Hlavní podezřelý z teroristických útoků v Paříži z roku 2015 Salah Abdeslam dnes u soudu odmítl, že by někoho zabil nebo komukoliv ublížil. Prohlásil také, že miluje Islámský stát, který Západ považuje za teroristickou organizaci. O procesu ve Francii informovaly světové agentury a místní média.
Francouz marockého původu Abdeslam je jediný přeživší ze skupiny teroristů, kteří 13. listopadu 2015 zaútočili v Paříži na hudební klub Bataclan a na další místa a zabili 130 lidí. Většině z 20 obžalovaných hrozí doživotní vězení. Sedm sebevražedných atentátníků zemřelo při útocích. Proces začal loni na podzim, čtení rozsudku je zatím v plánu na 25. května 2022.
"Nikoho jsem nezabil, nikoho jsem nezranil, ani jediné škrábnutí. Už od začátku této aféry se jedná o křivé obvinění," uvedl u soudu Abdeslam, který při útocích nakonec neodpálil svůj sebevražedný pás, ale pohodil ho na jednom z pařížských předměstí. Prý změnil své rozhodnutí.
"Nejprve jsem Islámský stát podporoval, ale jen zpovzdálí, a nic konkrétního jsem pro ně nedělal," uvedl muž obviněný z terorismu, který se dříve v procesu označil za "bojovníka Islámského státu". K aktivitě ho podle jeho slov nehnalo náboženské přesvědčení, ale jeho lidskost, když viděl, jak lidé trpí, zatímco on si "užívá života, pěkně v pohodlí".
"Západní svět vnucuje své hodnoty a svou ideologii hodně lidem. Je to ponižující," prohlásil Abdeslam, podle něhož Západ staví vojenské základny v muslimských zemích, aby tam pak muslimy zabíjel. A proti tomu podle jeho názoru IS bojuje, což má za legitimní. Útok v Paříži vyložil u soudu jako obrannou akcí IS před francouzskými útoky proti islamistům. Odpovědnost za něj tak podle Abdeslama, který se nyní obává exemplárního trestu, nese tehdejší francouzský prezident François Hollande.
Slova soucitu či lítosti Abdeslam nepronesl. Zazněla tak jen v dopise od jeho matky, který soud nechal přečíst. Žena se v něm obrací i na matky, které při pařížských útocích přišly o děti. O jednoho syna tehdy přišla i ona, při útocích se totiž odpálil Abdeslamův bratr.
Související
Belgie odsoudila teroristy z Bruselu. Abdeslam vyvázl bez dalšího trestu
Abdeslama a další teroristy uznal soud vinnými. Tresty za bruselské útoky se začnou řešit v září
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 1 hodinou
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 2 hodinami
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 2 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 4 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák