Konec stavu nouze? Evropská komise chystá novou strategii boje s covid-19

Evropská komise chce ve středu zveřejnit plán na koordinované uvolňování koronavirových omezení, návrh už předložila členským zemím. Po kritice od některých států obávajících se tlaku na příliš rychlé rušení restrikcí přišla komise se strategií, která doporučuje postupný přechod od stavů nouze k cíleným opatřením, aniž by ovšem zmiňovala konkrétní časový harmonogram.

Brusel chce podle dosud pracovního textu, který má ČTK k dispozici, nejprve koordinovat otevření vnitřních hranic mezi jednotlivými členskými státy, na které by mělo navázat otevření vnějších hranic EU.

Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová původně plánovala, že komisaři "cestovní mapu" pro ústup od omezení spojených s pandemií schválí už minulý týden. Některé z nejzasaženějších zemí však daly komisi najevo, že nechtějí, aby doporučení vytvářela na vlády tlak k předčasnému uvolňování kroků, k němuž se zatím nechystají.

Komise proto na druhý pokus přišla s textem, podle něhož bude zásadním kritériem pro rušení restrikcí podmínka, aby se "šíření nemoci se na delší dobu zpomalilo", tedy například dlouhodobější pokles počtu nově nakažených či hospitalizovaných lidí. Zásadní bude také dostatečná volná kapacita nemocnic a možnosti monitorování průběhu nákazy.

Unijní exekutiva v textu zdůrazňuje, že rozhodnutí ustoupit od omezení, které je na jednotlivých zemích, musí "vyvážit přínos pro veřejné zdraví a ostatní sociální a ekonomické dopady". Komise se stavěla kriticky k postupnému zavírání hranic unijními zeměmi a zdůrazňovala, že omezení nesmí narušit fungování jednotného trhu EU.

Brusel chce nyní předejít opakování podobně nekoordinovaného postupu, který by měl "negativní dopad na všechny členské státy a zřejmě vedl k nárůstu politických třenic mezi členskými státy".

Mluvčí komise Eric Mamer dnes novinářům řekl, že před středečním jednáním kolegia komisařů, kteří by měli text schválit, dnes odpoledne komise návrh podrobně prodiskutuje se zástupci členských zemí.

"Vždy jsme jasně dávali najevo, že zavedení i zrušení jakýchkoli omezení je plně v rukou členských států," zdůraznil Mamer. Text podle něj může po dnešních konzultacích doznat změn a jeho definitivní podoba bude známa až ve středu, kdy ji představí von der Leyenová.

Celospolečenská omezení spojená s nouzovými stavy vyhlášenými většinou zemí by podle komise měla postupně nahradit série cílených kroků. Mezi ně by vedle co nejširšího testování měl patřit i monitoring pohybu nakažených lidí pomocí mobilních aplikací. Ty by však měly fungovat jen po dobu koronavirové krize a být striktně anonymní, zdůrazňuje EK.

"Nejprve by se měla začít rušit omezení, která mají lokální dopad a postupně by se mělo uvolňování rozšiřovat i na kroky, které mají širší geografický zásah, s přihlédnutím k národním specifikům," doporučuje komise v návrhu, který by měli komisaři schvalovat ve středu.

Členské země by podle komise měly být ohledně postupného otevírání vnitřních hranic EU v úzkém kontaktu. Nejprve by se mělo týkat regionů se "srovnatelně nízkým rizikem". Teprve po otevření hranic mezi členskými státy by mělo dojít na zrušení zákazu cest cizinců přes vnější hranice EU. Ten chce komise prozatím prodloužit do 15. května.

Související

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Světové ekonomické fórum začalo. Von der Leyenová v úvodním projevu nešetřila Trumpa

Světové ekonomické fórum v Davosu se krátce po zahájení stalo dějištěm otevřené diplomatické roztržky mezi evropskými spojenci a administrativou Donalda Trumpa. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém ostře sledovaném projevu označila americké hrozby cly kvůli Grónsku za „zásadní chybu“. Podle ní takový postup podkopává důvěru mezi dlouholetými partnery a narušuje stabilitu, na které obě strany léta pracovaly.
Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.

Více souvisejících

Ursula von der Leyenová evropská komise EU (Evropská unie) Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta s Olomoucí narazí v Konferenční lize na nejtěžší možné soupeře

Po posledním pohárovém týdnu je jisté, že v evropských klubových fotbalových soutěží zbyli už jen dva čeští zástupci, oba v Konferenční lize. Sparta i Olomouc se dozvěděly své soupeře pro osmifinále této soutěže. Ze soupeřů, kterých se jim nabízelo, vzešli ti nejtěžší možní. V případě Sparty jde o nizozemský AZ Alkmaar i s českým legionářem Matějem Šínem v kádru. Olomouc, pro kterou to bude historicky první evropské osmifinále, vyzve německou Mohuč. Poslední los v Nyonu také rozhodl o dvojice pro osmifinále zbylých dvou evropských soutěží Ligy mistrů a Evropské ligy.

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Plzeň poprvé v Evropské lize prohrála a stalo se jí to osudným. Olomouc jde dál

Historií jsou odvety play-off měly Evropské i Konferenční ligy. V obou soutěžích měl český fotbal své zástupce, přičemž o osmifinále EL bojovala dosud neporažená Viktoria Plzeň, o osmifinále EKL zase pro změnu hrála Olomouc. Přestože větší pravděpodobnost postupu u většiny českých fanoušků mohla mít vzhledem k její dosavadní sérii neporazitelnosti Plzeň, naopak právě ona tuto svou šňůru přetrhla, když v odvetě s Panathinaikosem Atény prohrála na penalty. To olomouckému postupu do osmifinále se možná nevěřilo, přesto Hanáci svůj největší  klubový úspěch přetavili ve skutečnost, když i s notnou dávkou štěstí porazili švýcarské Lausanne na jeho umělém trávníku 2:1.

včera

včera

Julius Rosenberg (12. května 1918 New York – 19. června 1953) byl špion popravený spolu se svou manželkou Ethel Rosenbergovou (25. září 1915 New York – 19. června 1953) za špionáž pro Sovětský svaz a vyzrazení řady tajemství, včetně tajemství výroby atomové bomby.

Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými

Před 75 lety, šestého březnového dne roku 1951, ve Spojených státech amerických odstartoval soudní proces se špiony, kteří získávali a dodávali informace pro vládu Sovětského svazu. Jednalo se o pár, o manžele Rosenbergovi. Kdo byli tito lidé a co obnášela jejich špionážní činnost?

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyhlásil nový přístup k Íránu: Jediná možnost ukončení války je bezpodmínečná kapitulace

Americký prezident Donald Trump vyhlásil novou, nekompromisní linii vůči Teheránu a oznámil, že jedinou cestou k ukončení současného konfliktu je bezpodmínečná kapitulace Íránu. Na své sociální síti Truth Social zdůraznil, že nehodlá přistoupit na žádnou dohodu, dokud země zcela nesloží zbraně. Poté, co bude nastoleno nové a pro Washington přijatelné vedení, je Trump ochoten spolu se spojenci pracovat na ekonomické obnově země, kterou chce učinit silnější než kdy dříve pod heslem „Make Iran Great Again“.

včera

včera

včera

včera

Ropná rafinerie

Ceny ropy míří k největšímu nárůstu za poslední čtyři roky

Ceny ropy na světových trzích míří k největšímu týdennímu nárůstu za poslední čtyři roky. Tento prudký vývoj vyvolává vážné obavy z nového inflačního šoku, který by mohl opětovně rozpoutat krizi životních nákladů a poškodit globální hospodářský růst. Hlavním motorem růstu je eskalující konflikt s Íránem, kvůli kterému mezinárodní benchmark Brent tento týden posílil o 17,65 % a překonal hranici 85 dolarů za barel.

včera

Andrij Sybiha

Maďarsko zadrželo zaměstnance ukrajinské banky a desítky milionů dolarů a eur

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha vznesl závažné obvinění vůči maďarským úřadům, které podle něj v Budapešti vzaly jako rukojmí sedm zaměstnanců ukrajinské státní spořitelny Oschadbank. Incident se odehrál během přepravy značného finančního obnosu a cenností z Rakouska na Ukrajinu. Sybiha v této souvislosti hovoří o „státním terorismu a torpédování“ ze strany sousedního státu.

včera

Viktor Orbán

Trump mobilizuje síly. Chce v Maďarsku udržet u moci Orbána

Maďarský premiér Viktor Orbán čelí nejtěžšímu volebnímu souboji za posledních 16 let své vlády a americký prezident Donald Trump spolu se svým hnutím MAGA podle webu Politico mobilizují síly, aby mu pomohli. Podle aktuálních průzkumů Orbán poprvé zaostává za svým bývalým spojencem a nynějším vyzyvatelem Péterem Magyarem. Ten dokázal využít frustraci voličů z rekordní inflace, hospodářské stagnace a série politických skandálů, které otřásly maďarskou scénou.

včera

včera

Benjamin Netanjahu

Válka s Íránem může Netanjahuovi doma pomoci, Izraeli ale v zahraničí uškodí

Britský deník Telegraph v pondělí označil Benjamina Netanjahua za velkého válečného vůdce naší doby. Autor článku Charles Moore přirovnal izraelského premiéra k Winstonu Churchillovi, a to zejména kvůli jeho dlouhodobému zaměření na Írán, spojectví s Donaldem Trumpem a vojenským úspěchům proti teroristickým skupinám i Teheránu. Toto srovnání pravděpodobně potěšilo příznivce premiéra, který se sám stylizuje do role moderního ochránce světa před íránskou hrozbou, podobně jako Churchill kdysi čelil nacismu.

včera

5. března 2026 21:59

Opozice tepe vládu, Babiš se brání. Tvrdá kritika Česka z úst Merricka rezonuje politiky

Mezi českou vládou a Spojenými státy se rozhořel spor o výši investic do vlastní obrany. Premiér Andrej Babiš v reakci na kritiku amerického velvyslance Nicholase Merricka prohlásil, že navržené výdaje na armádu jsou pro letošní rok „maximem možného“. V rozhovoru pro Českou televizi zdůraznil, že jeho kabinet sice považuje obranu za důležitou, ale prioritou zůstávají sociální otázky a každodenní problémy českých občanů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy