EU po brexitu? Anglicky mluvící země zmizí, jazyk zůstane

Z očekávání, že po odchodu Británie z Evropské unie na konci ledna posílí v evropských institucích francouzština a němčina na úkor angličtiny, podle agentury DPA zřejmě nic nebude. I když po brexitu bude angličtina vnímána jako mateřština jen přibližně pěti milionů ze zbývajících 447 milionů obyvatel unie, což bude zhruba odpovídat počtu obyvatel Slovenska, Shakespearův jazyk v Bruselu zůstane hlavním komunikačním nástrojem.

Angličtina si po zapojení Británie do evropských struktur v roce 1973 vydobyla neotřesitelnou pozici. "Po referendu o brexitu někteří tajně doufali, že němčina a francouzština získají na důležitosti. Z toho ale asi nic nebude," řekla DPA tlumočnice, která v hlavním městě EU působí.

V EU je 24 úředních jazyků - každý její občan se na bruselské úřady může obrátit ve svém jazyce a dostane v něm i odpověď. A všem poslancům Evropského parlamentu se jednání tlumočí do jejich rodných jazyků. Němčina a francouzština jsou v mocné Evropské komisi postaveny angličtině jako pracovní jazyky naroveň - ovšem spíše jen teoreticky. V praxi převažuje angličtina.

Statistika překladatelské služby Evropské komise za rok 2019 hovoří jasně. V brožuře dostupné jen v angličtině stojí, že z angličtiny loni přeložili 1,937.002 strany, z francouzštiny 74.725 a z němčiny, která je mateřským jazykem nejvíce obyvatel EU, to bylo jen 38.535 stran.

Anglicky se mluví i na Maltě a v Irsku, kde dohromady žije 5,3 milionu obyvatel. Obě země kdysi prosadily, že maltština a irština se také stanou oficiálními úředními jazyky EU, v praxi ale používají angličtinu. Z maltštiny se loni překládalo 237 stran evropských dokumentů a z irštiny žádný.

Na statusu angličtiny jako úředního jazyka by se nemělo mnoho změnit ani po odchodu Británie, protože Irsko, které do unie vstoupilo k 1. lednu 1973 stejně jako Británie, v EU zůstává. Že změny v tomto ohledu nenastanou, řekl DPA nejmenovaný unijní diplomat i historik Kiran Patel: "De facto může dojít k menším posunům, ale ani bych to nečekal."

Do angličtiny by se tak simultánně nadále tlumočilo 99 procent všech sezení komise, Evropské rady, evropských výborů a evropských agentur, do francouzštiny 75 procent a do němčiny 60 procent jejich jednání. Do slovenštiny se v roce 2018 simultánně tlumočilo jen 12 procent jednání.

Pro mnoho Evropanů ze severních a východních zemí EU se zdá být každodenní komunikace v angličtině snazší než v němčině a francouzštině, píše DPA. A když hledají nové zaměstnance lobbistické skupiny v Bruselu, požadují skoro vždy excelentní angličtinu nebo angličtinu na úrovni rodilého mluvčího.

Změna ale ve střednědobém až dlouhodobém horizontu nastat může. Británie bude kvůli brexitu a přechodnému období podle Evropské komise posílat vyučující do čtyř evropských škol v Bruselu jen do srpna 2021. Když bude své děti v budoucnu dávat do anglických tříd méně britských úředníků, klesne v nich počet žáků. Jednou prostě začne chybět dorost, uzavírá DPA.

Související

AfD (Alternativa pro Německo)

Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu

Evropští diplomaté a němečtí zákonodárci vyjadřují podle webu Politico vážné obavy z dalšího možného úniku důvěrných informací z Bruselu přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem neklidu je přístup poslanců krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) do rozsáhlé databáze vnitroevropských dokumentů. Existuje důvodné podezření, že citlivé debaty o geopolitických otázkách, jako je financování Ukrajiny ze zmrazených ruských aktiv, jsou kvůli této straně vystaveny ruskému dohledu.
Evropský parlament

Politico: Budapešť funguje jako přímý informační kanál pro Kreml. EU vylučuje Maďarsko z citlivých diskusí

Vztahy mezi Maďarskem a zbytkem Evropské unie narazily na nové dno. Brusel začal výrazně omezovat tok důvěrných informací směrem k Budapešti kvůli rostoucím obavám, že vláda Viktora Orbána funguje jako přímý informační kanál pro Kreml. Podle diplomatických zdrojů se citlivé záležitosti stále častěji projednávají v menších skupinách států, ze kterých je Maďarsko záměrně vynecháváno.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Brexit

Aktuálně se děje

před 43 minutami

F-16 Israel Defense Forces

HRW: Izraelská armáda použila v obydlených oblastech jižního Libanonu bílý fosfor

Izraelská armáda čelí vážným obviněním z opakovaného a nezákonného používání bílého fosforu v obydlených oblastech jižního Libanonu. Organizace Human Rights Watch (HRW) spolu s dalšími výzkumníky zdokumentovala nasazení této kontroverzní látky, která má za následek nejen devastaci krajiny, ale i bezprostřední ohrožení civilistů. Podle expertů Izrael tuto zbraň využívá k taktice „spálené země“, aby odkryl terén a znemožnil bojovníkům Hizballáhu úkryt.

před 1 hodinou

Mette Frederiksenová

Nejmladší premiérka v historii Dánska končí. Mette Frederiksenová podala demisi

Dánská politická scéna prochází zásadním obratem. Dosavadní premiérka Mette Frederiksenová oficiálně podala demisi do rukou krále Frederika, čímž formálně ukončila působení své tříčlenné koaliční vlády. Tento krok následoval bezprostředně po oznámení volebních výsledků, které jasně ukázaly, že stávající kabinet ztratil v parlamentu potřebnou většinu.

před 3 hodinami

Írán, ilustrační foto

Teherán zveřejnil svůj mírový plán. USA poslal podmínky, za jakých ukončí válku

Íránská strana poprvé konkrétněji reagovala na americký patnáctibodový mírový plán, se kterým přišla administrativa Donalda Trumpa. Státní televize Press TV zveřejnila v polovině týdne pět klíčových podmínek, za kterých je Teherán ochoten ukončit válečný stav. Skutečnost, že informace přinesl právě anglicky mluvící kanál ovládaný státem, naznačuje, že vzkaz je adresován přímo Washingtonu a mezinárodnímu společenství.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Benzinky

Evropě hrozí v dubnu vážný nedostatek pohonných hmot a energií, varuje šéf Shell

Evropa by se mohla již během příštího měsíce potýkat s vážným nedostatkem pohonných hmot a energií. Varoval před tím šéf ropného gigantu Shell Wael Sawan na energetické konferenci v texaském Houstonu. Podle něj je kritickým bodem opětovné otevření Hormuzského průlivu, který Írán v rámci současné krize fakticky zablokoval pro přepravu ropy a zemního plynu.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchod hluboké následky, varují experti

Současné narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchodní systém mnohem hlubší následky než jen dočasné zpoždění dodávek. Odborníci varují, že nestabilita v této klíčové oblasti urychluje rozpad zavedených pořádků a nahrává vzestupu jednostranné obchodní politiky. Namísto spolupráce se tak svět může dočkat fragmentace trhů, která zkomplikuje podnikání napříč kontinenty.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Poslanecká sněmovna

„Oškubali jste důchodce. Lhář, srab, chudák, nemáte koule...“ Opozice ve Sněmovně tvrdě šije do vládní koalice

Atmosféra v Poslanecké sněmovně ve středu pořádně zhoustla, když se projednávání změn v odvodech pro živnostníky zvrhlo v ostrou osobní přestřelku. Hlavními aktéry se stali předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) a lidovecký poslanec Marian Jurečka. Bývalý ministr práce se do šéfa dolní komory opřel s nevídanou razancí a nešetřil výrazy jako „lhář“, „srab“ či „chudák“.

před 8 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyjednává jen sám se sebou, vzkazuje Teherán k dohodě. Válka s Íránem je nezákonná, přisadilo si Španělsko

Situace na Blízkém východě nabývá v posledních hodinách bizarních rozměrů, kdy se prohlášení Washingtonu a Teheránu diametrálně rozcházejí. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky hovoří o probíhajících mírových jednáních a blízké dohodě, íránské vojenské špičky se Spojeným státům vysmívají. Podle íránského armádního mluvčího Ebrahíma Zolfakarího to vypadá, že Bílý dům v rámci svých vnitřních konfliktů možná vyjednává jen sám se sebou.

před 9 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Diplomaté jsou skeptičtí: Trumpův mírový plán je rok starý, pro Írán byl těžko přijatelný

Diplomatické kruhy vyjadřují značnou skepsi ohledně nového patnáctibodového mírového plánu, o kterém v posledních dnech hovoří americký prezident Donald Trump. Podle zjištění diplomatů obeznámených s průběhem vyjednávání se zdá, že nejde o převratnou novinku, ale spíše o oprášený a dnes již v mnoha ohledech zastaralý rámec, který Washington předložil Teheránu již v květnu 2025, píše The Guardian.

před 10 hodinami

Írán

Likvidace jaderného programu výměnou za konec sankcí. Unikly první detaily íránského mírového plánu

Podle zpráv amerických a izraelských médií udělaly Spojené státy zásadní krok k ukončení konfliktu s Íránem. Washington měl Teheránu předat patnáctibodový mírový plán, přičemž jako prostředník v této diplomatické aktivitě figuruje Pákistán, který se již dříve nabídl jako hostitel mírových rozhovorů. Ačkoliv Bílý dům existenci dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, média jako The New York Times či izraelský Kanál 12 již začala zveřejňovat jeho klíčové body.

před 10 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Válku s Íránem jsme vyhráli. Teherán zoufale touží po dohodě

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Bílém domě při příležitosti jmenování nového ministra pro vnitřní bezpečnost a nečekaně se rozpovídal o aktuálním stavu konfliktu s Íránem. Podle jeho slov je válka v podstatě u konce a Spojené státy již jednají s těmi správnými lidmi. Íránští představitelé prý po dohodě touží tak zoufale, jak jen je to možné.

před 11 hodinami

NASA zveřejnila unikátní snímky z misí Apollo

NASA představila první konkrétní plány na kolonizaci Měsíce

Nový šéf americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman představil v úterý ve Washingtonu zásadní změny v dosavadních plánech na dobývání vesmíru. Ambiciózní vize zahrnuje především upravenou strategii pro vybudování základny na Měsíci. Ačkoliv agentura o trvalejším osídlení lunárního povrchu uvažuje dlouho, poprvé byl nyní zveřejněn konkrétní časový harmonogram a jasný plán postupu.

před 13 hodinami

včera

včera

včera

Zemřela Božena Jirků, stála za Nadací Charty 77 a Kontem Bariéry

Českou filantropii nečekaně zasáhla smutná zpráva. Ve věku 78 let náhle zemřela Božena Jirků, která stála za činností Nadace Charty 77 a Konta Bariéry. Dosud působila ve správní radě.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy