Italské parlamentní strany dostaly od prezidenta Sergia Mattarelly čas do středy, aby se pokusily najít východisko z vládní krize. V ten den má nestranický premiér Mario Draghi předstoupit před zákonodárce. Mattarella podle místních médií doufá, že do té doby se zmírní napětí v široké vládní koalici, složené z téměř všech parlamentních stran, a jejich lídři si uvědomí naléhavost pokračování vlády v těžkém období globální krize.
Mattarella ve čtvrtek odmítl Draghiho demisi poté, co jeho vláda sice dostala v Senátu důvěru, hlasování se ale neúčastnil jeden z hlavních koaličních partnerů strana Hnutí pěti hvězd (M5S) expremiéra Guiseppeho Conteho. Podle analytiků se Conte snaží své straně, z níž koncem června odešlo šest desítek zákonodárců, vrátit přízeň voličů, kterou strana od posledních voleb v roce 2018 výrazně ztratila. Zatímco po volbách byla nejsilnější stranou s podporou asi 33 procent voličů, nyní jí průzkumy dávají asi 12 procent.
"Máme pět dní na to, abychom se dohodli a co nejrychleji vyvedli Itálii z této dramatické spirály," napsal na twitteru Enrico Letta, lídr středolevé Demokratické strany (PD). Rovněž šéf menší strany Živá Itálie (Italia Viva) expremiér Matteo Renzi se vyslovil pro pokračování vlády. "Alternativa k Draghimu je Draghi," řekl ministr zahraničí Luigi di Maio, který minulý měsíc kvůli neshodám s Contem, i ohledně další vojenské pomoci Ukrajině, opustil M5S a založil stranu Společně pro budoucnost (Insieme per il futuro). Spolu s ním odešlo šest desítek zákonodárců a M5S tak v pozici nejsilnější strany v dolní komoře vystřídala krajně pravicová Liga. V Senátu mají Liga a M5S nyní stejně zástupců.
Di Maio dnes varoval, že padne-li vláda, zpomalí se mimo jiné pomoc domácnostem a podnikatelům, kterou Draghiho vláda nachystala v podpůrném balíku v hodnotě 23 miliard eur (562 miliard Kč). Právě hlasování o něm tento týden vyhrotilo krizi ve vládní koalici, když Hnutí pěti hvězd opustilo při hlasování sál v dolní i horní komoře. Hnutí považuje opatření v balíku za nedostatečná. Vadí mu ale například i plán urychlení stavby velké spalovny odpadů v Římě, který ekologicky orientované hnutí odmítá.
Pro předčasné volby, které by se konaly zřejmě na podzim v době vrcholící energetické krize či schvalování italského rozpočtu, jsou pouze dvě formace, obě krajně pravicové, Liga a strana Bratři Itálie, která ale není součástí vládní koalice. Další pravicová strana Vzhůru Itálie expremiéra Silvia Berlusconi se jasně nevyslovila. Před čtvrtečním hlasováním o důvěře vládě Berlusconi vyjádřil naději, že předčasné volby nebudou. Zároveň ale dodal, že budou-li, jeho strana je na ně připravena. Parlamentní volby se mají v Itálii konat nejpozději koncem května příštího roku.
Čtyřiasedmdesátiletý Draghi, který kdysi jako šéf Evropské centrální banky přispěl k záchraně společné evropské měny, se stal premiérem loni v únoru, kdy Itálii rovněž hrozily předčasné volby. Tehdy se rozpadla vláda, kterou vedl Conte, důvodem byly zejména spory o plán obnovy ekonomiky v souvislosti s rozdělením téměř 200 miliard eur (skoro pět bilionů Kč) z evropského koronavirového fondu obnovy.
Od posledních parlamentních voleb v roce 2018 má Itálie už třetí vládu. První dvě sestavil Conte, ještě jako nezávislý. První se mu rozpadla v létě 2019, kdy z vládní koalice odešla Liga Mattea Salviniho. Salvini to tehdy udělal rovněž v naději, že pád kabinetu přinese předčasné volby a že jeho strana, jíž tehdy stoupaly preference, posílí. M5S, které tehdy ještě vedl Di Maio, ale volbám zabránilo, když se dohodlo s opoziční PD a Conte sestavil svou druhou vládu.
Italskou vládní krizi s obavami sleduje Evropská unie, Itálie je třetí největší ekonomikou EU po Německu a Francii. Draghi hrál také jako premiér velkou roli při hledání řešení v současné krizi, kterou po pandemii covidu-19 zhoršila válka na Ukrajině a podle mnohých také takzvaná Zelená dohoda (Green Deal) o přechodu EU k obnovitelným zdrojům energie.
Pád italské vlády by zřejmě přivítalo Rusko. Jeho bývalý prezident Dmitrij Medveděv ve čtvrtek na sociální síti Telegram sdílel fotky Draghiho a britského premiéra Borise Johnsona, který v čele vlády skončí zřejmě v září. A přidal k tomu obrázek s velkým otazníkem, jako by se ptal, kdo půjde další, všimla si dnes italská média.
Související
Fotbal v Itálii v krizi. Potřetí v řadě se nepostoupilo na MS, končí šéf svazu i trenér
Smutný konec příběhu malého Itala. Po nepovedené transplantaci zemřel
Aktuálně se děje
před 8 minutami
ODS chce vyhrát volby v Praze spolu s TOP 09. Primátorem má být Portlík
před 56 minutami
Ukrajinskou armádu čeká reforma. Zelenskyj chce pro vojáky více peněz
před 1 hodinou
Z USA se zase létá do Venezuely. Proběhl první přímý let po sedmi letech
před 2 hodinami
Babiš zakončil asijskou pracovní cestu. V Uzbekistánu se snažil pomoci českým firmám
před 3 hodinami
Policie zasahovala u potyčky v ulicích Prahy. V poutech skončilo několik lidí
před 4 hodinami
Rusové píší o českém zákazu pro Fica. Ministerstvo uvedlo věci na pravou míru
před 4 hodinami
Lhůta vypršela. Trump a spol. nevidí důvod žádat Kongres o povolení ohledně Íránu
před 5 hodinami
Na Muzeu se bude z metra vystupovat jinde. Otevřel se nový výstup
před 6 hodinami
Historie letního času v Čechách. Poprvé se zavedl před 110 lety
před 7 hodinami
V Irsku vyšetřují vraždu Česky. Policie mluví o brutálním útoku
před 7 hodinami
Pardubice se po čtrnácti letech konečně dočkaly. Titul jim vystřelil Červenka
před 8 hodinami
Macinkovy esemesky na Hrad u policie prošly. Případ se odkládá
před 9 hodinami
Barma změnila trest pro Su Ťij. Politička opustila vězení
před 9 hodinami
Podezřelí z útoku v Pardubicích si stěžovali na vazbu. Soud jasně rozhodl
před 11 hodinami
Počasí o prodlouženém víkendu: Do Česka poprvé dorazí léto
včera
Odradil ji Trumpův přístup? Kanada zavádí zásadní změnu, vytváří mocnou agenturu
včera
Natankujte ještě dnes. Od zítřka ceny pohonných hmot prudce vzrostou
včera
OBRAZEM: Pardubice po 14 letech slaví hokejový titul. Trefil ho Červenka
včera
Kim Čong-un ocenil severokorejské vojáky, kteří na Ukrajině raději spáchali sebevraždu
včera
Německo drží nelichotivý trend. Výrazně se zhoršila i Británie
Německo se v roce 2025 stalo největším světovým exportérem plastového odpadu. Podle analýzy obchodních dat, kterou pro deník Guardian vypracovaly organizace Watershed Investigations a Basel Action Network, vyvezlo Německo do zahraničí přes 810 000 tun plastů. V těsném závěsu skončila Velká Británie se 675 000 tunami, což je pro ostrovní stát nejvyšší úroveň za posledních osm let.
Zdroj: Libor Novák