Uhelná komise dnes doporučila ukončit využívání uhlí v České republice v roce 2038. Z devatenáctičlenné komise hlasovalo 15 členů komise pro rok 2038, dva byli proti a dva se zdrželi. Na tiskové konferenci to řekl vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO), který je jedním z předsedů komise. Rozhodnutí označil za kompromis.
Konečné slovo bude mít vláda, které komise rok 2038 podle Havlíčka navrhne ještě letos. Doporučení komise by se mělo minimálně jednou za pět let přezkoumat, dodal.
Havlíček uvedl, že celkem bylo vypracováno 42 variant s pěti různými scénáři, které se vyhodnocovaly s ohledem na energetickou soběstačnost a spolehlivost, úsporu oxidu uhličitého i výši investic. Do nových zdrojů se podle něj bude do roku 2050 investovat 355 miliard korun. "To budou výdaje do nových zdrojů spojené s tím, že budeme dekarbonizovat a ustupovat od uhlí," řekl dnes ministr.
V usnesení, které má ČTK k dispozici, komise zároveň schválila, že podmínkami útlumu jsou zejména včasná náhrada uhelných zdrojů jinými zdroji a zajištění energetické bezpečnosti České republiky. Komise se zmínila o dostavbě nových jaderných zdrojů podle stávajícího harmonogramu či úspěšné transformaci teplárenství. Havlíček dnes řekl, že rok 2038 není jenom kompromis v rámci všech skupin v uhelné komisi ale vychází jasně z předpokladů ekonomických i ekologických ve smyslu budování nových zdrojů.
"Naše ambice vybudování nových obnovitelných zdrojů do roku 2030, je ještě dál než aktuální plán 22 procent, současně máme jasný jízdní řád vybudování jaderného bloku, což nebude dříve než v roce 2036, a zcela zásadní je i faktor útlumu uhlí v oblasti teplárenství, což nebude dříve než v roce 2030," uvedl ministr. "Pokud se podíváme na kapacity, finanční zdroje a závazky vůči EU k rokům 2030 a 2050, tak rok 2038 je možný i technologicky a časově," dodal.
Česká uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Mezi členy jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislav Palička nebo vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský. Komise pracovala se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043. Spolu s Havlíčkem ji vede ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), který dnes podpořil konec využívání uhlí v České republice už v roce 2033.
Z loňských dat Mezinárodní asociace pro obchodování s emisemi (IETA) vyplývá, že uhelné elektrárny už nemá deset evropských států, další země jejich odstavení plánují nebo o něm uvažují. Podle IETA uhelné zdroje z evropských států neprovozují Belgie, Estonsko, Island, Kypr, Litva, Lotyško, Lucembursko, Malta, Švýcarsko a Norsko. Dalších 12 států plánuje podle organizace odklon od uhlí v příštích letech - do 2022 Švédsko a Francie, do roku 2025 Irsko, Itálie, Rakousko a Británie, do roku 2029 Nizozemsko, do roku 2030 Dánsko, Finsko, Portugalsko a Španělsko a do roku také 2038 Německo. Polsko ukončí těžbu uhlí v roce 2049, dohodla se letos v září tamní vláda s odbory.
Skandální, zní z ekologických organizací
Zástupci ekologických organizací dnes na tiskové konferenci uvedli, že ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), který je jedním z předsedů komise, rok 2038 nepodpořil. Byl pro dřívější termín. Podle Jana Rovenského z Greenpeace ČR nebyly před rozhodnutím dostatečně vyhodnoceny dopady na dotčené regiony, životní prostředí, veřejné zdraví, veřejné rozpočty či teplárenství.
Většinu v Uhelné komisi získal rok 2038. To je pozdě. Navíc má být podmíněn stavbou nových jaderných zdrojů, což je naprosto nesmyslné. Stavba jaderných bloků všude nabírá zpoždění a schválený rok 2038 je tak nereálný a nic neznamená. ☹️
— Greenpeace ČR ?? (@GreenpeaceCzech) December 4, 2020
"My jsme s tím nepřekvapivě nesouhlasili nejen proto, že ten rok je absurdně pozdní, ale i proto, že komise nedopracovala většinu z těch analýz, které mají dopady útlumu uhlí," uvedl Rovenský. Při probírání materiálů se podle něj ukázalo, že dosud nebyla dořešena řada věcí. "Zatím nebyly vůbec vyhodnoceny dopady na dotčené regiony, dopady na zaměstnance uhelného průmyslu, dopady na životní prostředí, dopady na veřejné zdraví, dopady na provozovatele a dopady na veřejné rozpočty a dopady teplárenství. Nic z toho zatím ani druhá, ani třetí pracovní skupina ještě nepředložila," řekl ekolog. Rovenský míní, že rozhodovat v takové situaci o roku konce uhlí je slovy člena komise Vladimíra Dlouhého "zapřaháním vozu před koně."
"Já jsem navrhl, abychom kvůli tomu rozhodnutí odložili, až do doby, kdy budou analýzy hotové. A rozhodovali jsme o celé té věci najednou. Pan ministr (Karel) Havlíček, k mé velké lítosti, odmítl o tomto mém návrhu hlasovat," zdůraznil ekolog s tím, že se hlasovalo jen o návrhu usnesení. To podle Rovenského předložilo ministerstvo průmyslu a obchodu členům komise až ve čtvrtek večer a jeho text nebylo možné měnit.
"To hlasování dopadlo tak, že se z 19 členů uhelné komise 14 vyjádřilo pro to usnesení, dva byli proti, to jsem byl já a kolega Koželouh a dva se zdrželi, to byl zástupce ministerstva práce a sociálních věcí a pan ministr životního prostředí (Richard) Brabec." Rovenský zároveň Brabcovi poděkoval za to, že "explicitně" v diskusi podpořil ukončení využívání uhlí v roce 2033. "To je podle nás jediný reálný kompromis mezi skutečnými potřebami klimatu a řekněme zájmy průmyslu a zaměstnaneckých svazů," popsal ekolog. Ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) později uvedl, že pro tuto variantu hlasovalo 15 lidí.
Jako "velmi nepřívětivé" označil jednání i zmíněný ekolog z Hnutí Duha Jiří Koželouh. Míní, že pokud by bylo se více řešily podklady v odborné debatě, jednání by dopadlo jinak. Odbornou debatu však podle něj zastínila debata politická. I on ocenil postoj ministra životního prostředí. Koželouh uvedl, že rok 2038 je mimo racionální úvahu, protože v tu chvíli konec uhlí z hlediska jeho ekonomického výhledu musíme očekávat dříve." I on ocenil Brabce a později připomněl, že ministr podotkl, že konečné slovo bude mít vláda.
Doporučení konce spalování uhlí až v roce 2038 je selhání uhelné komise jak po stránce klimatické tak ekonomické i rozumové. Rozhodnutí popírá dostupné studie a modely a ignoruje reálné potřeby uhelných regionů.@RibraRichard @KarelHavlicek_ @AndrejBabis
— Stínová uhelná komise (@uhelna_komise) December 4, 2020
Za další problém ekologové označili, že komise schválila konec uhlí v roce 2038 za podmínky splnění harmonogramu výstavby nových jaderných zdrojů. Podle Koželouha měla komise podklady, že s uhlím lze skončit už v roce 2033, kdy s novým blokem nikdo nepočítá. Nesmysl je to podle něj a dalšího ekologa Karla Polaneckého i proto, že průběh případné přípravy jaderných zdrojů je nevyzpytatelný a zpravidla se protahuje.
Rovenský pak poznamenal, že rozhodnutí na reálný konec uhlí v Česku nemá zásadní vliv, riziko spočívá v možném "příslibu" firmám, že se uhlí bude vyplácet déle, než to bude možné. Koželouh zdůraznil, že rozhodnutí o útlumu jsou důležitá pro plynulost procesu. Dodal, že více členů bylo v posledních dnech pro odklad rozhodnutí, což se však v rámci posledních 24 hodin "proměnilo".
"Za skandální" dnes označili rozhodnutí také zástupci ekologických organizací Fridays fo Future, Limity jsme my, Extinction Rebellion a Limity jsme my, kteří za rychlý konec uhlí od listopadu demonstrují před ministerstvem životního prostředí.
Související
Tři uhelné kraje čeká velká proměna, v příštích letech do nich půjde téměř 100 miliard
Konec uhlí v roce 2038? Reakce expertů a politiků jsou rozporuplné
uhelná komise , Těžba uhlí , hnutí duha , Ekologie , Karel Havlíček , Richard Brabec (ANO) , Energetika , Greenpeace , Jan Rovenský (Greenpeace) , Limity jsme my , Extinction Rebellion (Vzpoura proti vyhynutí)
Aktuálně se děje
před 28 minutami
Blinken poradil Netanjahuovi, co by měl udělat po smrti Sinvára
před 59 minutami
Rusko se bouří proti nové základně NATO. Kritizuje Německo, Washington i Brusel
před 1 hodinou
Vyslání severokorejských vojáků na Ukrajinu je důkazem zoufalství, míní Finsko
před 1 hodinou
Izraelská armáda zabila nástupce vůdce Hizballáhu Nasralláha
před 3 hodinami
Nástup zimního počasí už na konci října? Meteorologové řekli, zda může sněžit
včera
Namočili se i princové? V kauze rappera Diddyho zazněla jména Harryho a Williama
včera
Slovenskou politikou otřásá smír s Babišem. Šutaj Eštok je v ohrožení
včera
Vražedné běsnění lékaře na Plzeňsku. Policie oznámila posun ve vyšetřování
včera
Severokorejští vojáci na Ukrajině? Začněte s tím něco dělat, tlačí Zelenskyj na Západ
včera
Evropa se potřebuje spolehnout sama na sebe. Washington nemusí přispěchat na pomoc
včera
Nový Zéland baví internet. Omezil objímání
včera
BRICS: Ramaphos označil Rusko za cenného spojence a přítele. Módí vyzval k míru na Ukrajině
včera
OSN spočítala, kolik lidí kvůli válce uteklo z Ukrajiny
včera
Zelenskyj vysvětlil svůj výrok o jaderných zbraních na Ukrajině
včera
Opičí neštovice už jsou u českých hranic. Německo potvrdilo první případ
včera
Jurečka chystá zásadní změny. Chcete dávky? Doložte příjmy i majetek
včera
Jižní Korea zvažuje, že vyšle vojáky na Ukrajinu
včera
Vražda na Tachovsku se poprvé řešila u soudu. Obviněný míří do vazby
včera
Uniklé dokumenty ukazují, jak měl Izrael zaútočit na Írán. Zjišťovali jsme podrobnosti
včera
Izraelské letectvo popírá útok na univerzitní nemocnici v Libanonu
Izraelské letectvo provedlo v pondělí večer úder na cíl Hizballáhu poblíž Univerzitní nemocnice Rafíka Harírího v libanonském Bejrútu. Izraelská armáda uvedla, že samotná nemocnice nebyla cílem útoku. Informace přinesl deník Times of Israel.
Zdroj: Libor Novák