Estonsko vyniká v online výuce. Co se může české školství přiučit?

Zatímco v České republice způsobil přechod na online výuku po internetu značnou řadu problémů, v Estonsku se ukázaly výhody toho, že stát dlouhodobě investuje do digitálních technologií. V Česku neměli problém s výukou na dálkou pouze studenti, ale ze značné části samotní učitelé, kteří si s elektronikou nevěděli mnohdy rady.

Estonsko vnímá rozvoj digitálních dovedností, vysokorychlostního internetu a sofistikované IT struktury jako národní prioritu, píše deník The Guardian. Například v roce 2001 bylo Estonsko jednou z prvních zemí na světě, která klasifikovala přístup k internetu jako lidské právo.

Estonské školy tedy používají digitální studijní materiály již roky. Jakmile došlo k pandemii a školy se v Tallinnu zavřely, děti plynule přešly na výuku z domácnosti.

Česko na zavedení digitální výuky a elektronických zařízení do škol nijak nechvátá. V tuzemsku existuje Strategie digitálního vzdělávání, která měla být ve školách zavedena do roku 2017, ale až nyní by mělo ministerstvo školství oznámit její povinnou implementaci do výuky. „Když to tak počítám, máme zpoždění přibližně šest let od schválení,“ řekl serveru iRozhlas.cz popularizátor role technologií ve vzdělávání a vyučující z Pedagogické fakulty Univerzity Bořivoj Brdička.

„Nebyla to hračka,“ sdělil ředitel školy v Estonsku Taavi Kreitsmann. „Ale v mnoha ohledech jsme rozhodně v šťastnější situaci než ostatní,“ dodal. Před propuknutím pandemie koronaviru mělo všech 340 studentů na jeho škole vlastní iPad, který centrálně spravovala škola. Nejenom že iPady byly používány pro výuku ve škole, ale děti byly zvyklé pracovat i z domova.

V roce 1997 byl v Estonsku zahájen projekt Tiigrihüpe, jehož cílem je poskytnout školám přístup k počítačům a internetu a zásadní digitální školení pro učitele. „Estonsko se již roky připravuje na digitální vzdělávání,“ uvedla Laura Limperk-Kütaru, vedoucí oddělení estonských mezinárodních vztahů. „Pro nás nebyla tato transformace na dálkové studium ničím novým“.

Ne každé dítě v Estonsku si mohlo dovolit notebook nebo tablet. Do hry proto vstoupily také samotné školy, místní úřady a dobrovolné organizace. Limperk-Kütaru je přesvědčena, že nedošlo k významnému úbytku učení a učitelé dokázali oslovit téměř všechny děti.

Estonsko se v posledních letech ukázalo jako nová vzdělávací továrna v Evropě. V mezinárodních testech v Pise předstihla dokonce i Finsko. S populací pouhých 1,3 milionu se estonské výzvy liší od větších států, ale může sloužit jako poučení.

Vedoucí vzdělávání v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, kde dohlíží na testy v Pise, Andreas Schleicher uvedl, že důvody úspěchu Estonska se zrodily již když se země osamostatnila. „Na rozdíl od jiných zemí v regionu se nepokusili obnovit starý systém, ale nechali mladou generaci podnikatelů vytvořit zcela nový veřejný systém, jehož srdcem je podnikání a digitalizace,“ zdůvodnil.