Koronavirus má v Číně přes 3000 obětí, v Itálii 148

Počet nakažených a obětí nového koronaviru aktuálně nejrychleji roste v Itálii. Země hlásí 148 mrtvých, o 41 více než ve středu, a 3858 infikovaných, což znamená jednodenní nárůst o téměř 800. V pevninské Číně počet obětí přesáhl 3000 a nakažených je přes 80.400. Některé země včetně Itálie ve snaze bránit šíření nákazy uzavírají školy, jiné zamezují vstupu lidí ze zemí, kde se infekce vyskytuje. Úřady v Česku evidují 12 nakažených, v zemi za dnešek přibyli čtyři nemocní.

V pevninské Číně, do které se nepočítají autonomní Hongkong a Macao, ve středu počet nově nakažených stoupl o 139, tedy o něco výrazněji než za úterý.

Jižní Korea dnes evidovala 322 dalších případů infekce, celkem se nakazilo už skoro 6100 lidí a 37 nemoci COVID-19, kterou nový koronavirus způsobuje, podlehlo. Armáda USA potvrdila, že mezi nakaženými jsou dva příbuzní vojáků v Jižní Koreji. Úřady kvůli nárůstu počtu nemocných vytvořily "zónu zvláštní péče" v okolí města Kjongsan. Lidé nemají do tohoto města jezdit a budou do něho poslány hygienické potřeby. Severokorejský vůdce Kim Čong-un v dopise určeném jihokorejskému prezidentovi Mun Če-inovi vyjádřil naději, že Soul se s šířením nového koronaviru vypořádá.

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (OSN) oznámila, že kvůli uzavření škol zůstalo doma na 290,5 milionu žáků a studentů ve 22 státech, celonárodně ve 13 zemích. Například v Itálii začaly nařízené desetidenní prázdniny pro 8,5 milionu žáků a studentů. Všechny školy se v moderních dějinách Itálie uzavřely poprvé, nestalo se tak ani za druhé světové války. Írán oznámil, že vzdělávací instituce zatím zůstanou zavřené a otevřou až po perském novém roce Nourúz 20. března. Řecké úřady nařídily zavřít na 48 hodin část škol v zemi. UNESCO chce na mimořádném zasedání příští týden jednat o možnostech, jak zajistit výuku i pro děti, které nyní do škol nemohou.

Evropský parlament kvůli šíření nového typu koronaviru zrušil své plenární zasedání ve Štrasburku, které mělo začít již příští pondělí. Poslanci se sejdou ve svém sídle v Bruselu.

Mezi země, kde se koronavirus nově objevil, se zařadila Bosna a Jihoafrická republika. Ve Švýcarsku nemoci podlehl první pacient, šlo o 74letou chronicky nemocnou ženu. Prvního mrtvého hlásí také Británie, která eviduje 115 nakažených. Řecko informovalo o dalších 21 nemocných, počet nakažených stoupl na 31. Kromě škol budou na dva dny zavřená divadla, kina a sportovní centra ve třech provinciích na západě země.

Francie hlásí 138 nových případů, celkově už 423. Obětí je ve Francii sedm, o tři více než ve středu. V Německu od středy přibylo dalších více než sto případů nákazy koronavirem, celkem jich úřady zaznamenaly asi 350. Ministerstvo zdravotnictví očekává, že epidemie teprve dosáhne vrcholu. Svaz německého průmyslu (BDI) kvůli šíření koronaviru varoval, že hrozí, že se růst největší evropské ekonomiky zastaví.

Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA) uvedlo, že aerolinky provozující osobní leteckou přepravu by kvůli epidemii mohly přijít o 63 miliard až 113 miliard dolarů. Se zmíněnou ztrátou počítá v případě, že nevzroste počet zemí s více než 100 případy onemocnění, a v situaci, kdy se po prudkém poklesu příjmů relativně rychle dospěje k původním hodnotám. Hlavní ekonom IATA Brian Pearce upozornil, že tak rozsáhlému propadu příjmů odvětví naposledy čelilo za globální finanční krize v roce 2009.

Od dnešního dne je přerušené letecké spojení ČR se severoitalskými regiony a Jižní Koreou. Vládou nařízený zákaz se dotkl asi pěti desítek letů týdně. Už dříve vláda na neurčito zastavila přímé lety do Číny.

Palestinské úřady kvůli obavám z koronaviru nařídily uzavřít chrám Narození Páně v Betlémě, který každoročně navštěvují miliony turistů.

Související

Ilustrační fotografie.

Život v izolaci a špatné hygieně. Itálie žije kauzou odebrání dětí rodičům

Itálií hýbe případ britsko-australské rodiny, které soud odebral tři děti kvůli životu v izolované a hygienicky nevyhovující usedlosti v lesích Abruzza. Zásah následoval po otravě houbami a šetření sociálních služeb. Rodiče zásadně nesouhlasí a tvrdí, že jsou trestáni za volbu žít mimo systém. Kauza vyvolala politické spory i silnou veřejnou podporu rodiny, o jejímž osudu rozhodnou nadcházející posudky.
Sergej Lavrov

Italský deník odmítl publikovat rozhovor s Lavrovem. Moskva zuří

Mezi ruským ministerstvem zahraničí a italským deníkem Corriere della Sera došlo ke sporu ohledně rozhovoru s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, který nebyl zveřejněn. Ruská strana to označuje za cenzuru, zatímco vedení italského deníku tvrdí, že Moskva předložila „nezměrný text plný obvinění a propagandistických tezí“ a odmítla novinářský dialog.

Více souvisejících

Itálie Čína Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

včera

Polská policie

Polskem otřásla vražda mezi dětmi. Školačku ubodala jiná dívka

Jen stěží uvěřitelným případem se zabývají polští kriminalisté. Od pondělí vyšetřují vraždu teenagerky v Jelení Hoře, za kterou má být podle dosavadních závěrů zodpovědná jiná nezletilá dívka. Tragická událost městem v podhůří Krkonoš velice otřásla, informuje stanice TVP. 

včera

včera

včera

Policie ČR

Matka odsoudila čin obviněného únosce. Řekla, jak ho vychovávala

Emoce cloumají lidmi v souvislosti s aktuálně nejsledovanějším kriminálním případem v Česku. Řeč je o případu únosu chlapce ze Zlínska, jehož měl čtyři dny věznit mladík, který byl obviněn policisty z pokusu o vraždu. Matka obviněného se rozhodla prolomit mlčení. 

včera

včera

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Pokud Ukrajina nezíská finance, do jara, začnou drastické škrty, varoval Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Bruselu přímo oslovil belgickou veřejnost a politiky ve snaze rozptýlit jejich obavy z využití zmrazených ruských aktiv. V rozhovoru pro tamní média zdůraznil, že z morálního hlediska je naprosto spravedlivé použít ruské finance k obraně proti útokům, které Rusko vede proti suverénní zemi. Reagoval tak na obavy Belgie z možných právních kroků a žalob ze strany Moskvy, přičemž poznamenal, že „právní hrozby nejsou zdaleka tak děsivé jako situace, kdy vám Rusko stojí přímo na hranicích“.

včera

Steve Witkoff

Rusové se o víkendu sejdou na Floridě s Trumpovými vyjednavači. Dostanou novou dohodu

O víkendu se v Miami na Floridě uskuteční klíčové setkání amerických a ruských vyjednavačů, které má za cíl posunout mírová jednání o ukončení války na Ukrajině. Administrativa Donalda Trumpa tímto krokem navazuje na maratonské rozhovory z Berlína, kde se začátkem týdne sešli zástupci USA, Ukrajiny a evropských mocností. Americkou delegaci povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner. Na ruské straně se očekává účast Kirilla Dmitrijeva, šéfa ruského státního fondu a blízkého spolupracovníka Vladimira Putina.

včera

Betonové bariéry známé jako „dračí zuby“

Polsko se opevňuje před Ruskem. Na východní hranici staví obranné linie, které se osvědčily na Ukrajině

Satelitní snímky z konce listopadu 2025 odhalily první fázi budování rozsáhlého polského opevnění podél hranic s ruskou Kaliningradskou oblastí. Nezávislý analytik Clément Molin na základě vizuálních dat potvrdil, že Varšava již na polském území vybudovala tři opevněné úseky, které zahrnují protitankové příkopy, betonové bariéry známé jako „dračí zuby“ a systémy zákopů.

včera

včera

včera

včera

Jan Lipavský

Ať Macinka závěrečné varování od Lipavského klidně ignoruje. Historie ale mluví jasně

Varování končícího ministra zahraničí Jana Lipavského, že Rusko neusiluje o mír, ale o další expanzi, nelze odbýt. Vychází ze čtyř let přímé zkušenosti s ruským tlakem, agresí a porušováním mezinárodního práva. O to znepokojivější je nástup Petra Macinky, jehož politické přesvědčení se s dosavadní bezpečnostní orientací Česka dostává do přímého sporu. Historie ruského státu, od carství přes SSSR až po dnešek, přitom opakovaně ukazuje, že imperiální ambice jsou Rusku vlastní, a že v podstatě nic jiného neumí.

včera

včera

včera

17. prosince 2025 21:28

Ani Ukrajina, ani Pásmo Gazy. Rutte prozradil, co je největším úspěchem Trumpa

Generální tajemník NATO Mark Rutte v rozhovoru pro BBC označil slib členských zemí vynakládat 5 % HDP na obranu za největší zahraničněpolitický úspěch Donalda Trumpa. Podle šéfa Aliance je právě díky tlaku amerického prezidenta společenství silnější než kdykoliv předtím. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy