EU zatím proplatila Česku jen 30 procent dotací

Od začátku letošního roku Česko vyčerpalo 40,6 miliardy korun, proti stejnému období roku 2018 je to o 70 procent více. Za celý loňský rok Evropská unie Česku proplatila 80,5 miliardy korun, z toho téměř polovina připadala na prosinec. Letos by podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálová (za ANO) Česko chtělo vyčerpat asi 90 miliard korun, čerpání by mělo být rovnoměrnější než loni.

Podle analytiků se čerpání dotací proti minulému programovému období sice zlepšilo, ovšem s tím, jak roste tlak na rychlost čerpání, se může snižovat kvalita projektů. "Toho jsme byli svědky v minulém období. Dotace jsou v mnoha případech využívány na zbytečné projekty a školení. Přitom nemáme dobudované sítě informační a dopravní infrastruktury, které by urychlily náš hospodářský rozvoj," sdělil ČTK analytik BH Securities Štěpán Křeček.

Při čerpání evropských dotací se používá takzvané pravidlo N+3. To znamená, že státy musí do tří let vyčerpat dotace, které jim byly v daném roce přiděleny. Současné programové období tak fakticky skončí na konci roku 2023. "Česko nejprve všechny dotace zaplatí ze státního rozpočtu a až potom dostává tyto peníze od unie. Peníze tak z EU přicházejí i po skončení sedmiletky, ve které je ČR má utratit. Ale pokud vše do proplacení musí táhnout státní rozpočet, jde o formu bezúročné půjčky, kterou unii poskytuje český stát," doplnil analytik společnosti Natland Petr Bartoň.

Podle údajů Evropské komise je Česko v porovnání s ostatními zeměmi v čerpání dotací stále podprůměrné. Hůře je na tom šest států, Malta, Rumunsko, Slovensko, Itálie, Španělsko a Chorvatsko. "Například Finsko už má proplaceno 60 procent dotací. Je ovšem pravda, že proti Česku má přidělenu asi jen čtvrtinu dotací. Větší podíl však už mají proplacený i země, jimž byl přidělen vyšší objem než Česku, ať už jde o Polsko, Francii, Německo nebo Portugalsko," dodal analytik Czech Fund Lukáš Kovanda.

MMR porovnává proplacené i smluvně zajištěné dotace s celkově přiděleným objemem bez takzvané výkonnostní rezervy. Ta se podle směnného kurzu pohybovala kolem 36 miliard korun, činila šest procent přidělené částky. V případě neplnění některých cílů ji komise mohla Česku odebrat. V červenci rozhodla, že Česko o tyto peníze nepřijde, proto nemá smysl brát tuto rezervu v úvahu. MMR chce změnit způsob výpočtu od příštího roku.

Podle návrhu auditní zprávy Evropské komise však Česku hrozí, že by mohlo vracet do unijního rozpočtu asi 450 milionů korun, které čerpala firma Agrofert. Podle předběžné zprávy má na ni premiér Andrej Babiš (ANO) nadále vliv, i když ho v únoru 2017 vložil do svěřenských fondů. Současně má podle zprávy jako premiér vliv i na použití unijních peněz.

V programovém období 2007 až 2013 mohla Česká republika z evropských fondů čerpat zhruba 700 miliard Kč. Asi čtyři procenta nebyla vyčerpána.