Fašistický diktátor Franco bude exhumován. Nejvyšší soud posvětil nařízení vlády

Španělský nejvyšší soud dal zelenou exhumaci ostatků diktátora Franciska Franka z památníku v Údolí padlých nedaleko Madridu. Rozhodl totiž, že k ní není potřeba povolení místní radnice. Vyplývá to z dnes zveřejněného verdiktu soudu. Povolení od radnice sice vláda už dříve dostala, ale v únoru ho zablokoval madridský soudce.

Místní média dnes informovala, že cesta k exhumaci je nyní otevřená a její datum by podle deníku ABC mohla vláda oznámit už v pátek po svém pravidelném zasedání.

Španělský nejvyšší soud už minulý týden povolil přemístění ostatků z památníku, kde je pohřbeno i na 34.000 obětí z obou táborů občanské války rozpoutané v roce 1936 Frankovým pučem.

Dosud ale nebylo jasné, zda věc může zvrátit únorové předběžné opatření madridského soudce. Ten pozastavil platnost povolení od místní radnice kvůli rizikům, která podle něj může představovat nadzvednutí dvoutunového Frankova náhrobku.

Nejvyšší soud ale dnes zveřejnil verdikt, v němž se uvádí, že exhumace nepotřebuje místní povolení, protože byla schválena vládou.

Přemístění ostatků generála Franka, který stál v čele Španělska od roku 1939 do své smrti 20. listopadu 1975, schválila loni socialistická vláda premiéra Pedra Sáncheze, poté ji potvrdil parlament a vláda posléze stanovila její termín na 10. června. Pár dní před tím ji ale nejvyšší soud pozastavil, než rozhodne o stížnosti rodiny. To udělal minulý týden.

O přemístění Frankových ostatků se vedou spory už řadu let. Dřívější pravicové vlády ji odmítaly a předchozí kabinet lidovců ji neprovedl, ač ho k tomu v nezávazné rezoluci v roce 2017 vyzval parlament. Nynější vláda ji schválila proto, že se stejně jako řada Španělů domnívá, že Údolí padlých má být důstojným památníkem obětem občanské války, v níž za tři roky zemřelo na půl milionu lidí.

Z dnes zveřejněného verdiktu soudu též plyne, že španělská vláda měla právo změnit místo nového pohřbení ostatků. Vláda totiž dala původně rodině na vybranou a ta určila rodinnou hrobku v katedrále Panny Marie Almudenské v Madridu.

To ale kabinet odmítl s obavami, aby se katedrála v centru metropole, hojně navštěvovaná i turisty, nestala místem manifestací oslavujících frankistickou diktaturu. Franco má totiž v zemi stále své příznivce, kteří ho obdivují mimo jiné jako obránce katolické víry proti komunistům či za to, že ušetřil zemi bojů ve druhé světové válce.

Jako místo pohřbení Frankových ostatků vláda vybrala státní hřbitov na madridském předměstí El Pardo, kde je pohřbena například Frankova manželka Carmen Polová, několik ministrů Frankova režimu či diktátor Rafael Trujillo z Dominikánské republiky. Podle soudu měla vláda právo určit místo pohřbení Frankových ostatků sama, protože rodina ve stanovené lhůtě nevybrala jiné místo než madridskou katedrálu.

Související

Francisco Franco

Diktátor Franco byl exhumován a přemístěn. Zbabělost, zlobí se jeho vnuk

Po 44 letech dnes španělská vláda exhumovala ostatky španělského diktátora Franciska Franka, který byl po smrti v listopadu 1975 pohřben v památníku v Údolí padlých. Přes odpor Frankovy rodiny, ale se souhlasem parlamentu i nejvyššího soudu byly ostatky přemístěny na hřbitov na madridském předměstí El Pardo, kde se konal soukromý obřad a kde je pohřbena i Frankova manželka. Nedaleko hřbitova proti exhumaci protestovalo přes dvě stovky Frankových příznivců.

Více souvisejících

Francisco Franco Španělsko

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

včera

1. června 2026 22:02

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

1. června 2026 20:50

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy