EU i Británie tvrdí, že uzavření dohody je stále možné. Johnson čelí kritice od arcibiskupů

Evropská unie chce s Británií uzavřít dohodu o budoucích vztazích a bude do poslední minuty pracovat na tom, aby se ji podařilo vyjednat. Řekl to dnes místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. Také britský ministr Robert Jenrick dnes připustil, že stále existuje šance obchodní dohodu uzavřít.

"Musí to být spravedlivá dohoda pro obě strany. Nepodepíšeme dohodu za každou cenu," prohlásil Šefčovič po dnešním setkání s britským ministrem Michaelem Govem.

Spolu s Govem, který by měl dnes odpoledne vystoupit v britském parlamentu, slovenský eurokomisař předsedá zvláštnímu výboru pro dohled nad dodržováním brexitové dohody. Na jejím základě Spojené království opustilo 31. ledna EU a vstoupilo do přechodného období. To skončí 31. prosince. Pokud se do konce roku nepodaří EU a Británii vyjednat dohodu o budoucích vztazích, bude se mezi nimi obchodovat na základě pravidel Světové obchodní organizace (WTO).

Premiér Boris Johnson v pátek řekl, že nadešel čas, aby se jeho země připravila na to, že po přechodném období bude bez dohody s EU. Premiérův mluvčí dokonce označil jednání s Bruselem za "skončená", pokud unijní sedmadvacítka neustoupí. Prezidenti a premiéři EU se přitom na summitu shodli, že ústupky by pro úspěch jednání měla přinést pouze britská strana.

Britský ministr pro bydlení Robert Jenrick dnes naznačil, že dohoda je stále možná. "Bylo by rozumné, aby v tomto okamžiku udělali něco navíc a přiblížili se naší pozici v bodech, u kterých je třeba nalézt řešení," uvedl s odkazem na EU. "Doufáme, že přijdou s relativně malými, ale důležitými změnami, které nás budou respektovat jako nezávislou, suverénní zemi," dodal.

Podle agentury Reuters budou dnes o dalším postupu hovořit po telefonu i hlavní vyjednavači: Michel Barnier za EU a David Frost za Británii. Původně měl Barnier tento týden s Frostem osobně jednat v Londýně.

Hlavní spory nyní Brusel a Londýn vedou o rovná pravidla hospodářské soutěže, dohled nad dodržováním budoucí smlouvy a zejména práva rybolovu v britských vodách. Pokud pětiletá brexitová krize vyústí ve finále bez dohody, vyvolá to chaos v citlivých dodavatelských řetězcích napříč Británií, EU i mimo ně, a to v době krize způsobené šířením koronaviru, poznamenala agentura Reuters.

Johnson čelí kvůli postupu v brexitových jednáních silné kritice britské opozice. Dnes se k ní připojilo i několik anglikánských arcibiskupů. Zákon o vnitřním trhu, který nedávno schválila Dolní sněmovna a který umožňuje nabourat jeden z pilířů brexitové dohody, označili duchovní v otevřeném dopise za "katastrofální precedens". Použití tohoto zákona by totiž podle nich mohlo narušit mír v Severním Irsku.

Podpis pod otevřený dopis připojili nejvyšší církevní představitelé anglikánů v Anglii, Skotsku, Walesu i Severním Irsku včetně arcibiskupa z Canterbury Justina Welbyho. "Pokud nectíme pečlivě vyjednané závazky a můžeme 'legálně' porušovat zákony, na jakých základech pak naše demokracie stojí?" ptají se duchovní v dopise.

The UK Internal Market Bill would have enormous moral, political and legal consequences in its current form. As the Anglican primates of the four nations of the UK and Ireland, we have written this letter in today’s Financial Times: https://t.co/iZg18KB0eP pic.twitter.com/ieBoSdQtyW

— Archbishop of Canterbury (@JustinWelby) October 19, 2020

Zákonem o vnitřním trhu se dnes začíná zabývat horní komora britského parlamentu, Sněmovna lordů. Vládnoucí konzervativci zde nemají většinu, a čeká se tak tuhý odpor. Poslanci dolní komory ale mohou jakékoli rozhodnutí lordů přehlasovat.

Související

Maroš Šefčovič

EU nepracuje přímo na dalších sankcích, ale na dotažení detailů, uvedl Šefčovič

Evropská komise (EK) a členské státy EU nyní nepracují přímo na dalším, sedmém evropském sankčním balíku proti Rusku. EK dnes představí opatření, jež se týkají dotažení některých detailů z předcházejících balíků s cílem zabránit neplnění sankcí. Zároveň chce EU dostat sankce do souladu se závěry zemí G7. Na dnešní tiskové konferenci po jednání Rady pro obecné záležitosti (GAC) v Praze to řekl místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič.
Maroš Šefčovič

Evropští lídři vyjadřují výhrady k vládě Tálibánu, Peking reaguje pozitivněji

Prozatímní afghánská vláda jmenovaná v úterý radikálním hnutím Tálibán podle Evropské unie není "inkluzivní" a neodráží etnickou a náboženskou různorodost afghánské populace. Výhrady k novému kabinetu, který je tvořen pouze muži včetně lídrů Tálibánu z 90. let, dnes odděleně vyjádřili i představitelé vlád Německa, Francie a Británie.

Více souvisejících

Maroš Šefčovič EU (Evropská unie) Velká Británie Boris Johnson Brexit Michel Barnier David Frost (vyjednavač) Michael Gove Církev Justin Welby (arsibiskup z Canterbury)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy