Na 25.000 lidí se podle policie sešlo na dnešní demonstraci v Barceloně, kterou zorganizovali studenti na podporu uvězněných katalánských separatistických politiků. Manifestace se čtvrtý den konají i v dalších městech Katalánska a z pěti jeho měst jdou do Barcelony tisíce lidí v takzvaných Pochodech svobody. Ty komplikují provoz na silnicích i dálnicích a do Barcelony mají dorazit v pátek.
Manifestace v Katalánsku vypukly po pondělním verdiktu španělského nejvyššího soudu, který odsoudil devět politiků z tohoto autonomního regionu k vysokým trestům vězení za referendum o nezávislosti z roku 2017. Studenti v Barceloně dnes ale kromě svobody pro "politické vězně", jak jim říkají, požadovali i demisi regionální vlády, zejména ministra vnitra Miquela Bucha. Toho kritizují za zásahy policie proti demonstrantům a spolupráci se španělským ministrem vnitra v tomto týdnu kvůli manifestacím. Ty se hlavně večer zvrhávají v násilí a potyčky radikálních skupin s policií.
Španělský ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska ale dnes po jednání se španělským premiérem Pedrem Sánchezem a dalšími ministry uvedl, že za násilnostmi stojí "minoritní, ale perfektně organizované skupiny". Podle místních médií je za radikálními skupinami zejména organizace Výbory na obranu republiky (CDR). Řada separatistů včetně regionální vlády i uvězněných politiků násilnosti odsoudila, stejně jako to udělal katalánský premiér Quim Torra, ten ale až po třech dnech demonstrací. Dnes Torra řekl, že vyšetří, kdo za násilnostmi stojí.
Od pondělí ošetřili zdravotníci při protestech v Katalánsku na 350 lidí, z toho dvě třetiny v Barceloně. Španělské ministerstvo vnitra dnes oznámilo, že zranění utrpělo 194 policistů.
V noci na dnešek zažila katalánská metropole druhou noc násilností, při nichž skupiny radikálů zapalovaly kontejnery i auta a házely na policisty dlažební kostky i Molotovovy koktejly. Podle španělského ministra vnitra způsobili v Barceloně škody na majetku města zhruba za 627.000 eur (16,1 milionu Kč).
O situaci v Katalánsku dnes jednal tamní regionální parlament, v němž premiér Torra prohlásil, že je třeba hledat širokou dohodu, "jak dosáhnout práva na sebeurčení v co možná nejkratší lhůtě". Dosaženo by toho podle něj mělo být ještě v tomto volebním období, jež končí v roce 2021. Torra též vyzval premiéra Sáncheze, aby řešil problém "tak, jak to dělají v demokraciích, tedy jednáním".
Obavy kvůli pokračujícím násilnostem při protestech vyjádřil i svaz hoteliérů v Barceloně či tamní obchodní komora, podle nichž je ohrožen cestovní ruch a obchod v Katalánsku. Před cestami do Katalánska dnes kvůli demonstracím varovala své občany Jižní Korea, jejíž ministerstvo zahraničí cesty nedoporučuje "z bezpečnostních důvodů". Také české ministerstvo zahraničí tento týden doporučilo zvážit nutnost cesty do Barcelony a okolí a při pobytu v Katalánsku dbát pokynů místních úřadů.
Související
Pod svícnem je největší tma. Katalánský lídr se nečekaně ukázal v Barceloně a znovu zmizel
Volby v Katalánsku: Stoupenci nezávislosti ztrácejí většinu v parlamentu
Katalánsko , Španělsko Barcelona , Quim Torra (Katalánsko) , Demonstrace ve Španělsku
Aktuálně se děje
před 52 minutami
Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident
před 1 hodinou
Tragédie v Českých Budějovicích. Chodkyně nepřežila střet s autem
před 2 hodinami
Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka
před 3 hodinami
Exploze v Moskvě. Generál je po smrti, mluví se o podílu Ukrajinců
před 3 hodinami
Podnikatel Karel Kadlec zemřel. Z CarTec Group udělal respektovanou firmu
před 4 hodinami
Witkoff jednal o míru s Kyjevem i Moskvou. Bylo to produktivní a konstruktivní, řekl
před 5 hodinami
Vražda na Šternbersku. Na místě činu se údajně střílelo
před 6 hodinami
Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?
včera
Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů
včera
Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní
včera
"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem
včera
Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy
včera
Kreml popřel trojstranná jednání s USA a Ukrajinou. Macron přivítal ochotu Putina s ním mluvit
včera
Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě
včera
Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem
včera
Víkendová jednání na Floridě jsou nadějná, tvrdí ruští vyjednavači. Kreml ale stupňuje požadavky
včera
Rusko: Evropské změny v mírovém plánu naději na konec války nezvýšily. Možnost nalezení řešení zkomplikovaly
včera
Na záchranu v první linii čekal měsíc. Pak zraněného vojáka zachránil robot
včera
Amerika stupňuje tlak na Madura. Zabavila další tanker
včera
Americké ponorky jsou v Pacifiku v menšině. Jižní Korea má plán, jak to změnit
Nedávno oznámený záměr Jižní Koreje postavit ponorky s jaderným pohonem představuje zásadní obrat v pacifické bezpečnostní politice. Tento ambiciózní plán získal v říjnu 2025 veřejnou podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, což pro Soul znamená průlom v desetiletí trvajících snahách. Jádrem dohody je strategický obchod, v němž Jižní Korea přislíbila investice ve výši 350 miliard dolarů výměnou za americkou pomoc s jadernou technologií.
Zdroj: Libor Novák