Před soudy v Barceloně a několika dalších katalánských městech se dnes ráno začaly tvořit dlouhé fronty lidí, kteří přišli podat sami na sebe trestní oznámení. Chtějí tak vyjádřit solidaritu s odsouzenými katalánskými politiky, kteří dostali tento měsíc od španělského nejvyššího soudu vysoké tresty vězení za uspořádání neústavního referenda o nezávislosti Katalánska v roce 2017, informoval místní deník El Periódico.
"Jestliže oni dostali devět, deset a 13 let vězení za to, že nás pozvali 1. října k volebním urnám, pak musí (soud) odsoudit všechny lidi, kteří šli tehdy hlasovat," řekl médiím Marcel Mauri, místopředseda kulturní organizace Ómnium, která akci zorganizovala. Její lídr Jordi Cuixart je ve vězení kvůli referendu o nezávislosti už od října 2017 a v polovině tohoto měsíce byl odsouzen k devíti letům vězení.
La ciutadania mai no falla en la defensa dels drets fonamentals. Si manifestar-nos, expressar-se, mobilitzar-nos i votar és condemnable, tots nosaltres som culpables d’aquest fals delicte. Per això aquest matí jo també m'he inculpat al costat de milers de persones #JoMinculpo pic.twitter.com/gaKpC9UyQp
— Marcel Mauri de los Rios (@marcelmauri) October 28, 2019
Cuixart byl zatčen před dvěma lety proto, že zorganizoval manifestaci v Barceloně kvůli razii španělské policie na katalánském ministerstvu hospodářství. Policie tehdy zabavovala materiály k referendu, které už před jeho konáním označil ústavní soud za neústavní a jemuž se Madrid snažil soudně a poté i silou zabránit. Tehdejší španělská vláda poslala do Katalánska několik tisíc policistů, kteří při referendu zabavovali volební urny a bránili lidem v hlasování.
Dlouhé fronty se dnes od rána tvořily před soudy v Barceloně, Gironě, Lleidě či Tarragoně. V rukou měli lidé formuláře, které si vytiskli ze stránek organizace Ómnium. Podle Mauriho si je od čtvrtka, kdy organizátoři akci oznámili, stáhlo na 10.000 lidí. Katalánský nejvyšší soud uvedl, že soudy smí přijmout jen 25 takových obvinění denně, aby justice nebyl zaplavena a mohla dál fungovat.
Dnešní akce před soudy je dalším způsobem protestu části Katalánců proti verdiktu španělského nejvyššího soudu ze 14. října nad 12 katalánskými politiky, z nichž devět jich dostalo tresty vězení od devíti do 13 let. Od oznámení rozsudku se konají každý den větší či menší demonstrace, jichž se účastní nejen zastánci odtržení Katalánska od Španělska, ale i lidé, kteří považují tresty vězení pro regionální politiky za nepřiměřené.
Největší demonstrace těchto dvou týdnů v Katalánsku se konala 18. října v Barceloně, kam dorazily desetitisíce lidí z několika měst regionu v takzvaných Pochodech svobody; podle policie se této demonstrace účastnilo přes půl milionu lidí.
Manifestace pořádají v těchto dnech i odpůrci separatistů, v neděli jich v Barceloně demonstrovalo podle organizátorů na 400.000, podle policie to bylo 80.000. Verdiktu na katalánskými politiky, který vyvolal kromě pokojných manifestací i noční násilnosti skupin radikálů, využívají nyní některé strany pro předvolební kampaň. Španělé totiž 10. listopadu budou opět v předčasných volbách volit parlament.
Související
Pod svícnem je největší tma. Katalánský lídr se nečekaně ukázal v Barceloně a znovu zmizel
Volby v Katalánsku: Stoupenci nezávislosti ztrácejí většinu v parlamentu
Katalánsko , Španělsko , referendum
Aktuálně se děje
před 32 minutami
Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?
před 1 hodinou
Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump
před 2 hodinami
Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat
včera
Pohřešovanou ženu našli mrtvou. Policie obvinila muže z vraždy
včera
Babiš oznámil Čechům změny v plánu repatriačních letů z Blízkého východu
včera
Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump
včera
MHD v Praze se dnes vrátila ke kratším intervalům
včera
Írán se na poslední chvíli snaží zachránit zbytky jaderného programu
včera
Svět si připomíná důležitý milník. Je to 130 let, co byla objevena radioaktivita
včera
Začalo meteorologické jaro. Předpověď slibuje stabilní počasí po celý týden
včera
Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina
včera
EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu
včera
Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného
včera
Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi
včera
Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?
včera
Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15
včera
Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán
včera
Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou
včera
Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu
včera
Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země
Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.
Zdroj: Libor Novák