EU hodlá podle Lipavského řešit následky útoků na energetickou síť Ukrajiny

Některé země, například Německo či Nizozemsko, po útocích urychlily pomoc v podobě dodávek systémů protivzdušné obrany, jiné země hledají možnosti humanitární pomoci.

Debatu v EU čeká Lipavský také ohledně dalšího uvolňování a případně navyšování prostředků z Evropského mírového nástroje, jimiž se hradí vojenská podpora, kterou jednotlivé členské státy dodávají Ukrajině. "Nebude to úplně jednoduchá diskuse, ale pokud má Evropská unie seriózně vykonávat svoji geopolitickou zahraniční politiku, tak to bez těch nástrojů nejde," uvedl šéf české diplomacie. Tento fond o objemu zhruba pěti miliard eur zřídily a doplňují členské země mimo rozpočet EU.

Ukrajině EU také slíbila devítimiliardovou půjčku. Z balíku zatím byla poskytnuta jen jedna miliarda eur. Evropská komise minulý týden podpisem memoranda potvrdila zapůjčení dalších pěti miliard, první díl půjčky EU podle eurokomisaře Valdise Dombrovskise pošle kolem poloviny měsíce. Další dvě části mají následovat do konce roku.

Hlavní je podle Lipavského také otevřít debatu o tom, jak dále finančně podpořit Ukrajinu, jež bez přímé makroekonomické pomoci nemá dostatek prostředků na fungování ve válečném stavu. Dále pokračuje interní evropská debata o přístupu k Rusku. Aktuálně je postaven na pěti principech, které jsou podle Lipavského dávno překonány.

Za úspěch považuje politickou dohodu na vzniku evropské výcvikové mise pro Ukrajinu. Doufá, že bude formálně stvrzena už na zasedání ministrů zahraničí zemí EU v Lucemburku příští týden.

Zásadní je podle Lipavského také pokračovat v protiruských sankcích. EU minulý týden přijala osmou sadu postihů, jejíž součástí je i dohoda o zavedení cenového stropu na ropu přepravovanou z Ruska do třetích zemí po moři. Balík také rozšiřuje zákaz dovozu ruské oceli, dřeva či cigaret. Seznam potrestaných činitelů a subjektů se rozšířil o 37 jmen na celkových 1351. Sankce jsou podle Lipavského relativně přísné a ruský režim bolí. Nemohou mít ale vždy okamžitý účinek. Reálný geopolitický vliv podle něj mají sektorové sankce.

Celkově považuje Lipavský průběh českého předsednictví v Radě EU za úspěšné. Chtěl by také, aby byla během tohoto pololetí dokončena třetí deklarace mezi aparáty EU a Severoatlantické aliance (NATO). "Česká republika dlouhodobě usiluje o to, abychom v bezpečnostních otázkách měli co nejvíce sladěné postoje EU a NATO," řekl ministr. Oba bloky podle něj čelí stejným výzvám a je nutné nalézt jednotu ve strategických otázkách, míní.

Další prioritou českého předsednictví je podle něj podporovat rozšiřovací proces EU. Za úspěch považuje zahájení přístupového jednání s Albánií a Severní Makedonií, které sice odpracovala Francie za předcházejícího předsednictví, Česko k tomu ale podle Lipavského pozitivně přispělo.

Z nadcházejících předsednických akcí šéf diplomacie vyjmenoval mezinárodní konferenci k Terezínské deklaraci, zasedání zvláštních zmocněnců pro Sahel v první polovině listopadu nebo Radu EU-USA pro obchod a technologie, která se uskuteční začátkem prosince ve Spojených státech. Plánuje se též summit EU a západního Balkánu, nejspíš se bude konat v Albánii.