripen, uzavření smlouvy do roku 2035 podpořilo Kolegium ministryně obrany. S návrhem smlouvy nyní bude seznámena vláda. Díky intenzivním jednáním se podařilo ministerstvu dosáhnout nabídky, která je oproti loňské zhruba o 25 % výhodnější. Prodloužení využívání Gripenů pomůže překlenout období, kdy budou do české armády postupně zaváděna letadla páté generace F-35.

před 2 hodinami

FK Dukla Praha

Fotbalová Dukla se po záchraně v lize rozloučila s trenérem Petrem Radou

Vedení fotbalové pražské Dukly, která se o víkendu dokázala zachránit v první lize poté, co v odvetě baráže porazila Vyškov až na penalty, se po třech letech rozhodlo rozloučit se s trenérem Petrem Radou. Kromě něho pak také nebudou na lavičce Pražanů pokračovat i jeho asistenti Michal Horňák a Pavel Medynský.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Proč v Nizozemsku padla vláda? Geert Wilders se chce stát premiérem, plán se mu ale může krutě vymstít

Geert Wilders, dlouholetý nizozemský krajně pravicový politik a vůdce Strany pro svobodu (PVV), učinil riskantní krok, který může jeho ambici stát se premiérem spíše zmařit než naplnit. Rozpuštěním vlády, jejíž byl součástí, doufá, že podzimní předčasné volby promění v referendum o přistěhovalectví – tématu, které mu v minulosti přineslo úspěch. Jenže politická realita v Nizozemsku se výrazně změnila.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Letadla, ilustrační foto

Američané jsou znechucení Trumpem. Opouštějí USA a hledají nový domov v zahraničí

Po znovuzvolení Donalda Trumpa do úřadu prezidenta Spojených států se zvyšuje počet Američanů, kteří se rozhodli odejít ze své země. Většina z nich tvrdí, že současný politický vývoj v USA je natolik znepokojuje, že hledají nový začátek za hranicemi. Tento trend je vidět jak na zvýšeném zájmu o stěhování, tak na počtu žádostí o občanství v jiných zemích.

před 8 hodinami

euro, ilustrační fotografie

Balkán čeká na euro, Polsko se od něj odvrací: Rozdílné cesty dvou členů EU

Zatímco Bulharsko, nejchudší země Evropské unie, se připravuje na přijetí společné evropské měny, Polsko – donedávna označované za ekonomického premianta bloku – od eura stále víc ustupuje. Rozdílný přístup obou států ukazuje hluboké rozpory v rámci EU ohledně budoucnosti hospodářské integrace, píše Politico.

před 9 hodinami

Věznice, ilustrační fotografie

Rusové mučí a vězní ukrajinské civilisty tisíce kilometrů od domova. Svět je naprosto ignoruje

Zatímco svět sleduje mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem a diskutuje o diplomatických možnostech ukončení války, tisíce ukrajinských civilistů nadále mizí beze stopy. Unášeni ze svých domovů ruskými silami a deportováni do táborů a věznic hluboko na ruském území, včetně oblastí na Sibiři, zůstávají tito lidé jedním z nejtemnějších a zároveň nejopomíjenějších aspektů ruské invaze.

před 10 hodinami

I Če-mjong

Ekonomika Jižní Koreji se hroutí? Nový prezident čelí krizi jménem Donald Trump

Nově zvolený jihokorejský prezident I Če-mjong se teprve ujal úřadu, ale již čelí vážné mezinárodní krizi. Na rozdíl od předchozích hlav státu se nemohl spolehnout na obvyklé dvouměsíční přechodné období. Do prezidentského paláce vstupuje okamžitě, aby nahradil svého předchůdce Juna Sok-jola, který byl odvolán z funkce po neúspěšném pokusu o zavedení stanného práva koncem minulého roku.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Elon Musk

Elon Musk se ostře pustil do Trumpa: Odporná ohavnost otřásla Bílým domem

Americký miliardář a technologický magnát Elon Musk otevřeně zaútočil na nový legislativní balík prezidenta Donalda Trumpa, který prosazuje mezi republikánskými senátory. Ve výbušné sérii příspěvků na sociální síti X označil návrh zákona za „odpornou ohavnost“ a ostře odsoudil nejen jeho obsah, ale i politiky, kteří jej podporují. Jeho prohlášení zaskočila i vysoké úředníky Bílého domu, kteří nečekali tak silnou a veřejnou kritiku.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Tomáš Zdechovský /KDU-ČSL/

Zdechovský exkluzivně pro EZ: Kvůli Slovensku mi vyhrožují smrtí, podvodů s dotacemi je tam ale opravdu hodně

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal říjnovou cestu Výboru pro rozpočtovou kontrolu na Slovensko, kterou vedl. Uvedl, že se zaměřili na podezření z rozsáhlého rozkrádání evropských dotací, přičemž narazili na případy předražených zakázek, neexistujících projektů a účelově rozdělovaných podpor. Promluvil také o zastrašovacích praktikách bezpečnostních složek. „Budeme pokračovat v práci tak, aby v případě, že by se mi cokoliv stalo, ta práce nepřišla vniveč a měl ji kdokoliv možnost převzít a zkontrolovat,“ řekl.

před 11 hodinami

Gaza

Červený kříž: Svět selhal. Situace v Gaze dosáhla takové hrůznosti, že i v pekle je lépe

Situace v Gaze dosáhla takové hrůznosti, že ji prezidentka Mezinárodního výboru Červeného kříže (ICRC) Mirjana Spoljaricová označila za horší než peklo na zemi. V rozhovoru pro BBC z ženevského sídla ICRC uvedla, že svět selhává – státy dělají příliš málo pro zastavení války, ukončení utrpení Palestinců a propuštění izraelských rukojmí. Zároveň apelovala, že mezinárodní humanitární právo se stává prázdnou frází.

před 12 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev XIV. se pustil do boje proti umělé inteligenci

Nový papež Lev XIV., první Američan v čele katolické církve, si vytyčil jasný cíl: postavit se rizikům, která představuje nekontrolovaný vývoj umělé inteligence. Již v prvním oficiálním projevu kardinálům prohlásil, že AI může ohrozit „lidskou důstojnost, spravedlnost i práci“. Krátce nato přiznal, že technologie skýtá „obrovský potenciál“, ale zdůraznil potřebu odpovědnosti, aby sloužila všem a ne jen několika málo vyvoleným.

před 13 hodinami

Malý, ale věrný spojenec v indo-pacifickém regionu. Proč pobaltská země rozvíjí vlastní koncepci pro tuto strategickou oblast?

Litevské ministerstvo národní obrany vypracovalo strategii bezpečnosti a obrany pro indicko-pacifický region, kterou představila ministryně národní obrany Dovilė Šakalienė během svého vystoupení na asijském fóru pro obranu a bezpečnost v Šanghaji. Podle informací poskytnutých serveru EuroZprávy.cz se Litva tímto krokem přihlásila k aktivnímu podílu na řešení bezpečnostních otázek v regionu, který je dnes jedním z klíčových ohnisek globálních strategických zájmů.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy