Informace lidstvo nezachrání? Vědci se musejí vzbouřit, apelují biologové

Znalosti změny nevyvolají

Vědci zabývající se ochranou životního prostředí celá desetiletí říkají světu, že mizí druhy a ekosystémy, což bude mít ničivé dopady pro lidstvo, uvádějí biologové. Dodávají, že klimatologové zase varují před pokračujícím spalováním fosilních paliv a ničením přirozených lapačů uhlíku, lesů a mokřadů, které vedou ke katastrofálnímu oteplení planety.

Byly napsány desítky tisíc recenzovaných studií a jejich zjištění byla předána politikům a veřejnosti, poukazují Wordleyová a Gardner. Připadá jim, že vědci odvedli dobrou práci, už jen z důvodu, že nyní všichni vědí o krizi klimatu a životního prostředí.   

"Ale ačkoliv jsme nyní dobře informovaní, ve skutečnosti jsme nezměnili kurz," kritizují odborníci. Připomínají, že ztráta biodiverzity rychle pokračuje, a to tempem, kdy v nadcházejících dekádách vyhynou miliony druhů, stejně jako pokračuje vypouštění uhlíku do atmosféry, které je největší v historii.

Ačkoliv zná lidstvo dopady tohoto jednání, produkuje více skleníkových plynů, než v době před rokem 1990, kdy o nich nevědělo, zdůrazňují vědci. Podotýkají, že samotné znalosti zjevně nevyvolají radikální světové změny, po kterých se volá.

Tento poznatek vedl Gardnera s Wordleyovou aby se zapojili do aktivismu a vyšli do ulic v rámci nenásilné občanské neposlušnosti coby členové hnutí Rebelie proti vyhynutí. Připomínají, že odmítání jistých zákonů má dlouhou a slavnou historii a k této formě občasné neposlušnosti za účelem prosazení svých práv se uchýlilo mnoho největších hrdinů 20. století, od sufražetek přes černošskou aktivistku Rosu Parksovou po Gándhího.

"Dnes je občanská neposlušnost opět na vzestupu. A funguje," tvrdí biologové. Poukazují, že dubnové protesty na čtyřech místech v Londýně učinily z klimatický krize rychle politické a veřejné téma, a tak je životní prostředí dnes třetím nejpalčivějším problémem pro britské voliče, hned za ekonomikou a zločinností spojenou s migrací.

Britský parlament a polovina radnic v zemi vyhlásily stav klimatické nouze a vznikl zákon, který dává jako cíl nulové uhlíkové emise, připomínají vědci. Připouštějí, že není zřejmé, jaká politická změna bude následovat, ale opatření považují za povzbudivý začátek.

Morální povinnost vědců

Spolu s tím probíhají stávky studentů inspirované Gretou Thunbergovou a po celém světě působí podobná hnutí, uvádějí Wordleyová a Gardner. Konstatují, že na to svět čekal, ale reakce vědců je překvapivě slabá.

Vědci si dlouho naříkali, že otázky spojené s životním prostředím zůstávají mimo hlavní zájem veřejnosti, ale nyní, když se do něj dostaly, se jen málo vědců zapojilo do akce za záchranu světa, kritizují biologové. Podotýkají, že hnutí zahrnuje mladé, jejich prarodiče, lékaře, právníky, zemědělce i nezaměstnané, ale pouze málo vědců, což je podivné, vzhledem k tomu, že o závažnosti problémů, kterým dnes čelíme, vědí víc než kdokoliv jiný.

"Je to možná spojeno s nevysloveným předpokladem, že naší prací je poskytovat informace, a že zaujetí pozice oslabí naší autoritu. Ve skutečnosti výzkumy ukazují, že neoslabí," pokračují experti. Domnívají se, že vědci mohou váhat s vystoupením také z důvodu, že preferují "správné" způsoby ovlivňování politiky - volby, dopisy, petice a v nejzazším případě povolené demonstrace.

Problém spočívá podle Wordleyové a Gardnera v tom, že tyto metody nefungují, jelikož lobbisté za byznys s fosilními palivy mají k politikům lepší přístup - jen loni lobbisté za ropu a plyn utratili ve Spojených státech 125 milionů dolarů, aby u politiků prosadili své záměry.

Za ještě větším problém považují biologové skutečnost, že tito lobbisté a příslušné korporace silně investují do protivědecké agendy s cílem přesvědčit svět, že vše je v pořádku, čímž pro svůj zisk ohrožují přežití lidstva a oslabují víru v pravdu, rozum a vědu, které jsou zásadní pro překonání stávající krize.

To vedlo Gardnera a Wordleyovou, aby opustili své vědecké pole a v prestižním odborném časopise Nature Ecology and Evolution publikovali článek vyzývající vědce, aby se přidali k rebelii. "Jako vědci jsme strávili roky vysvětlováním politikům, že musíme změnit kurz, ale oni nejednali," stěžují si odborníci. Věří, že by je k akci mohla přimět otevřená rebelie veřejnosti, která dává jasně najevo, že pasivita není dále přijatelná. Vědci pak mají morální povinnost přidat se k masám a vzbouřit se za život, deklarují oba biologové.