Itálie zadržuje loď Sea-Watch 4. Pro migranty plující přes moře je to rozsudek smrti, tvrdí Lékaři bez hranic

Zneužívání námořního práva slouží jako záminka pro politicky motivované rozhodnutí omezit činnost záchranných plavidel v centrálním Středomoří. Uvedla to organizace Lékaři bez hranic poté, co italské úřady zadržely loď Sea-Watch 4. Tiskovou zprávu mají EuroZprávy.cz k dispozici.

Posádka Sea-Watch 4 zachránila za necelých 14 dní svého působení 354 lidí. Bylo mezi nimi 227 mužů a 98 mladistvých bez doprovodu, stejně jako řada rodin, žen, osob s postižením, těhotných matek a dětí – nejmladšímu byly méně než dva roky. Tým Lékařů bez hranic na palubě jim poskytl 551 zdravotních konzultací. Řada pacientů utrpěla chemické popáleniny nebo vdechla výpary z toxické směsi benzínu a mořské vody. Jeden dospívající byl v tak vážném stavu, že musel být evakuován.

Two weeks ago tomorrow, #SeaWatch4 arrived in #Sicily to disembark 353 people rescued in the #Mediterranean.The ship has been held under quarantine since. Here the #MSF crew onboard share their reflections of the people & the moments which defined this lifesaving mission ? pic.twitter.com/OEnnfVXLG4

— MSF Sea (@MSF_Sea) September 15, 2020

„Ošetřená zranění jasně dokládají realitu plnou násilí a rizika, jimž lidé na útěku čelí,“ vysvětlila projektová koordinátorka Lékařů bez hranic na palubě Barbara Deck. „Ať už se jedná o chlapce, který po ráně do hlavy od ozbrojenců ohluchl, nebo o otce zjizveného při mučení roztaveným plastem v Libyi, jejich nezdolnost člověka naplňuje pokorou. Zároveň však s hrůzou pozorujeme, že zatímco my na palubě pomáháme těm nejzranitelnějším, evropské vlády dělají vše proto, aby jim v dosažení nezbytné péče zabránily.“     

Žádné země EU v současné době záchranné a pátrací operace v centrálním Středomoří neprovozují. Jenom během srpna tam přitom zemřelo nebo se pohřešovalo 111 lidí, tedy nejvíc za letošní rok. Celkově v regionu od ledna 2020 přišlo o život 379 mužů, žen i dětí, což z místa dělá jednu z nejsmrtelnějších uprchlických tras na světě.    

„Italské úřady vědomě manipulují a zneužívají legitimní procedury námořního práva,“ řekla vedoucí záchranných a pátracích operací Lékařů bez hranic Ellen van der Velden. „Kontroly lodí neziskových organizací slouží k zastavení jejich činnosti. Jakmile plavidlo vstoupí do italského přístavu, je podrobeno zdlouhavé a přehnané inspekci do té doby, než se úřadům podaří najít jakoukoliv nepodstatnou nesrovnalost. Poslední inspekce lodi Sea-Watch 4 v sobotu 20. září trvala 11 hodin. Až pak dokázaly úřady přijít s dostatečně závažnými prohřešky a zakázaly nám z Palerma vyplout.“  

„Obviňují nás ze ‚systematického‘ zachraňování lidí, napomínají nás, že máme na palubě příliš mnoho záchranných vest, nebo nás kontrolují kvůli odpadu. Na povinnost všech lodí poskytovat podporu plavidlům v nesnázích se zcela zapomíná. Takhle to vypadá, když italské úřady nehrají fér. Snaží se inkriminovat a zastavit práci humanitárních organizací, zatímco sami odmítají svojí vlastní zodpovědnost pomáhat. Všechno se děje s tichým souhlasem, ne-li plnohodnotnou podporou, evropských států,“ dodala van der Velden.  

Evropští představitelé navíc neselhávají jen ve své zodpovědnosti zajišťovat záchranné a pátrací kapacity. Zarážející je i jejich podpora libyjské pobřežní stráže. Ta od začátku roku 2020 zadržela a zpět do Libye navrátila téměř 8 000 lidí na útěku. To představuje 32% růst oproti stejnému časovému období v loňském roce. Počet lidí zadržovaných v oficiálních libyjských detenčních centrech tak stále roste. Zemi přitom nepovažují za bezpečnou ani mezinárodní a evropské instituce včetně OSN, Mezinárodní organizace pro migraci či Evropské komise.    

Členské státy EU ignorují svojí právní a morální povinnost zachraňovat životy. Namísto toho vymýšlejí a následně zneužívají přehnaně byrokratická opatření s cílem omezit činnost neziskových organizací. Výsledkem je jenom víc mrtvých na moři.

Lodi Sea-Watch 4 by mělo být okamžitě umožněno opět vyplout. Neziskové organizace se nesnaží o nic jiného než poskytnout pomoc zoufalým lidem. Útoky na ně musí přestat.      

Loď Sea-Watch 4 je pátým plavidlem zadrženým italskými úřady za posledních pět měsíců. Po inspekci každého z nich italská pobřežní stráž oznámila, že objevila „nesrovnalosti technické a operační podstaty, které ohrožují nejen bezpečí posádky, ale také každého, kdo byl, nebo by mohl být, zachráněn. 

Související

Lékaři bez hranic, ilustrační foto

Izrael zakáže Lékařům bez hranic působit v Pásmu Gazy

Izraelská vláda oznámila, že zakáže mezinárodní zdravotnické organizaci Lékaři bez hranic (MSF) působit v Pásmu Gazy. Rozhodnutí přichází poté, co charitativní organizace odmítla předat úřadům kompletní seznam svých místních i mezinárodních zaměstnanců. Podle Izraele je tento požadavek nezbytný k prověření, zda pracovníci nemají vazby na ozbrojené skupiny Hamás nebo Islámský džihád, což však organizace důrazně popírá.
Situace v Gaze po izraelských náletech

Potravinový program v Gaze? Jatka vydávaná za humanitární pomoc

Mezinárodní organizace Lékaři bez hranic (Médecins Sans Frontières – MSF) dnes ostře odsoudila potravinový distribuční program organizovaný Izraelem a Spojenými státy v Pásmu Gazy. Podle prohlášení zveřejněného na oficiálním webu MSF nejde o pomoc, ale o „masakr maskovaný jako humanitární iniciativa“, která nutí zoufalé obyvatele Gazy riskovat život při snaze získat základní potraviny.

Více souvisejících

Lékaři bez hranic Sea Watch uprchlíci Itálie EU (Evropská unie) loď s uprchlíky

Aktuálně se děje

před 52 minutami

Írán

Otevření Hormuzského průlivu, ale za vysokou cenu. Co obsahuje nový íránský mírový návrh zaslaný USA?

Írán předložil Spojeným státům nový návrh, který má za cíl znovu otevřít strategický Hormuzský průliv a ukončit probíhající válečný konflikt. Podle informací amerických představitelů a zdrojů blízkých vyjednávání webu Axios však íránský plán obsahuje zásadní háček: požaduje odložení rozhovorů o jaderném programu na neurčito, respektive na pozdější fázi.

před 1 hodinou

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Timmy míří ke břehům Švédska. Skončí v čelistech kosatek, nebo se utopí, varují vědci. Dánsko se od něj distancuje

Záchranná operace, která nemá v moderní historii obdoby, se přesouvá do své rozhodující fáze. Transportní loď s keporkakem, kterému záchranáři přezdívají „Timmy“, pokračuje v cestě směrem k Severnímu moři. Ve čtvrtek v brzkých ranních hodinách konvoj remorkérů minul dánské pobřeží a zamířil k západnímu břehu Švédska. Kolem páté hodiny ranní se plavidlo nacházelo u ostrova Sejero.

před 2 hodinami

Americká armáda

Pentagon zvažuje, že stáhne 40 000 amerických vojáků z Německa

Prezident Donald Trump oznámil, že Pentagon zvažuje stažení části z téměř 40 000 amerických vojáků rozmístěných v Německu. Toto prohlášení přichází jen několik dní poté, co německý kancléř Friedrich Merz ostře kritizoval Spojenými státy vedenou válku v Íránu. Trump na sociálních sítích uvedl, že USA prověřují a revidují vojenskou přítomnost v zemi, která po desetiletí tvoří klíčový pilíř obrany NATO v Evropě.

před 3 hodinami

Ropa

EU čelí nečekanému problému. Zjistila, že vůbec neví, kolik má ropy

Válka v Íránu citelně zasahuje do ekonomické stability Evropy, která se potýká s dramatickým nárůstem nákladů na fosilní paliva. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové stojí tento konflikt Evropskou unii téměř 500 milionů eur denně. Situaci navíc komplikuje postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa, který připravuje své poradce na dlouhodobou blokádu Íránu, což hrozí dalším ochromením globálních energetických trhů.

před 4 hodinami

Ropa, ilustrační fotografie

Cena ropy dál prudce roste. Je nejvyšší za poslední čtyři roky

Cena ropy Brent během středy překonala hranici 126 dolarů za barel, což představuje nejvyšší hodnotu od roku 2022. Tento prudký nárůst o více než 13 % během jediného dne následuje po varování Donalda Trumpa, že americká blokáda íránských přístavů může trvat i několik měsíců. Trhy reagují na patovou situaci, kdy mírové rozhovory stagnují a Írán v odvetě drží Hormuzský průliv téměř uzavřený pro ropné tankery. 

před 5 hodinami

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu

Premiér Andrej Babiš (ANO) je na první zahraniční cestě mimo EU, konkrétně na pětidenní pracovní cestě po centrální Asii a Jižním Kavkazu. S prezidentem Ázerbájdžánu Ilhamem Alijevem jednal mimo jiné o dodávkách ropy a zemního plynu do Česka. Společně s vicepremiérem a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (ANO) se zúčastnil obchodního fóra, kterého se zúčastnilo téměř 130 zástupců firem z obou zemí. Premiéra na cestě doprovází podnikatelská delegace čítající 50 podnikatelů.

včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Ostravský Baník hledá marně cestu z krize. Pomoci má už čtvrtý trenér za sezónu

Ještě než stihne aktuální sezóna české nejvyšší fotbalové soutěže skončit, vedení Baníku Ostravy ví, že ho ve zbytku ročníku povede již čtvrtý trenér. Po Pavlu Hapalovi, Tomáši Galáskovi a Ondřeji Smetanovi bude mít za cíl zachránit slavnou tuzemskou fotbalovou značku v první lize dosavadní trenér B-týmu Josef Dvorník. Pro osmatřicetiletého stratéga půjde o premiérové prvoligové angažmá a hned se bude jednat o takto velký křest ohněm.

včera

včera

včera

včera

Těžba ropy

Ceny ropy po oznámení o blokádě přístavů prudce vzrostly

Ceny ropy prudce vzrostly a vyšplhaly se až na úroveň 115 dolarů za barel v reakci na zprávy, že se Spojené státy připravují na prodloužení blokády íránských přístavů. Ropa Brent po úterním uzavření na hodnotě mírně nad 110 dolary posílila, a i když kolem poledne její cena mírně korigovala na 114,37 dolaru, stále se drží vysoko nad úrovněmi z období před vypuknutím konfliktu.

včera

včera

Evropský parlament

Evropská komise podá žalobu na Česko a Maďarsko

Evropská komise se rozhodla obrátit na Soudní dvůr Evropské unie v případě České republiky a Maďarska kvůli nesprávnému zapracování pravidel evropského zatýkacího rozkazu do jejich vnitrostátní legislativy. 

včera

Cintula si za atentát na Fica odsedí 21 let, potvrdil NS

Slovenská justice vynesla definitivní tečku za jedním z nejzávažnějších kriminálních případů v historii země. Nejvyšší soud SR tuto středu pravoplatně potvrdil trest pro Juraje Cintulu, který v květnu 2024 v Handlové vážně postřelil předsedu vlády Roberta Fica. Útočník stráví za mřížemi 21 let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy