Koronavirus podle EK není největší zdravotní hrozbou v práci

Zaměstnanci v zemích Evropské unie nebudou podle Evropské komise v práci potřebovat nejpřísnější možnou ochranu proti nákaze nemocí covid-19. Unijní exekutiva dnes po konzultacích s experty zařadila virus SARS-CoV-2 do druhé nejnebezpečnější skupiny původců nemocí, což zaměstnavatelům patrně umožní přistoupit na pracovištích k některým volnějším opatřením. Rozhodnutí vyvolalo kritiku socialistických europoslanců, podle nichž může být v sázce zdraví některých zaměstnanců.

EU klasifikuje viry a bakterie na čtyřstupňové škále podle závažnosti ohrožení, které mohou způsobit lidem na pracovištích. Komise dnes na seznam obsažený ve směrnici o ochraně zdraví zaměstnanců doplnila koronavirus, jehož šíření v posledních třech měsících paralyzovalo život v Evropě. Dostal se do druhé nejrizikovější skupiny podobně jako viry způsobující žlutou zimnici či horečku dengue. Do skupiny nejzávažnějších rizik patří například ebola či pravé neštovice.

Podle mluvčí EK na klasifikaci pracovala skupina expertů nominovaných členskými zeměmi, kteří se na hodnocení viru jednoznačně shodli. V potaz přitom brali řadu hodnotících kritérií, mezi nimiž byla i dostupnost vakcíny či léků. Očkovací látku proti koronaviru přitom vědci teprve vyvíjejí a bezvýhradně prověřený lék na covid-19 zatím také neexistuje.

Do skupiny, kam komise zařadila koronavirus, přitom podle směrnice spadají viry, které sice mohou způsobit vážné riziko pro zdraví pracovníků, avšak zpravidla proti nim je dostupný lék či očkování.

"Všechna kritéria jsou posuzována experty a žádné nemá větší váhu než jiné. Neexistence léku a či prevence nemůže být brána jako jediné hledisko," řekla dnes novinářům mluvčí komise Marta Wieczoreková. O klasifikaci koronaviru rozhodovala i další kritéria jako například infekčnost či závažnost způsobené nemoci. Vakcína i lék jsou navíc podle Bruselu už ve vývoji.

Zařazení viru do druhé nejnebezpečnější skupiny pro zaměstnavatele znamená povinnost zajistit přiměřenou ochranu zaměstnanců, ale nebude pro ně patrně mít tak závažné důsledky v případě, že se v jejich podniku infekce rozšíří.

"Zásadně nesouhlasíme s rozhodnutím komise označit covid-19 jen jako průměrné riziko. Je to největší zdravotní výzva naší éry," kritizovala krok socialistická europoslankyně Agnes Jongeriusová. Dodala, že zvláště v době postupného návratu lidí na pracoviště musí EU zajistit jejich adekvátní ochranu.

S jejím pohledem nesouhlasí eurokomisař pro sociální věci Nicolas Schmit, podle něhož právě klasifikace koronaviru jako vážného rizika zajistí ochranu pracovníků v případě druhé vlny pandemie, která by podle epidemiologů mohla Evropu zasáhnout na podzim.

Socialisté o tom však přesvědčeni nejsou a druhá nejsilnější frakce v Evropském parlamentu podle Jongeriusové nyní hledá spojence, aby mohla na nejbližším zasedání plánovaném na červen přimět komisi ke změně pohledu. Stejnou možnost mají i členské státy.

Související

Důchody, ilustrační fotografie.

Co bude s důchody? Ministerstvo přišlo s novou analýzou, závěry jsou zajímavé

Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku. Každý druhý senior v tomto věku už nepracuje a čtyři z deseti lidí nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody jsou nezaměstnanost, zdravotní problémy nebo péče o blízké. 
Peníze, ilustrační fotografie. Původní zpráva

Česko by bez pracovní migrace čelilo problémům, říká ekonom Žídek pro EZ. Jde i o důchody

Česká ekonomika se bez pracovní migrace neobejde, jak pro EuroZprávy.cz zdůraznil ekonom Libor Žídek z brněnské Masarykovy univerzity. Upozornil na trvale nízkou nezaměstnanost, stárnutí populace i fakt, že bez zahraničních pracovníků by některé sektory přestaly fungovat. Varoval před jednostrannou orientací na levnou pracovní sílu a zdůrazňuje význam kvalifikovaných migrantů pro inovace a udržitelnost důchodového systému. Bez migrace podle něj hrozí inflace i zpomalení růstu.

Více souvisejících

práce evropská komise EU (Evropská unie) Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Kyjev čelil dalšímu ničivému ruskému útoku. (10.7.2025)

Jak skončí válka na Ukrajině? Z pěti možných scénářů zbyly poslední dvě varianty

Historicky vzato končí válečné konflikty pěti základními způsoby, kterými jsou úplné podmanění, formální kapitulace, de facto kapitulace, stažení jedné ze stran nebo vyjednaný mír. Otázka, jak skončí ruská agresivní válka proti Ukrajině, je podle webu Kyiv Post v současnosti velmi aktuální, obzvláště po nedávných vyjádřeních Volodymyra Zelenského a Vladimira Putina. 

před 2 hodinami

před 4 hodinami

USA, ilustrační foto

USA praží žhavé počasí. Kvůli vedru se ruší oslavy Dne nezávislosti

Úmorné horko, které zasáhlo rozsáhlé oblasti na východním pobřeží a ve střední části Spojených států, si vyžádalo rozsáhlé změny a rušení oslav Dne nezávislosti. Podle Národního úřadu pro oceán a atmosféru sužovaly rekordní teploty přes 165 milionů obyvatel. Vlna veder narušila prodloužený sváteční víkend plný tradičních venkovních aktivit, jako jsou průvody či grilování, a zkomplikovala program v době, kdy země slaví 250. výročí své nezávislosti a hostí zápasy fotbalového mistrovství světa.

před 5 hodinami

Donald Trump a Den Nezávislosti (4. červenec)

Stovky letadel, největší ohňostroj v historii. Trump na dnešek slibuje mohutné oslavy Dne nezávislosti

Státy se v sobotu chystají na velkolepé oslavy 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které vyvrcholí na washingtonské promenádě National Mall. Americký prezident Donald Trump slibuje velkolepé shromáždění, jehož součástí budou mimo jiné každohodinové přelety stovek vojenských letadel včetně nového prezidentského speciálu Air Force One. Celou akci má doprovodit největší ohňostroj v historii, během něhož organizátoři plánují odpálit přibližně 850 000 kusů pyrotechniky z deseti různých stanovišť, a zapsat se tak do Guinnessovy knihy rekordů.

před 6 hodinami

V durynské metropoli Erfurtu demonstrují tisíce odpůrců AfD

Do ulic Erfurtu vyšly tisíce extremistů, blokují vstup na sjezd AfD

V durynské metropoli Erfurtu nastal mimořádný stav spojený s konáním celostátního sjezdu politické strany AfD. Do ulic města dorazily tisíce odpůrců této formace, kteří zaplavili klíčové komunikace. Podle oficiálních údajů bezpečnostních složek se do dopoledních hodin shromáždilo přibližně 20 000 protestujících, přestože původní odhady organizátorů hovořily o možné účasti až 50 000 lidí. Policie musela kvůli napjaté situaci povolat rozsáhlé posily.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Proč byl nedávný útok na Kyjv tak zničující?

Ruský útok na Kyjev se stal třetím nejkrvavějším náletem na ukrajinské hlavní město od začátku války. Čtvrteční údery si vyžádaly nejméně 30 lidských životů. Výjimečně vysoká bilance obětí byla způsobena zejména tím, že si Moskva za cíle vybrala rezidenční čtvrti a nasadila kombinaci balistických střel, vyčkávací munice a dronů s proudovým pohonem. 

před 10 hodinami

Ruská armáda

Rusko shání vojáky kde se dá. Nově posílá na frontu mladé studenty

Ruská federace se při snaze kompenzovat narůstající ztráty na ukrajinské frontě začala masivně spoléhat na studenty vysokých, technických a odborných škol. Nová rozsáhlá kampaň, která se rozběhla na začátku letošního roku, se zaměřuje především na ty mladé lidi, kteří mají studijní problémy nebo uvažují o přerušení výuky.

před 11 hodinami

Letní počasí, ilustrační foto

Výhled počasí na další červencový týden. Teploty porostou

První červencový víkend nepřinese rekordně teplé počasí, jaké panovalo během posledních červnových volných dnů. Návrat tropů se neočekává ani v druhé polovině příštího týdne. Maxima ale dosáhnou třicítky, naznačuje výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary

Odstartoval filmový festival ve Varech. Hoffman si přišel pro Křišťálový glóbus

V Česku dnes začal jubilejní 60. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Hvězdy v čele s několika hollywoodskými hvězdami se představily na červeném koberci. Zlatým hřebem slavnostního ceremoniálu bylo udělení Křišťálového glóbu za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii americkému herci Dustinu Hoffmanovi. 

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Hvězdy posunuly své týmy do osmifinále MS. Mexiko dál těší domácí fanoušky

Po překvapeních v podobě vypadnutí Německa a Nizozemska z fotbalového mistrovství světa úterní hrací den další taková překvapení nenabídl. Další favorité šestnáctifinále své zápasy zvládli. Norsko dokázalo projít přes Pobřeží slonoviny 2:1 poté, co rozhodující trefu vstřelil do té doby nenápadný Erling Haaland. To Francouz Kylian Mbappé byl v zápase se Švédskem daleko viditelnější. Aby také ne, když se o postup Francie zasloužil dvěma přesnými trefami, kterými pomohl k výhře 3:0. Po Kanadě pokračuje dále i další ze spolupořadatelů šampionátu Mexiko. To si v souboji dvou zemí z amerického kontinentu poradilo s Ekvádorem 2:0. Nerozhodila ho tak ta skutečnost, že tento duel začal kvůli počasí s hodinovým zpožděním.

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Další překvapení na fotbalovém MS. Už v šestnáctifinále skončili Němci a Nizozemci

V rámci druhého hracího dne úvodního kola vyřazovací fáze právě probíhajícího mistrovství světa ve fotbale došlo k dalším překvapivým výsledkům. Postarali se o to favorizovaní Němci a Nizozemci. Zatímco Německo ve svém šestnáctifinále nestačilo na Paraguay poté, co nezvládlo penaltový rozstřel, Nizozemsko taktéž na penalty nepřešlo přes Maroko. Brazílie naopak žádné překvapení nepřipustila, i když první poločas s Japonskem se nevyvíjel zrovna podle jejích představ. Díky výrazně zlepšenému výkonu ve druhé půli ale favorizovaní Jihoameričané otočili skóre z 0:1 na 2:1.

včera

včera

Hormuzský průliv

Co bude dál s Hormuzským průlivem? Alternativní trasa selhala, světu nezbývá než čekat

Plán na odklonění námořní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod drobnohledem po dvou nedávných útocích na lodě. Přestože se Írán a Omán dohodly, že zahájí rozhovory o správě této strategické úžiny, tyto incidenty jasně ukazují, jak složité je udržet bezpečnou plavbu v klíčové vodní cestě. Průliv tak nadále zůstává v čele geopolitického střetu mezi Teheránem a Washingtonem.

včera

včera

Rusko může zaútočit na Polsko už letos, píše britský a polský tisk. Situace je vážná, přiznal Tusk

Ruská federace možná plánuje útočné akce namířené proti Polsku. S tímto zjištěním původně přišel polský zpravodajský server Onet, přičemž jeho informace následně potvrdil a podrobněji rozebral prestižní britský deník The Telegraph. Podle dostupných informací západních rozvědek nelze vyloučit, že se Varšava stane dějištěm nepřátelských aktivit ze strany Moskvy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy