Evropa se nepoučila, akce na Karlově mostě byla bolestně naivní, píší ve světě

Zdá se tak jasné, že letní přestávku většina vlád promrhala a podzimní nápor epidemie je zastihl opět nepřipravené. Píše to agentura AP.

Země ve východní Evropě hlásí rekordní denní přírůstky infikovaných a závratně stoupají čísla i na západě kontinentu, což svědčí o tom, že ani série jarních celostátních karantén nedokázala pandemii zkrotit. Španělsko nově vyhlásilo v Madridu stav nouze, Německo posílá vojáky na pomoc při vyhledávání kontaktů nakažených a Itálie nařídila nošení roušek i venku, protože tamní zdravotní systém opět čelí možné krizi kvůli tomu, že se plní jednotky intenzivní péče.

Červnová akce, při níž se tisíce Pražanů bavily u 500 metrů dlouhého stolu na Karlově mostě, aby ukázaly, že město po koronavirové pauze opět ožívá, se teď jeví jako bolestně naivní podnik. Česko má totiž aktuálně v přepočtu na obyvatele nejvíce nakažených v celé Evropě.

Epidemiologové i občané teď ukazují prstem na vlády a viní je z toho, že letní pokles počtu nových případů nevyužily k tomu, aby se lépe připravily na podzimní nápor, takže leckde teď mají problém s nedostatečným testováním a s nízkými stavy zdravotníků. V Římě tento týden lidé čekali ve frontách na testy osm až 12 hodin, zatímco lékaři a sestry od Paříže po Kyjev pracují dlouhé přesčasy na personálně poddimenzovaných odděleních přeplněných pacienty.

"Když skončil nouzový stav, nastala doba investovat do prevence, ale to se nestalo," shrnula problém řady států španělská imunoložka Margarita del Valová. "Teď tady máme podzimní vlnu, aniž jsme vyřešili tu letní."

Napětí roste hlavně ve velkých městech, kde se opět rozsáhle zpřísňují restrikce. Například rumunští zaměstnanci v pohostinství tento týden protestovali, když v Bukurešti opět zavřely restaurace, divadla či bary. "Byli jsme zavření šest měsíců, restaurace nefungovaly a počet případů stejně rostl. Nejsem odborník, ale nejsem ani hlupák. Podle mého názoru my nejsme ti, kdo je za pandemii odpovědný," řekl majitel populární hospody Grivita Moaghin Marius Ciprian.

Některé evropské země včetně Belgie, Nizozemska, Británie nebo Španělska teď mají více nových případů na hlavu než Spojené státy. Sedmdesátimilionová Francie hlásila v pátek více než 20.000 nových případů, z hlediska počtu obyvatel jen sedminové Česko přes 8000. Ačkoli podle expertů je nyní situace jiná než na jaře, protože se více testuje a odhalí se mnohem více bezpříznakových případů, je mnoho důvodů k obavám. Chřipková sezona totiž ještě nezačala, ve školách se vyučuje a počasí zatím Evropany nezahnalo do interiérů, kde se nákaza šíří rychleji.

V mnoha zemích navíc stále naplno nefungují systémy rozsáhlého testování a vyhledávání potenciálně nakažených. "Z první vlny jsme se nepoučili. Teď vlajeme za epidemií místo toho, abychom před ní měli náskok," řekl stanici BFM primář infekčního oddělení z pařížské nemocnice Tenon Gilles Pialoux.

Slyšet jsou ale i dobré zprávy. Lékaři například nemoc covid-19 lépe znají a vědí, jak pacientům pomoci a které postupy fungují. Medicínská stránka věci je ale jen část problému, protože všude se nyní potýkají i s konspiračními teoretiky, odpůrci nošení roušek nebo jednoduše s lidmi, kteří už mají všeho dost a nechce se jim už dál dodržovat opatření.

"Ta únava je naprosto přirozená. Dá se to očekávat, když se krize a stavy pohotovosti stále protahují," řekl šéf evropské kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) Robb Butler. WHO proto nově vládám radí, aby při rozhodování o případných nových restrikcích, uzávěrách a karanténách více zohlednili i psychologické a sociální faktory. Podle Butlera bude totiž čím dál důležitější, aby se při rozhodování o případných omezeních mnohem více přemýšlelo o tom, jaké restrikce ještě lidé přijmou a zda je šance, že je budou dodržovat.