Před soudy v Barceloně a několika dalších katalánských městech se dnes ráno začaly tvořit dlouhé fronty lidí, kteří přišli podat sami na sebe trestní oznámení. Chtějí tak vyjádřit solidaritu s odsouzenými katalánskými politiky, kteří dostali tento měsíc od španělského nejvyššího soudu vysoké tresty vězení za uspořádání neústavního referenda o nezávislosti Katalánska v roce 2017, informoval místní deník El Periódico.
"Jestliže oni dostali devět, deset a 13 let vězení za to, že nás pozvali 1. října k volebním urnám, pak musí (soud) odsoudit všechny lidi, kteří šli tehdy hlasovat," řekl médiím Marcel Mauri, místopředseda kulturní organizace Ómnium, která akci zorganizovala. Její lídr Jordi Cuixart je ve vězení kvůli referendu o nezávislosti už od října 2017 a v polovině tohoto měsíce byl odsouzen k devíti letům vězení.
La ciutadania mai no falla en la defensa dels drets fonamentals. Si manifestar-nos, expressar-se, mobilitzar-nos i votar és condemnable, tots nosaltres som culpables d’aquest fals delicte. Per això aquest matí jo també m'he inculpat al costat de milers de persones #JoMinculpo pic.twitter.com/gaKpC9UyQp
— Marcel Mauri de los Rios (@marcelmauri) October 28, 2019
Cuixart byl zatčen před dvěma lety proto, že zorganizoval manifestaci v Barceloně kvůli razii španělské policie na katalánském ministerstvu hospodářství. Policie tehdy zabavovala materiály k referendu, které už před jeho konáním označil ústavní soud za neústavní a jemuž se Madrid snažil soudně a poté i silou zabránit. Tehdejší španělská vláda poslala do Katalánska několik tisíc policistů, kteří při referendu zabavovali volební urny a bránili lidem v hlasování.
Dlouhé fronty se dnes od rána tvořily před soudy v Barceloně, Gironě, Lleidě či Tarragoně. V rukou měli lidé formuláře, které si vytiskli ze stránek organizace Ómnium. Podle Mauriho si je od čtvrtka, kdy organizátoři akci oznámili, stáhlo na 10.000 lidí. Katalánský nejvyšší soud uvedl, že soudy smí přijmout jen 25 takových obvinění denně, aby justice nebyl zaplavena a mohla dál fungovat.
Dnešní akce před soudy je dalším způsobem protestu části Katalánců proti verdiktu španělského nejvyššího soudu ze 14. října nad 12 katalánskými politiky, z nichž devět jich dostalo tresty vězení od devíti do 13 let. Od oznámení rozsudku se konají každý den větší či menší demonstrace, jichž se účastní nejen zastánci odtržení Katalánska od Španělska, ale i lidé, kteří považují tresty vězení pro regionální politiky za nepřiměřené.
Největší demonstrace těchto dvou týdnů v Katalánsku se konala 18. října v Barceloně, kam dorazily desetitisíce lidí z několika měst regionu v takzvaných Pochodech svobody; podle policie se této demonstrace účastnilo přes půl milionu lidí.
Manifestace pořádají v těchto dnech i odpůrci separatistů, v neděli jich v Barceloně demonstrovalo podle organizátorů na 400.000, podle policie to bylo 80.000. Verdiktu na katalánskými politiky, který vyvolal kromě pokojných manifestací i noční násilnosti skupin radikálů, využívají nyní některé strany pro předvolební kampaň. Španělé totiž 10. listopadu budou opět v předčasných volbách volit parlament.
Související
Pod svícnem je největší tma. Katalánský lídr se nečekaně ukázal v Barceloně a znovu zmizel
Volby v Katalánsku: Stoupenci nezávislosti ztrácejí většinu v parlamentu
Katalánsko , Španělsko , referendum
Aktuálně se děje
před 38 minutami
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 2 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 4 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 5 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 6 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák