Do Británie jen vyvolení? Johnson spustí nový vízový systém

Britský premiér Boris Johnson si je vědom skutečnosti, že by po brexitu mohlo dojít k odlivu nejen mnohých unijních studentů, ale i vědců, matematiků a dalších výzkumníků, kteří jsou pro oblast vědy Spojeného království důležitou základnou. Chce proto zavést nový vízový systém, který by měl nahradit dosavadní schéma Tier 1. V čem bude systém Globálních talentových víz tak jedinečný a co nového nejen Spojenému království přinese?

Vědci a výzkumníci, kteří se budou chtít do Spojeného království po brexitu dostat, budou přijímáni na základě nového vízového schématu. Ten má podle plánu Borise Johnsona přilákat unijní „mozky“ a to především v aktuální situaci, kdy Británie čelí nejistotě ohledně počtu odchozích výzkumníků a studentů z důvodu opuštění Evropské unie. Nový systém ponese strategický název – Globální talentový vízový systém, dotčeným osobám tak umožní snadnější přístup do země.

Nový vízový systém představila britská vláda v neděli s tím, že by měl vstoupit v platnost k 20. únoru, tedy méně než tři týdny po oficiálním datu brexitu. Johnson také prozradil, že systém nebude mít omezenou kapacitu, jako tomu bylo doposud u systému Tier 1. Do země tak bude moci přijít neomezené množství výzkumníků, matematiků a vědců, jejichž nabírání bude podle slov vládního kabinetu novým systémem značně ulehčeno.

Spuštěním Globálního talentového systému víz dává Johnson světu zprávu, že je Spojené království nadále otevřeno vědě a výzkumu a že se chce v této oblasti držet na vrcholu. Zároveň si však uvědomuje, že to nebude jednoduché.

Již nyní Johnson čelí kritice ze strany opozice. Například jedna z mluvčích Liberálních demokratů prohlásila, že je Johnsonův nový vízový plán pouhým „marketingovým tahem.“ Příliš se totiž neliší od doposud stále fungujícího systému Tier 1. Jediným rozdílem mezi dvěma vízovými systémy je horní hranice, která má být u Globálního talentového systému vypuštěna. U schématu Tieru 1 byla horní hranice stanovena na dva tisíce žadatelů ročně, nikdy jí však nebylo dosaženo. Podle slov Christine Jardinové tato skutečnost dokazuje, jak omezeně britský premiér tamějšími vědeckému sektoru rozumí.

Aktuální statistiky ukazují, že například Skotsko ode dne brexitového referenda opustilo již přes dva tisíce akademiků. Server Politico dále uvádí, že dokonce i tak prestižní instituce, jakou je bezesporu i vyhlášená University College London, se obávají, že by mohly po brexitu ztratit až sedmdesát procent unijních studentů.

Nastalou situaci chce proto Johnson vyřešit novým vízovým systémem, který má studentům a akademikům zajistit jejich místo ve vědeckém sektoru Spojeného království. Otázkou nyní zůstává, zda nový systém Globálních talentových víz bude efektivnější než dosavadní Tier 1.

Související

Více souvisejících

Velká Británie EU (Evropská unie) Brexit Boris Johnson věda

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy