Katalánský parlament přijal rezoluce kritizující monarchii, nastal rozkol mezi separatisty

To způsobilo další rozkol mezi dvěma hlavními separatistickými stranami a mezi předsedou regionální vlády Quimem Torrou a šéfem katalánského parlamentu Rogerem Torrentem.

Podle deníku El Periódico se tak v pondělním vydání věstníku objevily rezoluce bez zmínky o "delikventní monarchii", "ustavení katalánské republiky" či kritice "krále Felipeho VI. a celé bourbonské dynastie za desetiletí beztrestnosti a nezákonného obohacování".

Katalánský premiér Torra dnes vyzval Torrenta, aby odvolal generálního tajemníka parlamentu Xaviera Mura a aby rezoluce byly zveřejněny v plném znění. Muro se hájí tím, že před přijetím dokumentů právníci parlamentu upozorňovali na kontroverzní pasáže, které odporují dřívějším verdiktům ústavního soudu.

Kvůli podobným dokumentům, které katalánský parlament přijal v roce 2017, skončila ve vězení mimo jiné bývalá šéfka tohoto regionálního zákonodárného sboru Carme Forcadellová. Ta dostala v procesu s několika členy bývalého vedení Katalánska loni v říjnu 11 let a šest měsíců vězení za vzpouru kvůli neústavnímu referendu o nezávislosti tohoto regionu na severovýchodě Španělska z roku 2017.

Páteční mimořádné zasedání katalánského parlamentu inicioval Torra několik dnů poté, co bývala hlava Španělska a nyní emeritní král Juan Carlos I. oznámil odchod ze země. Učinil tak dva měsíce poté, co španělská prokuratura nejvyššího soudu začala předběžně vyšetřovat, zda se mohl dopustit trestného činu korupce či finančního podvodu v případě zakázky na výstavbu vysokorychlostní železnice v Saúdské Arábii.

Někteří, včetně katalánských separatistů, označili odchod Juana Carlose I. do ciziny za útěk před justicí, ač monarcha slíbil, že bude justici k dispozici. Místo nynějšího pobytu krále, který vládl čtyři dekády do roku 2014, oficiálně známé není. Místní média spekulovala o Portugalsku, Dominikánské republice, Spojených arabských emirátech a naposledy o Novém Zélandu.

Podle průzkumu veřejného mínění, který o víkendu zveřejnil deník El Mundo, 70 procent Španělů považuje za velmi či dost důležitou roli, kterou Juan Carlos I. sehrál při přechodu Španělska k demokracii po konci diktatury Franciska Franka. Osmdesát procent dotázaných si ale také myslí, že by měl před soudy vysvětlit podezření z daňových úniků a korupce.

Nyní dvaaosmdesátiletý Juan Carlos I., který ze země odešel bez manželky Sofie, se ve Španělsku léta těšil respektu u široké veřejnosti a byl velmi oblíbený, mimo jiné pro své nestranné vystupování a neokázalý styl. Ke konci úřadování si ale pokazil pověst výlety na lov do Afriky v době, kdy jeho zemi postihla ekonomická krize. Tehdy mu také média přestala "tolerovat" jeho mimomanželské aféry. Trůnu se vzdal v červnu 2014 ve prospěch svého syna, který měl napravit pověst monarchie pošramocenou tehdy i korupční kauzou králova zetě.