Kampaň v Německu vrcholí. CDU/CSU vynesla jako poslední trumf Merkelovou

Kampaň před nedělními parlamentními volbami v Německu vrcholí. Souboj o kancléřský úřad se nyní, jak ukazují průzkumy veřejného mínění, zúžil na sociálního demokrata Olafa Scholze a Armina Lascheta, který vede konzervativní unii CDU/CSU.

V sondážích si lépe vede Scholz, proto Laschetova unie, která čelí hrozbě odchodu do opozice, nasadila nejtěžší kalibr - dosluhující kancléřku Angelu Merkelovou, jež se po čtyřech kancléřských mandátech a 16 letech v čele Německa těší mimořádné popularitě.

"Je to podle mého názoru jediná strategie, která se unii nyní může vyplatit," řekla dnes v rozhovoru se zahraničními novináři německá politoložka Andrea Römmeleová z berlínské vysoké školy Hertie School.

Kancléřčina CDU/CSU podle Römmeleové příliš dobrou kampaň nevede. Komplikací byl dlouhý mocenský souboj mezi šéfem Křesťanskodemokratické unie (CDU) a šéfem její bavorské sestry Křesťansko-sociální unie (CSU) Markusem Söderem o to, kdo svaz konzervativních stran do voleb povede jako kancléřský kandidát. Vyhrál nakonec Laschet, i když průzkumy jako výrazně populárnějšího hodnotily bavorského premiéra Södera.

"Laschet je navíc kandidátem, který je uvnitř vlastní strany neoblíbený," uvedla Römmeleová. Jeho nízké popularitě dále uškodily externí šoky, které do kampaně neřízeně zasahují. Vedle pandemie nemoci covid-19 to jsou červencové ničivé záplavy na západě Německa včetně Severního Porýní-Vestfálska, kde je premiérem. Lascheta mimo jiné poškodil moment, kdy se při vážném projevu prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera na místě živelné katastrofy čemusi smál. O závažnosti události svědčí i to, že se Laschet následně veřejnosti omluvil.

"To Laschet opravdu nezvládl," řekla Römmeleová o záběrech dobře se bavícího kancléřského kandidáta ve zpustošeném regionu.

Nebezpečí volební prohry unie si je kancléřka očividně dobře vědomá, protože se za Lascheta pevně postavila počátkem září v projevu k poslancům Spolkového sněmu. Nyní se rozhodla vystoupit i po Laschetově boku na setkáních s voliči. Dnes si vybrala místo více než symbolické - přímořský Stralsund, který je jejím politickým domovem, neboť město na severovýchodě Německa zastupuje od roku 1990 jako spolková poslankyně.

Lascheta ještě Merkelová osobně podpoří v pátek v Mnichově, kde bude i Söder, a den před volbami také v Laschetových rodných Cáchách. "To patří k dobré tradici," komentoval Laschet fakt, že mu takto končící kancléřka vyjadřuje podporu.

Pro média se ale zapojení Merkelové, která dosud stála v pozadí kampaně, stalo mimořádným tématem. Podle politologa Herfrieda Münklera, který je emeritním profesorem berlínské Humboldtovy univerzity, je kancléřčin krok zcela logický. "Vstup do kampaně bylo jakési povinné cvičení, to by se nemělo příliš nadhodnocovat, očekávalo se to dlouho," řekl Münkler zahraničním novinářům. "Kdyby to neudělala, bylo by to považováno za skandální," dodal.

Význam kancléřčiny podpory je ale výrazný, protože unie nyní bojuje o ty voliče, kteří v minulosti hlasovali pro Merkelovou, nyní však nechtějí volit Lascheta. "Když si voliči unie řeknou, že se jim Laschet nelíbí, takže nebudou volit nikoho jiného a zůstanou letos doma, je to pro unii velké nebezpečí," řekla Römmeleová. Laschet tak díky Merkelové může zmobilizovat voliče, kteří by jinak hlasovali pro kancléřku, ale nyní jasnou volbu nevidí. "Pokud unie o víkendu prohraje, bude to z velké části kvůli tomu, že její vlastní voliči nešli hlasovat," dodala Römmeleová.

Související

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Německo velmi tvrdě odmítlo Trumpa

Německá vláda se v pondělí ostře ohradila proti požadavkům amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že probíhající konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně odmítl poskytnout vojenskou podporu pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu s tím, že NATO nemá v této válce své místo.
Friedrich Merz (CDU)

Proč se plán Francie a Německa na stavbu stíhačky budoucnosti rozpadá? Problém je v požadavcích i velení

Ambiciózní plán Francie a Německa na společnou stavbu stíhačky budoucnosti se ocitl na pokraji kolapsu. Projekt Future Combat Air System (FCAS), ke kterému se později přidalo i Španělsko, měl být symbolem evropské obranné jednoty. Místo toho se však v době rostoucí hrozby z Ruska stává ukázkou hlubokých neshod mezi Paříží a Berlínem, které nedokážou najít společnou řeč v otázce, kdo by měl celému podniku velet.

Více souvisejících

Německo Volby v Německu Angela Merkelová

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Válku s Íránem jsme vyhráli. Teherán zoufale touží po dohodě

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Bílém domě při příležitosti jmenování nového ministra pro vnitřní bezpečnost a nečekaně se rozpovídal o aktuálním stavu konfliktu s Íránem. Podle jeho slov je válka v podstatě u konce a Spojené státy již jednají s těmi správnými lidmi. Íránští představitelé prý po dohodě touží tak zoufale, jak jen je to možné.

před 1 hodinou

NASA zveřejnila unikátní snímky z misí Apollo

NASA představila první konkrétní plány na kolonizaci Měsíce

Nový šéf americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman představil v úterý ve Washingtonu zásadní změny v dosavadních plánech na dobývání vesmíru. Ambiciózní vize zahrnuje především upravenou strategii pro vybudování základny na Měsíci. Ačkoliv agentura o trvalejším osídlení lunárního povrchu uvažuje dlouho, poprvé byl nyní zveřejněn konkrétní časový harmonogram a jasný plán postupu.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hormuzský průliv

Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem

Írán začal uplatňovat svůj rostoucí vliv nad jednou z nejdůležitějších námořních tras světa a od některých obchodních plavidel vyžaduje poplatky za průjezd Hormuzským průlivem. Podle informací agentury Bloomberg se jedná o neformální mýtné, které je vyžadováno nárazově. Platby za jednu plavbu mohou dosahovat až výše dvou milionů dolarů, což vyvolává značnou nervozitu na světových trzích.

včera

Petr Macinka

Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky

Ministr zahraničí Petr Macinka se rozhodl vynechat jednání vlastní vlády a místo toho odcestoval do Budapešti podpořit kampaň Viktora Orbána. Zatímco jeho kolegové v Praze zasedali, Macinka na summitu frakce Patrioti pro Evropu přednesl projev oslavující maďarský režim. Jeho absence na vládním jednání je smutným důkazem, kde leží jeho skutečné politické priority.

včera

Alí Abdolláhí Aliabádí

„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA

Íránská vojenská elita v úterý rázně odmítla tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa o probíhajících mírových rozhovorech a úvahy o pětidenním příměří označila za nepodložené. Mluvčí nejvyššího íránského vojenského velení prohlásil, že ozbrojené síly islámské republiky budou v probíhajícím konfliktu se Spojenými státy a Izraelem bojovat „až do úplného vítězství“. Toto prohlášení definitivně zchladilo naděje na brzkou deeskalaci, o které Trump informoval v uplynulých dnech.

včera

 J. D. Vance

Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance

Americký viceprezident JD Vance by se mohl stát hlavním vyjednavačem Spojených států v připravovaných mírových rozhovorech s Íránem, které se pokouší zprostředkovat Pákistán. Diplomatické zdroje naznačují, že k setkání v Islámábádu by mohlo dojít již tento týden. Tato iniciativa následuje po nedělním telefonátu mezi Donaldem Trumpem a šéfem pákistánské armády Ásimem Munírem, jehož tématem byl měsíc trvající válečný konflikt.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu

Ruské síly zahájily na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do které nasadily desítky tanků a obrněných vozidel. Podle ukrajinské armády a vojenských analytiků nabírá tento útok na intenzitě právě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje vážné obavy z dopadů konfliktu na Blízkém východě na situaci ve své zemi, píše CNN.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu

Evropští diplomaté a němečtí zákonodárci vyjadřují podle webu Politico vážné obavy z dalšího možného úniku důvěrných informací z Bruselu přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem neklidu je přístup poslanců krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) do rozsáhlé databáze vnitroevropských dokumentů. Existuje důvodné podezření, že citlivé debaty o geopolitických otázkách, jako je financování Ukrajiny ze zmrazených ruských aktiv, jsou kvůli této straně vystaveny ruskému dohledu.

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři

Evropská komise vyjádřila hluboké znepokojení nad zprávami, podle kterých maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó předával Rusku citlivé informace z interních jednání Evropské unie. Deník Washington Post s odvoláním na bezpečnostní činitele uvedl, že Szijjártó během přestávek na summitech pravidelně informoval svého ruského protějška Sergeje Lavrova. Maďarský ministr tato obvinění rezolutně odmítl a označil je za nesmyslné konspirační teorie a falešné zprávy.

včera

včera

Trump nutně potřebuje válku s Íránem ukončit. Nemá ale jak

Je americký prezident Donald Trump schopen ukončit válečný konflikt s Íránem, i kdyby si to sám přál? Na rozdíl od obchodních cel nelze válečné střety jednoduše vypnout podle momentálního rozmaru nebo snahy o stabilizaci finančních trhů. Hlavním tématem po pozastavení hrozeb útoky na íránské elektrárny tedy není jen to, zda Trump opět couvl, ale zda má vůbec k dispozici únikovou cestu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy