EK chce v EU od roku 2035 bezemisní auta, navrhuje rozšířit prodej emisních povolenek

Nové náklady, které lidem či firmám opatření zřejmě přinesou, má částečně pokrýt unijní pokladna, například pomocí nového fondu.

"Bude to zatraceně těžké, vím to. Ale musíme to udělat, je to naše odpovědnost... Nemůžeme zanechat našim dětem a vnukům budoucnost, která bude bez naší snahy temná," prohlásil místopředseda komise odpovědný za klimatická opatření Frans Timmermans s odkazem na důsledky předpokládaného oteplení planety. Brusel chce dnešní více než desítkou právně závazných návrhů přispět k tomu, aby EU snížila do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 procent proti hodnotám z roku 1990 a dospěla v polovině století k takzvané klimatické neutralitě.

Komise mimo jiné navrhuje, aby nové vozy v EU od roku 2035 nemohly produkovat žádné emise oxidu uhličitého, což zásadně prodraží a prakticky znemožní jejich výrobu. Omezení se ovšem mají týkat již roku 2030, dokdy by se měly emise z automobilů omezit o 55 procent proti dnešním hodnotám. Někteří výrobci již s přechodem k elektrickým autům počítají, požadují ale větší podporu infrastruktury. EK v tomto směru navrhla, aby státy výrazně zrychlily budování dobíjecích stanic a na největších silničních tazích zajistily jednu na každých 60 kilometrů.

Brusel rovněž navrhuje zásadní rozšíření systému emisních povolenek. Jejich prostřednictvím by se mělo nově platit i za znečišťování ovzduší v důsledku silniční či lodní dopravy a vytápění budov. Průmyslové podniky či aerolinky by zároveň měly přijít o bezplatné povolenky. Komise v této souvislosti plánuje vytvoření sociálně klimatického fondu, který by měl mimo jiné lidem pomoci kompenzovat očekávané zdražení tepla nebo pohonných hmot. Půjde do něj čtvrtina peněz získaných prodejem povolenek ze silniční dopravy a vytápění budov.

Unijní exekutiva plánuje také zavést takzvané uhlíkové clo, které by měly platit podniky vyvážející do EU neekologicky vyráběné produkty jako ocel, hliník, cement, hnojiva či elektřinu.

Podle plánu komise by se měl podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie v EU do roku 2030 zvýšit na 40 procent místo dosud plánovaných 32 procent. Státy také mají výrazněji než dosud omezovat spotřebu energií a zaměřovat se na energetickou účinnost.

Zatímco část průmyslové lobby má k plánu komise výhrady jako k příliš tvrdému, někteří ekologové jej na druhou stranu považují za málo ambiciózní. Podrobnosti jednotlivých návrhů budou členské státy domlouvat s Evropským parlamentem a vzhledem k očekávaným složitým jednáním by se jejich značná část mohla schvalovat během českého předsednictví EU ve druhé polovině příštího roku.

Podle zástupců českých odborových asociací a svazů budou důsledky návrhů pro ČR značné a vláda by měla analyzovat, jaké náklady přinesou a jak je financovat. Česko může využít na ekologické projekty mimo jiné desítky miliard korun z mimořádného fondu obnovy, ale také nové peníze z Modernizačního fondu, do něhož přibudou navýšené prostředky z emisních povolenek.