Hodnoty EU brání nečlenské Norsko: Seškrtá fondy Polsku a Maďarsku

Když se jedná o hodnoty Evropské unie, tak mezi jejich hlavní obránce patří jedna z nečlenských zemí: Norsko, píše server Politico.

Norsko se v roce 1994 v referendu rozhodlo nevstoupit do EU, ale s unií má velmi těsné vztahy. Za přístup ke společnému trhu platí vysoké částky skrze norské fondy a do programů Evropského hospodářského prostoru (EHS). Tyto částky putují do 15 ekonomicky nejslabších členských zemí.

V posledních letech se ale Oslo snaží podmínit čerpání těchto fondů dodržováním hodnot, jež jsou obsaženy v evropských smlouvách, jako je ochrana menšin či dodržování zásad právního státu. A to v době, kdy se Evropská unie nedokáže rozhodnout, zda podmínit čerpání fondů dodržováním demokratických kritérií.

V únoru letošního roku Norsko zmrazilo 65 milionů eur (1,8 miliardy Kč podle současného kurzu), které měly jít na podporu polských soudů a nápravných nařízení poté, co zavládly obavy o dodržování nezávislosti soudnictví ze strany polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost. Na konci září Norsko dalo o sobě znovu vědět, když vyloučilo z výzvy v hodnotě 100 milionů eur (2,7 miliardy Kč) polská města, jež se v loňském roce přidala k zákazu takzvané "LGBT ideologie".

"Všechny aktivity financované z prostředků Evropského hospodářského prostoru a z norských fondů musí respektovat a aktivně podporovat základní práva a svobody, včetně práv menšin," uvedla pro Politico Marte Ziolkowskiová, poradkyně norské ministryně zahraničí. "Podle nás finanční podpora polským územním celkům, které se prohlásily za osvobozené od LGBT ideologie, porušuje pravidla EHS a norských fondů," dodala.

Polsko již odpovědělo na poslední rozhodnutí Norska, ministerstvo zahraničí ale nechtělo záležitost veřejně komentovat.

Norské rozhodnutí může posloužit Evropské unii jako vodítko pro její vlastní rozhodnutí. "Je poněkud ironické, že nečlenská země je schopná zaujmout silnější postoj vůči Maďarsku a Polsku než samotná Evropská unie," uvedla Marlene Windová, politoložka na Kodaňské univerzitě.

Podle mnohých je tvrdý postoj Polska proti LGBTQ skupinám v přímém rozporu s článkem 2 smlouvy o Evropské unii, který uvádí, že "Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin."

I přes to ale nový evropský dotační fond se 750 miliardami eur (přes 20 bilionů Kč) známý pod jménem Next Generation EU, na kterém se dohodli v červenci lídři členských zemí, aby podpořili ekonomickou obnovu po epidemii, obsahuje jen špatně definovaná pravidla ohledně dodržování zásad právního státu v zemích jako Maďarsko a Polsko.

"Bude zaveden režim podmínek, který má uchránit unijní rozpočet a program Next Generation EU," píše se v závěrech. Evropský parlament debatuje, jak toho dosáhnout. Je ale jasné, že je obtížné skloubit rychlé čerpání fondu a současně nastavit tento druh podmínek.

"Nemůžeme dovolit, aby tyto debaty vedly ke zpoždění v čerpání fondů," napsali v prohlášení pro Politico předsedové čtyř parlamentních klubů, a to včetně středopravicového klubu Evropské lidové strany a středolevicového klubu socialistů a demokratů. "Musíme také připomenout, že naše hodnoty nejsou na prodej."

Řízení podle článku 7, díky kterému členská země může přijít o hlasovací právo, bylo zahájeno v prosinci 2017 proti Polsku a v září 2018 proti Maďarsku. Obě země ale popřely, že by porušovaly klíčové evropské hodnoty a od té doby se takřka nic nestalo.

Naopak, norské seškrtání fondů polským městům přišlo relativně rychle a brzy bude zesíleno, a to částečně z důvodu, že Oslo může rozhodovat nezávisle, zatímco Evropská rada musí brát v potaz stanovisko všech členských zemí, a to včetně těch, které by chtěl Brusel potrestat.

Norská vláda uvedla, že provedla analýzu hlavních hodnot vyplývajících z Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Podle ní jsou vyhlášení polských "zón bez LGBT" v rozporu s těmito hodnotami. "Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že se jedná o zóny zbavené lidskosti, a proto nemají v Evropě místo. A místo nemají ani v našich dotačních schématech," uvedla Ziolkowskiová.

Nejmocnější polský politik hrozí vetem podpůrného balíku EU

Polský vicepremiér Jaroslaw Kaczyński, který je považován za nejmocnějšího politika ve své zemi, pohrozil, že Varšava vetuje konečné schválení finančního balíku EU na pomoc ekonomikám a dlouhodobý unijní rozpočet. V rozhovoru pro pravicový list Gazeta Polska Codziennie řekl, že to udělá, pokud EU nepřestane Polsko vydírat kvůli jeho snaze hájit svou kulturní identitu.

"Instituce EU, její nejrůznější úředníci, nějací politici, které Poláci nikdy nezvolili, po nás chtějí, abychom přehodnotili celou naši kulturu, abychom odmítli všechno, co je pro nás arcivážné, protože jim se to tak líbí," řekl Kaczyński, předseda vládnoucího národně-konzervativního Práva a spravedlnosti. Plán na podporu ekonomik sedmadvacítky zasažených koronavirovou krizí musí schválit Evropský parlament a ratifikovat národní parlamenty jednotlivých členských zemí. Evropská komise kritizuje polskou vládu mimo jiné kvůli jejím výpadům proti lidem usilujícím o zlepšení právního postavení příslušníků sexuálních menšin. Politici Práva a spravedlnosti vystupují jako ochránci tradiční rodiny a konzervativních hodnot, které jsou podle nich součástí polské národní identity.

"Pokud hrozby a vydírání budou pokračovat, budeme tvrdě bránit životní zájem Polska," řekl Kaczyński. "Budeme bránit naši identitu, naši svobodu, suverenitu za každou cenu. Nedáme se terorizovat penězi," prohlásil politik, jehož země od svého vstupu do EU v roce 2004 výrazně profituje z evropských fondů.

Související

Andrzej Duda hovoří v polském parlamentu

Polsko kvůli sporné reformě justice přijde o peníze z Norska

Polsko nedostane z norských fondů 700 milionů norských korun (1,7 miliardy korun) určených na program týkající se justice. Ve čtvrtek o tom podle polských médií informovalo norské ministerstvo zahraničí. Norská vláda tak učinila v obavách o nezávislost soudnictví v Polsku. Národně-konzervativní vláda ve Varšavě prosadila justiční reformy, které podle domácích i zahraničních kritiků ohrožují principy právního státu.
Zdravotnictví

Finanční injekce pro české zdravotnictví. 420 milionů půjde z fondů EHP a Norska

České zdravotnictví dostane v příštích letech 420 milionů korun z Fondů Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Norska. Půjdou na zlepšení duševního zdraví dětí, lepší prevenci onemocnění a na posílení role pacientů. Informace dnes zazněly na zahajovací konferenci programu Zdraví. Z evropských fondů šlo v minulých letech téměř 3,5 miliardy korun na zahájení reformy psychiatrie.

Více souvisejících

norské fondy Maďarsko Polsko LGBT+ EU (Evropská unie) norsko menšiny Jaroslaw Kaczyński

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

včera

včera

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy