Hodnoty EU brání nečlenské Norsko: Seškrtá fondy Polsku a Maďarsku

Norsko se v roce 1994 v referendu rozhodlo nevstoupit do EU, ale s unií má velmi těsné vztahy. Za přístup ke společnému trhu platí vysoké částky skrze norské fondy a do programů Evropského hospodářského prostoru (EHS). Tyto částky putují do 15 ekonomicky nejslabších členských zemí.

V posledních letech se ale Oslo snaží podmínit čerpání těchto fondů dodržováním hodnot, jež jsou obsaženy v evropských smlouvách, jako je ochrana menšin či dodržování zásad právního státu. A to v době, kdy se Evropská unie nedokáže rozhodnout, zda podmínit čerpání fondů dodržováním demokratických kritérií.

V únoru letošního roku Norsko zmrazilo 65 milionů eur (1,8 miliardy Kč podle současného kurzu), které měly jít na podporu polských soudů a nápravných nařízení poté, co zavládly obavy o dodržování nezávislosti soudnictví ze strany polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost. Na konci září Norsko dalo o sobě znovu vědět, když vyloučilo z výzvy v hodnotě 100 milionů eur (2,7 miliardy Kč) polská města, jež se v loňském roce přidala k zákazu takzvané "LGBT ideologie".

"Všechny aktivity financované z prostředků Evropského hospodářského prostoru a z norských fondů musí respektovat a aktivně podporovat základní práva a svobody, včetně práv menšin," uvedla pro Politico Marte Ziolkowskiová, poradkyně norské ministryně zahraničí. "Podle nás finanční podpora polským územním celkům, které se prohlásily za osvobozené od LGBT ideologie, porušuje pravidla EHS a norských fondů," dodala.

Polsko již odpovědělo na poslední rozhodnutí Norska, ministerstvo zahraničí ale nechtělo záležitost veřejně komentovat.

Norské rozhodnutí může posloužit Evropské unii jako vodítko pro její vlastní rozhodnutí. "Je poněkud ironické, že nečlenská země je schopná zaujmout silnější postoj vůči Maďarsku a Polsku než samotná Evropská unie," uvedla Marlene Windová, politoložka na Kodaňské univerzitě.

Podle mnohých je tvrdý postoj Polska proti LGBTQ skupinám v přímém rozporu s článkem 2 smlouvy o Evropské unii, který uvádí, že "Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin."

I přes to ale nový evropský dotační fond se 750 miliardami eur (přes 20 bilionů Kč) známý pod jménem Next Generation EU, na kterém se dohodli v červenci lídři členských zemí, aby podpořili ekonomickou obnovu po epidemii, obsahuje jen špatně definovaná pravidla ohledně dodržování zásad právního státu v zemích jako Maďarsko a Polsko.

"Bude zaveden režim podmínek, který má uchránit unijní rozpočet a program Next Generation EU," píše se v závěrech. Evropský parlament debatuje, jak toho dosáhnout. Je ale jasné, že je obtížné skloubit rychlé čerpání fondu a současně nastavit tento druh podmínek.

"Nemůžeme dovolit, aby tyto debaty vedly ke zpoždění v čerpání fondů," napsali v prohlášení pro Politico předsedové čtyř parlamentních klubů, a to včetně středopravicového klubu Evropské lidové strany a středolevicového klubu socialistů a demokratů. "Musíme také připomenout, že naše hodnoty nejsou na prodej."

Řízení podle článku 7, díky kterému členská země může přijít o hlasovací právo, bylo zahájeno v prosinci 2017 proti Polsku a v září 2018 proti Maďarsku. Obě země ale popřely, že by porušovaly klíčové evropské hodnoty a od té doby se takřka nic nestalo.

Naopak, norské seškrtání fondů polským městům přišlo relativně rychle a brzy bude zesíleno, a to částečně z důvodu, že Oslo může rozhodovat nezávisle, zatímco Evropská rada musí brát v potaz stanovisko všech členských zemí, a to včetně těch, které by chtěl Brusel potrestat.

Norská vláda uvedla, že provedla analýzu hlavních hodnot vyplývajících z Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Podle ní jsou vyhlášení polských "zón bez LGBT" v rozporu s těmito hodnotami. "Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že se jedná o zóny zbavené lidskosti, a proto nemají v Evropě místo. A místo nemají ani v našich dotačních schématech," uvedla Ziolkowskiová.

Nejmocnější polský politik hrozí vetem podpůrného balíku EU

Polský vicepremiér Jaroslaw Kaczyński, který je považován za nejmocnějšího politika ve své zemi, pohrozil, že Varšava vetuje konečné schválení finančního balíku EU na pomoc ekonomikám a dlouhodobý unijní rozpočet. V rozhovoru pro pravicový list Gazeta Polska Codziennie řekl, že to udělá, pokud EU nepřestane Polsko vydírat kvůli jeho snaze hájit svou kulturní identitu.

"Instituce EU, její nejrůznější úředníci, nějací politici, které Poláci nikdy nezvolili, po nás chtějí, abychom přehodnotili celou naši kulturu, abychom odmítli všechno, co je pro nás arcivážné, protože jim se to tak líbí," řekl Kaczyński, předseda vládnoucího národně-konzervativního Práva a spravedlnosti. Plán na podporu ekonomik sedmadvacítky zasažených koronavirovou krizí musí schválit Evropský parlament a ratifikovat národní parlamenty jednotlivých členských zemí. Evropská komise kritizuje polskou vládu mimo jiné kvůli jejím výpadům proti lidem usilujícím o zlepšení právního postavení příslušníků sexuálních menšin. Politici Práva a spravedlnosti vystupují jako ochránci tradiční rodiny a konzervativních hodnot, které jsou podle nich součástí polské národní identity.

"Pokud hrozby a vydírání budou pokračovat, budeme tvrdě bránit životní zájem Polska," řekl Kaczyński. "Budeme bránit naši identitu, naši svobodu, suverenitu za každou cenu. Nedáme se terorizovat penězi," prohlásil politik, jehož země od svého vstupu do EU v roce 2004 výrazně profituje z evropských fondů.