Italské parlamentní strany dostaly od prezidenta Sergia Mattarelly čas do středy, aby se pokusily najít východisko z vládní krize. V ten den má nestranický premiér Mario Draghi předstoupit před zákonodárce. Mattarella podle místních médií doufá, že do té doby se zmírní napětí v široké vládní koalici, složené z téměř všech parlamentních stran, a jejich lídři si uvědomí naléhavost pokračování vlády v těžkém období globální krize.
Mattarella ve čtvrtek odmítl Draghiho demisi poté, co jeho vláda sice dostala v Senátu důvěru, hlasování se ale neúčastnil jeden z hlavních koaličních partnerů strana Hnutí pěti hvězd (M5S) expremiéra Guiseppeho Conteho. Podle analytiků se Conte snaží své straně, z níž koncem června odešlo šest desítek zákonodárců, vrátit přízeň voličů, kterou strana od posledních voleb v roce 2018 výrazně ztratila. Zatímco po volbách byla nejsilnější stranou s podporou asi 33 procent voličů, nyní jí průzkumy dávají asi 12 procent.
"Máme pět dní na to, abychom se dohodli a co nejrychleji vyvedli Itálii z této dramatické spirály," napsal na twitteru Enrico Letta, lídr středolevé Demokratické strany (PD). Rovněž šéf menší strany Živá Itálie (Italia Viva) expremiér Matteo Renzi se vyslovil pro pokračování vlády. "Alternativa k Draghimu je Draghi," řekl ministr zahraničí Luigi di Maio, který minulý měsíc kvůli neshodám s Contem, i ohledně další vojenské pomoci Ukrajině, opustil M5S a založil stranu Společně pro budoucnost (Insieme per il futuro). Spolu s ním odešlo šest desítek zákonodárců a M5S tak v pozici nejsilnější strany v dolní komoře vystřídala krajně pravicová Liga. V Senátu mají Liga a M5S nyní stejně zástupců.
Di Maio dnes varoval, že padne-li vláda, zpomalí se mimo jiné pomoc domácnostem a podnikatelům, kterou Draghiho vláda nachystala v podpůrném balíku v hodnotě 23 miliard eur (562 miliard Kč). Právě hlasování o něm tento týden vyhrotilo krizi ve vládní koalici, když Hnutí pěti hvězd opustilo při hlasování sál v dolní i horní komoře. Hnutí považuje opatření v balíku za nedostatečná. Vadí mu ale například i plán urychlení stavby velké spalovny odpadů v Římě, který ekologicky orientované hnutí odmítá.
Pro předčasné volby, které by se konaly zřejmě na podzim v době vrcholící energetické krize či schvalování italského rozpočtu, jsou pouze dvě formace, obě krajně pravicové, Liga a strana Bratři Itálie, která ale není součástí vládní koalice. Další pravicová strana Vzhůru Itálie expremiéra Silvia Berlusconi se jasně nevyslovila. Před čtvrtečním hlasováním o důvěře vládě Berlusconi vyjádřil naději, že předčasné volby nebudou. Zároveň ale dodal, že budou-li, jeho strana je na ně připravena. Parlamentní volby se mají v Itálii konat nejpozději koncem května příštího roku.
Čtyřiasedmdesátiletý Draghi, který kdysi jako šéf Evropské centrální banky přispěl k záchraně společné evropské měny, se stal premiérem loni v únoru, kdy Itálii rovněž hrozily předčasné volby. Tehdy se rozpadla vláda, kterou vedl Conte, důvodem byly zejména spory o plán obnovy ekonomiky v souvislosti s rozdělením téměř 200 miliard eur (skoro pět bilionů Kč) z evropského koronavirového fondu obnovy.
Od posledních parlamentních voleb v roce 2018 má Itálie už třetí vládu. První dvě sestavil Conte, ještě jako nezávislý. První se mu rozpadla v létě 2019, kdy z vládní koalice odešla Liga Mattea Salviniho. Salvini to tehdy udělal rovněž v naději, že pád kabinetu přinese předčasné volby a že jeho strana, jíž tehdy stoupaly preference, posílí. M5S, které tehdy ještě vedl Di Maio, ale volbám zabránilo, když se dohodlo s opoziční PD a Conte sestavil svou druhou vládu.
Italskou vládní krizi s obavami sleduje Evropská unie, Itálie je třetí největší ekonomikou EU po Německu a Francii. Draghi hrál také jako premiér velkou roli při hledání řešení v současné krizi, kterou po pandemii covidu-19 zhoršila válka na Ukrajině a podle mnohých také takzvaná Zelená dohoda (Green Deal) o přechodu EU k obnovitelným zdrojům energie.
Pád italské vlády by zřejmě přivítalo Rusko. Jeho bývalý prezident Dmitrij Medveděv ve čtvrtek na sociální síti Telegram sdílel fotky Draghiho a britského premiéra Borise Johnsona, který v čele vlády skončí zřejmě v září. A přidal k tomu obrázek s velkým otazníkem, jako by se ptal, kdo půjde další, všimla si dnes italská média.
Související
I těstoviny mají svůj mezinárodní den. Jaká je jejich historie?
Zákaz telefonů ve školách: Nizozemí není první. Průkopníci si opatření pochvalují
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 1 hodinou
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 1 hodinou
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 2 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 4 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák