EU bude na summitu hledat společný přístup k Turecku a Bělorusku

Političtí vůdci budou hledat společnou řeč také v ochraně jednotného unijního trhu či přechodu k digitálnímu hospodářství. Diplomaté očekávají, že zvláště v zahraničněpolitických otázkách čeká lídry i s ohledem na trvající rozepře Turecka s Kyprem před schválením společných závěrů dlouhá debata.

Ve čtvrtek jim patrně hlavní část večera zabere společná reakce na vyhrocenou situaci ve východním Středomoří, kde Turecko k velké nevoli Kypru zkoumá možnosti těžby poblíž jeho břehů. Předseda Evropské rady Charles Michel kvůli rozvířeným vtahům v minulých týdnech jednal s vrcholnými politiky obou stran. V Bruselu by podle něj měli šéfové států a vlád pomocí metody "cukru a biče" najít cestu, jak přimět Turecko ke konstruktivnímu dialogu.

"Ve hře zůstávají všechny možnosti, jak bránit legitimní zájmy EU a jejích členských států," uvedl v předsummitovém zvacím dopise Michel. Pozitivní motivací pro Turecko má být například možnost rozšíření celní unie, hrozbou naopak sankce za průzkumnou těžbu. Ty vedle Kypru či Řecka podporuje například Francie nebo Rakousko, další země včetně předsednického Německa však nejsou jeho zastánci. Řada unijních států nechce dále hrotit vztahy s partnerem v NATO, který v rámci migrační dohody pomáhá brzdit příliv běženců. Turečtí vládní politici navíc krátce před summitem unii od dalšího zhoršování vztahů odrazovali.

S tvrdším přístupem k Turecku je však po tlaku Kypru spojena otázka sankcí vůči režimu autoritářského běloruského vládce Alexandra Lukašenka, jehož EU kvůli zmanipulovaným srpnovým volbám neuznává za prezidenta. Nikósie minulý týden na jednání ministrů zahraničí zablokovala přijetí sankcí podporované všemi ostatními zeměmi a za svůj souhlas požaduje potrestání Ankary. Podle návrhu závěrů summitu hodlají lídři vyzvat ministry, aby postihy vůči Lukašenkovým lidem schválili v nejbližších dnech.

Vedle zahraniční politiky se budou unijní lídři věnovat i ekonomickým tématům. Michel v posledních týdnech zdůrazňuje, že EU by měla v budoucnu posílit svou "strategickou autonomii" a toto sousloví bude patrně často z úst vrcholných politiků znít v pátek. Shodnout by se měli na tom, že unie bude pracovat na větší soběstačnosti například ve výrobě léků či dalších zásadních produktů. Unijní představitelé jsou zajedno v tom, že koronavirová krize odhalila zranitelnost Evropy v mnohém závislé například na asijské produkci a chtějí se poučit.

Zvláště globálním posilováním Číny je pak motivována snaha lépe chránit unijní trh. V rámci navrhovaných závěrů by se lídři měli shodnout na tom, že EU v budoucnu hodlá ztížit přístup na svůj trh mimoevropským firmám, které se těší státní podpoře a mají proti těm unijním konkurenční výhodu.

Michel také na summitu navrhne, aby političtí vůdci zemí podpořili plán Evropské komise, podle něhož má být pětina peněz z fondu pokrizové obnovy hospodářství spojena s digitalizací ekonomik.