Francie přebírá vedení EU, Macron chce zásadní kroky stihnout před volbami

Co nejvíce úkolů chce přitom stihnout během prvních tří měsíců, protože v dubnu do předsednictví zásadně promluví francouzské prezidentské volby. Řada politiků a diplomatů vidí ve francouzském programu a volbách přímou souvislost a příliš nevěří, že se některá Macronova předsevzetí podaří naplnit.

"Je jasné, že prezident Macron se bude chtít blýsknout a bude se snažit vyřešit do prezidentských voleb co nejvíc palčivých problémů, kterým Evropa čelí a které si Francie vytyčila jako své priority. Zvláště po odchodu Angely Merkelové se bude chtít stavět do pozice evropského lídra," soudí analytička Asociace pro mezinárodní otázky Vendula Kazlauskas s odkazem na změnu v čele německé vlády.

Šéf Elysejského paláce například slíbil "omezit zneužívání" práva na azyl a pohnout kupředu s návrhem nových migračních a azylových pravidel. Ten před více než rokem předložila Evropská komise, kvůli výrazně rozdílným pohledům členských zemí jsou však jakákoli jednání prakticky zablokována.

"To je jedno z témat, kterým chce oslovit francouzské voliče, bude ale velmi těžké dosáhnout hmatatelného pokroku," řekl ČTK jeden z unijních diplomatů.

Podobně rozdělené jsou státy EU v otázce přehodnocení rozpočtových a dluhových pravidel evropského bloku, která by v zájmu podpory ekonomik postižených pandemickou krizí chtěl Macron uvolnit. Toto téma hodlá otevřít na mimořádném březnovém summitu, kde však patrně narazí na odpor severských a dalších států, které požadují krocení bobtnajících veřejných dluhů.

Francie se chce zasadit také o posílení vojenské spolupráce EU, do níž podle představ Paříže zapadá i vytvoření jednotek rychlého nasazení. Plán, o němž mají unijní lídři diskutovat na dalším summitu, však dlouhodobě zpochybňují zejména státy východního křídla bloku, které nechtějí zdvojovat fungování NATO.

Klíčovou rolí předsednické země je hledat mezi všemi státy kompromisy ve vyjednávání o nových unijních předpisech. Francie chce dotáhnout do konce rozhovory o normách o digitálních službách a trzích, které mimo jiné zpřísňují podmínky fungování velkých internetových firem. Plánuje rovněž sjednotit pozice členských zemí k návrhu takzvaného uhlíkového cla či k zákazu dovozu produktů, jejichž výroba je spojena s úbytkem lesů.

Macron dal také najevo, že hodlá hájit jednotné evropské hodnoty a vládu práva, o které se Brusel pře s Polskem a Maďarskem. Nechce však prosazovat silová řešení, nýbrž pokračovat ve vyjednávání, které ale zatím zmíněné země k výraznějším ústupkům nepřimělo. Od francouzského předsednictví se proto nedá čekat zásadní průlom, neboť Macron "bezpochyby nechce, aby spor přerostl v ústavní krizi EU, která by přetekla do francouzských prezidentských voleb", napsal komentátor bruselského webu Politico Mujtaba Rahman.

Česko čeká poslední půlrok příprav na předsednictví, plán koordinuje s Francií

Francie v sobotu převezme předsednictví Evropské unie, které v polovině roku předá stejně jako před 13 lety Česku. Přestože obě země své priority dopředu koordinovaly a jejich vlády mají jen omezenou možnost z vůdčí pozice ovlivnit budoucnost bloku, nemusí být pro Česko jednoduché navázat na Paříž. Podle znalců fungování EU to však nebude kvůli rozdílným programovým prioritám, ale spíše kvůli významnému postavení Francie v sedmadvacítce a důrazu, který na předsednictví klade.

Francie chce v čele unie posilovat společnou obranu nebo uvolnit rozpočtová a dluhová pravidla EU. Naproti tomu se jí nelíbí mezinárodní dohody o volném obchodu a je skeptická k plánům na rozšiřování unie. Ve všech těchto tématech jsou názory vlád v Paříži a Praze odlišné. Přesto se nedá čekat, že by každá ze zemí vedla unii jiným směrem.

Francie spolu s Českem i dalším státem v pořadí rotujících předsednictví Švédskem celý letošní rok jednala o společném programu předsednického tria, který nedovolí žádné zemi výrazně vybočit z linie přijatelné pro všechny. "Společný plán je jasný, již byl zveřejněn, a na jeho základě bude probíhat úzká, de facto každodenní spolupráce nejen kolegů z bruselských zastoupení, ale i přímo národních týmů na jednotlivých rezortech," popsala budoucí koordinaci předsednictví česká velvyslankyně při EU Edita Hrdá.

Každá ze zemí má podle ní nad rámec programu tria možnost akcentovat vlastní priority, což v českém případě může být například zmíněné rozšíření unie o balkánské země. Jinak je však předsednická agenda kromě společného programu výrazně předurčena i tím, o jakých legislativních návrzích Evropské komise členské státy zrovna vyjednávají. Francie bude usilovat, aby dovedla k úspěšnému konci jednání o zásadních digitálních či klimatických normách, z nichž některé může "zdědit" i české předsednictví.

"Je samozřejmé, že pokud něco první země nedokončí, dopadne to na další. Toho můžou země i kreativně využívat - a Česko může chtít dokončit vyjednávání například o některých klimatických zákonech předtím, než předsednictví po nás převezme ´zelenější´ Švédsko," řekla ČTK hlavní analytička projektu České zájmy v EU Iva Fialová.

Francouzský prezident Emmanuel Macron se hodlá podle řady expertů prezentovat jako vůdčí postava EU a učinit předsednictví součástí kampaně před dubnovými prezidentskými volbami ve Francii. Bez ohledu na to, že nová česká vláda mluví o zvyšování výdajů na předsednictví proti bezprecedentně nízkému rozpočtu plánovanému předchozím kabinetem, má být francouzská částka výrazně vyšší. To Paříži dovolí najmout více lidí a uspořádat větší množství doprovodných akcí, jichž mají být na čtyři stovky.

"Dá se předpokládat, že francouzské předsednictví bude mnohem více vidět, protože pro prezidenta Macrona je Evropa důležitým tématem a v prezidentské kampani jej nepochybně bude chtít využít. Ve srovnání s tím Česko míří vzhledem k omezenému rozpočtu a ambicím českých vlád spíše k ´udržovacímu´ předsednictví,“ soudí Zuzana Stuchlíková z institutu Europeum.

Na české diplomaty bude z francouzské strany čekat jedna speciální výzva. Francie hodlá veškeré jednací dokumenty prezentovat ve své řeči a zcela upozadit angličtinu, která dosud funguje jako nejpoužívanější jazyk. Podle Hrdé s tím české zastoupení při EU počítá a věnuje zvláštní důraz výuce francouzštiny. "Myslím si, že my všichni v Bruselu jsme na to připraveni," dodala diplomatka.