Konflikt v Náhorním Karabachu eskaluje. EU, Rusko i Turecko vyzývají k ukončení bojů

O nutnosti ukončit krizi v Náhorním Karabachu hovořil dnes v Istanbulu turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle jeho představ ale k řešení může vést pouze vyklizení Armény okupovaných území v Ázerbájdžánu, uvedla agentura DPA. Erdogan současně odmítl nařčení Jerevanu, že k současné krizi sám přispěl svou vojenskou podporou Ázerbájdžánu.

V neděli turecké ministerstvo zahraničí uvedlo, že Turecko je ochotno etnicky i jazykově spřízněnému Ázerbájdžánu pomoci "v takové formě, jakou bude sám chtít".

Another video released by #Armenian Ministry of Defense shows two T-72 SIM-2 Main Battle Tanks of #Azerbaijan Army getting destroyed by an Anti-tank mine planted by #Armenia Army in #Artsakh/#NagornoKarabakh region. pic.twitter.com/vCmuHAagJN

"Ázerbájdžán čekal 30 let na vyřešení tohoto problému, teď se rozhodl konat sám. Okamžité osvobození ázerbájdžánských území okupovaných Arménií otevře cestu k míru a stabilitě v regionu. Krize v regionu, která začala okupací Náhorního Karabachu, musí skončit," řekl Erdogan a dodal, že Turecko stojí "všemi prostředky a celým srdcem" na straně Ázerbájdžánu.

Mluvčí šéfa evropské diplomacie Josepa Borrella řekl, že eskalace bojů v Náhorním Karabachu je silně znepokojivá a jakékoliv zasahování je nepřijatelné. "Vysoký představitel Josep Borrel telefonicky hovořil s ministry zahraničí Arménie a Ázerbájdžánu a hodlá kontaktovat všechny aktéry v regionu, aby se pokusil boje ukončit," řekl mluvčí Peter Stano, kterého citovala agentura AFP.

Obě znepřátelené země, tedy Arménie a Ázerbájdžán, jsou součástí unijního programu Východní partnerství, jehož cílem je těsnější spolupráce EU s některými postsovětskými státy.

Za nebezpečný považuje vývoj situace v Náhorním Karabachu také Berlín, který znepřátelené strany vyzval, aby usedly k jednacímu stolu na půdorysu takzvané Minské skupiny Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Obavy z eskalace bojů a výzvu k jednání vyjádřila také Moskva. "Situaci nadále pozorně sledujeme. Myslíme si, že bojové akce musejí být okamžitě přerušeny a proces zmírnění konfliktu jako takového, stejně jako důsledky současné eskalace, se musejí začít ubírat politicko-diplomatickým směrem," řekl podle agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Moskva má s převážně křesťanskou Arménií podepsanou dohodu o vojenské pomoci, přátelské vztahy ale udržuje i s muslimským Ázerbájdžánem a v konfliktu o Náhodní Karabach se snaží hrát úlohu arbitra, připomíná agentura Reuters.

Ozbrojený konflikt mezi Arménií a muslimským Ázerbájdžánem vypukl v roce 1988 a Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na 30.000 mrtvých a jejím důsledkem jsou statisíce uprchlíků. Nyní se enkláva převážně s arménským obyvatelstvem a přilehlé území nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie, zatímco Ázerbájdžán považuje tato území za okupovaná.