Katalánský parlament přijal rezoluce kritizující monarchii, nastal rozkol mezi separatisty

Katalánský parlament, v němž mají většinu separatistické strany, přijal v pátek rezoluce, které kritizují španělskou monarchii i krále a vyzývají k pokračování snah o nezávislé Katalánsko. Tyto dokumenty v pondělí vyšly v místním oficiálním věstníku, ovšem bez nejvíce ožehavých pasáží.

To způsobilo další rozkol mezi dvěma hlavními separatistickými stranami a mezi předsedou regionální vlády Quimem Torrou a šéfem katalánského parlamentu Rogerem Torrentem.

Podle deníku El Periódico se tak v pondělním vydání věstníku objevily rezoluce bez zmínky o "delikventní monarchii", "ustavení katalánské republiky" či kritice "krále Felipeho VI. a celé bourbonské dynastie za desetiletí beztrestnosti a nezákonného obohacování".

Katalánský premiér Torra dnes vyzval Torrenta, aby odvolal generálního tajemníka parlamentu Xaviera Mura a aby rezoluce byly zveřejněny v plném znění. Muro se hájí tím, že před přijetím dokumentů právníci parlamentu upozorňovali na kontroverzní pasáže, které odporují dřívějším verdiktům ústavního soudu.

Kvůli podobným dokumentům, které katalánský parlament přijal v roce 2017, skončila ve vězení mimo jiné bývalá šéfka tohoto regionálního zákonodárného sboru Carme Forcadellová. Ta dostala v procesu s několika členy bývalého vedení Katalánska loni v říjnu 11 let a šest měsíců vězení za vzpouru kvůli neústavnímu referendu o nezávislosti tohoto regionu na severovýchodě Španělska z roku 2017.

Páteční mimořádné zasedání katalánského parlamentu inicioval Torra několik dnů poté, co bývala hlava Španělska a nyní emeritní král Juan Carlos I. oznámil odchod ze země. Učinil tak dva měsíce poté, co španělská prokuratura nejvyššího soudu začala předběžně vyšetřovat, zda se mohl dopustit trestného činu korupce či finančního podvodu v případě zakázky na výstavbu vysokorychlostní železnice v Saúdské Arábii.

Někteří, včetně katalánských separatistů, označili odchod Juana Carlose I. do ciziny za útěk před justicí, ač monarcha slíbil, že bude justici k dispozici. Místo nynějšího pobytu krále, který vládl čtyři dekády do roku 2014, oficiálně známé není. Místní média spekulovala o Portugalsku, Dominikánské republice, Spojených arabských emirátech a naposledy o Novém Zélandu.

Podle průzkumu veřejného mínění, který o víkendu zveřejnil deník El Mundo, 70 procent Španělů považuje za velmi či dost důležitou roli, kterou Juan Carlos I. sehrál při přechodu Španělska k demokracii po konci diktatury Franciska Franka. Osmdesát procent dotázaných si ale také myslí, že by měl před soudy vysvětlit podezření z daňových úniků a korupce.

Nyní dvaaosmdesátiletý Juan Carlos I., který ze země odešel bez manželky Sofie, se ve Španělsku léta těšil respektu u široké veřejnosti a byl velmi oblíbený, mimo jiné pro své nestranné vystupování a neokázalý styl. Ke konci úřadování si ale pokazil pověst výlety na lov do Afriky v době, kdy jeho zemi postihla ekonomická krize. Tehdy mu také média přestala "tolerovat" jeho mimomanželské aféry. Trůnu se vzdal v červnu 2014 ve prospěch svého syna, který měl napravit pověst monarchie pošramocenou tehdy i korupční kauzou králova zetě.

Související

Více souvisejících

Katalánsko Quim Torra (Katalánsko) Král Juan Carlos I. (Španělsko) Král Felipe VI. (Španělsko)

Aktuálně se děje

před 21 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 43 minutami

před 52 minutami

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy