Konec demokracie v Polsku se blíží? Profesor promluvil o dění u našich sousedů

NÁZOR - Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost opakovaně projevila mimořádnou míru bezohledného cynismu, konstatuje politolog Wojciech Sadurski. Profesor z Varšavské univerzity v komentáři pro server Washington Post dodává, že přesto i zkušení pozorovatelé reagují se zděšením na její poslední krok, rozhodnutí přerušit jednání parlamentu.

Deník Shopaholičky

Referendum o Kaczyńském

Parlament má dle tohoto plánu zasednout až 15. října, tedy dva dny po chystaných volbách, nastiňuje odborník. Vládní opatření však považuje za další snahu o podkopání demokratických norem v Polsku.

"Prominou to voliči? To uvidíme," pokračuje profesor. Soudí, že blížící se volby budou v zásadě referendem o Jarosławu Kaczyńském, silném a nezpochybnitelném vládci vládnoucí strany.

Za podpory parlamentní většiny a povolného prezidenta dosud Kaczyński vládl podle klasického autoritářského scénáře, tvrdí politolog. Odkazuje na knihu Jak umírá demokracie svých kolegů Stevena Levitského a Daniela Ziblatta, která ukazuje tři způsoby, jak zvolení autoritáři upevňují svou moc - uchopením dozorčí role, odsunutím rivalů do pozadí a přepisováním pravidel.

Právo a spravedlnost se uchýlila ke všem těmto praktikám, ačkoliv Kaczyński nezašel tak daleko jako maďarský premiér Viktor Orbán, který je jeho přítelem a vzorem, konstatuje Sadurski. Vysvětluje, že nejprve došlo k uchopení dozorčí role skrze paralýzu ústavního soudu a podřízení soudců výkonné moci.

Následovala marginalizace soupeřů, kdy Právo a spravedlnost využilo svou parlamentní sílu a omezilo podíl opozice na přípravě zákonů, poukazuje akademik. Dodává, že státní média zároveň zesměšňují a démonizují členy opozice a k umlčování kritiků je používán zákon na ochranu osobnosti.  

Poté došlo k přepsání pravidel politické soutěže pomocí změny ducha ústavy, připomíná politolog. Za nejzlověstnější považuje skutečnost, že vláda oslabila volební zákon, když do volebních komisí dosadila své stoupence a upravila určité pasáže tak, aby byly vůči vládě přívětivější a například zvýhodňovaly akce na podporu vlády a církve.

"Nic z tohoto mrzačení ústavní demokracie není tlačeno na hranici," pokračuje Sadurski. Kvituje, že Polsko má stále značné demokratické prvky, například množství soudců, nezávislá nestátní média a pulzující občanskou společnost.

Výsledek pocítí celá Evropa

Před blížícími se volbami ale Právo a spravedlnost netají své záměry, varuje politolog. Konstatuje, že vláda si uvědomila, že pro velkou část voličů není právní stát prioritou, a tak mnohá prohlášení členů vládnoucí strany odhalují plány na následující volební období.

Část změn bude snadné realizovat, očekává profesor. Připomíná, že předsedkyni  nejvyššího soudu Małgorzatě Gersdorfové a ombudsmanovi Adamu Bodnarovi končí příští rok mandát a jakmile tito dva rázní zastánci právního státu zmizí, Kaczyńského strana je snadno nahradí vůči sobě loajálními právníky, což platí i o pěti místech v ústavním soudu, kde se stále nacházejí soudci jmenovaní před rokem 2015 demokratickými stranami.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Další  změny jsou podle experta znepokojivější. Vládnoucí straně se nelíbí svobodná a kritická média a vláda již odhalila svůj záměr zkrotit je pomocí změny pravidel pro vlastnictví médií, poukazuje Sadurski. Doplňuje, že mnoho polských nezávislých médií má nyní zahraniční vlastníky a jejich předání do polských rukou bude v praxi znamenat jejich podřízení vládě.

"Jelikož všichni starostové polských velkých měst, včetně Varšavy, vystupují proti Právu a spravedlnosti, strana se snaží omezit pravomoci a prostředky místních správ," píše politolog. Podotýká, že vláda se také chystá zavést přísnější pravidla pro soukromé organizace po vzoru Ruska a Maďarska a zaútočit na zbývající nepoddajné soudce pomocí nového statutu, který umožní propustit jakéhokoliv z nich a nahradit jej příhodnějším.

Průzkumy ukazují, že podpora Práva a spravedlnosti a opozičních stran dohromady je vyrovnaná, okolo 40 %, s mírnou převahou pro opozici, konstatuje profesor. Vysvětluje, že volební systém ovšem zvýhodňuje vládnoucí stranu, především za situace, kdy mnoho voličů odevzdá hlas stranám, které nepřekročí ústavní hranici 5 %  nutnou pro zisk mandátu, a tak tyto hlasy - kterých může být až 8 % - víceméně propadnou ve prospěch Kaczyńského partaje.

Ať už bude výsledek voleb jakýkoliv, projeví se i v Evropě, očekává odborník. Domnívá se, že vítězství demokratické opozice může ukázat, že postup nebezpečného xenofobního populismu v Evropě lze zastavit, zatímco opětovná výhra Práva a spravedlnosti bude pro populisty na kontinentu velkou vzpruhou, jelikož největší postkomunistický stát ve střední Evropě se na dlouho dobu uchýlí k antiliberálním nástrojům a praktikám.

Může tak dojít k odklonu Polska od Evropské unie, která je trnem v oku Právu a spravedlnosti, jelikož lpí na dodržování demokratických standardů, upozorňuje profesor. Dodává, že v sázce je samotná další existence polské demokracie.    

Deník Shopaholičky

Související

Více souvisejících

Polsko Jaroslaw Kaczyński demokracie

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 38 minutami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 1 hodinou

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 2 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 3 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

včera

Vladimir Putin

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

včera

Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem

Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy