Evropský parlament chce výrazně zvýšit objem peněz, které mají být z nového evropského fondu k dispozici regionům závislým na fosilních palivech. Europoslanci rovněž podpořili možnost, aby byly z fondu částečně financovány projekty nahrazující uhlí a další paliva plynem.
Podle návrhu, o jehož schválení dnes informoval EP a který bude základem k dalšímu vyjednávání se členskými státy bloku, by peníze mohly plně čerpat pouze země, které se zavázaly k takzvané klimatické neutralitě.
Fond označovaný zkratkou JTF má zmírnit dopady přechodu unijních států ke klimaticky odpovědnému hospodářství v oblastech závislých především na uhlí. Podle červencové dohody lídrů zemí Evropské unie má obsahovat 17,5 miliardy eur (téměř 470 miliard korun).
Europoslanci, kteří budou spolu s členskými zeměmi o jeho podobě rozhodovat, však navrhli jeho celkovou výši dokonce až 57 miliard eur. Více než polovina těchto peněz by měla být financována ze společného evropského dluhu a návrh EP i proto patrně narazí na odpor zemí požadujících co nejnižší unijní zadlužení.
"JTF by se měl stát klíčovou součástí politiky soudržnosti EU," prohlásil řecký zpravodaj schváleného návrhu Manolis Kefalogiannis. Europoslanci schválili návrh, který bude základem pro vyjednávání s Evropskou komisí a členskými státy o konečné podobě fondu, poměrem hlasů 417 ku 141.
Proti byla například drtivá většina zelených europoslanců, kterým vadil zejména fakt, že narozdíl od členských států chce EP umožnit částečnou podporu plynu jako dočasné náhražky za uhlí při výrobě energie. Po této možnosti přitom volají některé země východního křídla EU včetně Česka.
Podle kritiků však plyn není zcela čistým zdrojem a neměl by být podporován z unijních peněz.
Poslanci se shodli na tom, že země, které se nezavázaly k dosažení klimatické neutrality do roku 2050, budou moci z fondu čerpat jen polovinu peněz, které budou určeny pro jejich regiony. K tomu, že do poloviny století "vynulují" všechny emise skleníkových plynů například výsadbou stromů, se přitom zavázaly všechny státy vyjma Polska, které má být jednoznačně nejvyšším příjemcem peněz z fondu.
Související
Konec střídání času na obzoru. Zdechovský věří, že EU se brzy dohodne
Tyhle kecy poslouchat nebudu. Vondra odešel z debaty se slovenským politikem
evropský parlament , eurofondy , uhlí
Aktuálně se děje
před 20 minutami
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
před 1 hodinou
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
před 2 hodinami
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
před 3 hodinami
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
před 4 hodinami
Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico
před 5 hodinami
Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů
před 6 hodinami
Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka
před 8 hodinami
Počasí se po víkendu zásadně nezmění. Teplá epizoda bude pokračovat
včera
Princ William odložil dekorum. Záběry z fotbalu obletěly celý svět
včera
Politici zareagovali na tragédii v Pardubicích. Ozval se i premiér Babiš
včera
Recidivista míří k soudu. Policie navrhla jeho obžalobu za vraždu v Mírově
včera
Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval
včera
OBRAZEM: Druhý den se sudetskými Němci v Brně. K jednomu stolu přišli i protestující
včera
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
včera
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
včera
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
včera
Turecko a Austrálie odhalily ústřední téma letošního klimatického summitu COP31
včera
Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?
včera
NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko
včera
Trump je zklamaný. NATO čeká jeden z nejdůležitějších summitů v historii, varoval Rubio
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během ministerského zasedání ve Švédsku oznámil, že nadcházející vrcholná schůzka Severoatlantické aliance v Ankaře bude patřit k nejdůležitějším summitům lídrů v celé historii NATO. Hlavním důvodem je nutnost reagovat na otevřené zklamání prezidenta Donalda Trumpa z toho, jakým způsobem aliance přistoupila k americkým vojenským operacím na Blízkém východě. Podle šéfa americké diplomacie se tento zásadní rozpor nepodaří vyřešit okamžitě, ale bude vyžadovat podrobné jednání na nejvyšší úrovni hlav států za přibližně šest týdnů.
Zdroj: Libor Novák