Zaměstnanci v zemích Evropské unie nebudou podle Evropské komise v práci potřebovat nejpřísnější možnou ochranu proti nákaze nemocí covid-19. Unijní exekutiva dnes po konzultacích s experty zařadila virus SARS-CoV-2 do druhé nejnebezpečnější skupiny původců nemocí, což zaměstnavatelům patrně umožní přistoupit na pracovištích k některým volnějším opatřením. Rozhodnutí vyvolalo kritiku socialistických europoslanců, podle nichž může být v sázce zdraví některých zaměstnanců.
EU klasifikuje viry a bakterie na čtyřstupňové škále podle závažnosti ohrožení, které mohou způsobit lidem na pracovištích. Komise dnes na seznam obsažený ve směrnici o ochraně zdraví zaměstnanců doplnila koronavirus, jehož šíření v posledních třech měsících paralyzovalo život v Evropě. Dostal se do druhé nejrizikovější skupiny podobně jako viry způsobující žlutou zimnici či horečku dengue. Do skupiny nejzávažnějších rizik patří například ebola či pravé neštovice.
Podle mluvčí EK na klasifikaci pracovala skupina expertů nominovaných členskými zeměmi, kteří se na hodnocení viru jednoznačně shodli. V potaz přitom brali řadu hodnotících kritérií, mezi nimiž byla i dostupnost vakcíny či léků. Očkovací látku proti koronaviru přitom vědci teprve vyvíjejí a bezvýhradně prověřený lék na covid-19 zatím také neexistuje.
Do skupiny, kam komise zařadila koronavirus, přitom podle směrnice spadají viry, které sice mohou způsobit vážné riziko pro zdraví pracovníků, avšak zpravidla proti nim je dostupný lék či očkování.
"Všechna kritéria jsou posuzována experty a žádné nemá větší váhu než jiné. Neexistence léku a či prevence nemůže být brána jako jediné hledisko," řekla dnes novinářům mluvčí komise Marta Wieczoreková. O klasifikaci koronaviru rozhodovala i další kritéria jako například infekčnost či závažnost způsobené nemoci. Vakcína i lék jsou navíc podle Bruselu už ve vývoji.
Zařazení viru do druhé nejnebezpečnější skupiny pro zaměstnavatele znamená povinnost zajistit přiměřenou ochranu zaměstnanců, ale nebude pro ně patrně mít tak závažné důsledky v případě, že se v jejich podniku infekce rozšíří.
"Zásadně nesouhlasíme s rozhodnutím komise označit covid-19 jen jako průměrné riziko. Je to největší zdravotní výzva naší éry," kritizovala krok socialistická europoslankyně Agnes Jongeriusová. Dodala, že zvláště v době postupného návratu lidí na pracoviště musí EU zajistit jejich adekvátní ochranu.
S jejím pohledem nesouhlasí eurokomisař pro sociální věci Nicolas Schmit, podle něhož právě klasifikace koronaviru jako vážného rizika zajistí ochranu pracovníků v případě druhé vlny pandemie, která by podle epidemiologů mohla Evropu zasáhnout na podzim.
Socialisté o tom však přesvědčeni nejsou a druhá nejsilnější frakce v Evropském parlamentu podle Jongeriusové nyní hledá spojence, aby mohla na nejbližším zasedání plánovaném na červen přimět komisi ke změně pohledu. Stejnou možnost mají i členské státy.
Související
V Česku se od revoluce zdvojnásobila životní úroveň, ukazuje analýza
V pasti středních příjmů. Česko vyčerpalo potenciál dosavadního růstového modelu, upozorňuje Šitera
práce , evropská komise , EU (Evropská unie) , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí: V Česku dnes udeří bouřky. Meteorologové upřesnili výstrahu
před 2 hodinami
Fico je mimo ohrožení života, oznámili lékaři
před 3 hodinami
Slovenská policie obvinila lidi, kteří schvalovali atentát na Fica
před 3 hodinami
Ukrajinské drony v noci vyřadily z provozu důležitou ruskou rafinérii
před 4 hodinami
Česko nakupuje nejvíce zlata na světě. Hodnota zlata v majetku ČNB je proto rekordní
před 4 hodinami
Nicholas Winton se narodil před 115 lety. Zachránil stovky židovských dětí před nacisty
před 5 hodinami
Ukrajinci viní Rusko z dalšího válečného zločinu během ofenzivy u Charkova
před 6 hodinami
Netanjahu dostal nůž na krk. Ganc chce nový plán pro Gazu, pohrozil demisí
před 6 hodinami
Tornádo na Ústecku se potvrdilo. Pohybovalo se i přes tok Labe
před 7 hodinami
Předpověď počasí na neděli. Pozor na jevy, pro které platí výstraha
včera
Češi především díky čtyřem bodům kapitána Červenky jasně přehráli Brity 4:1
včera
Karel III. vezme do Francie další dva zástupce monarchie. Kate zůstane doma
včera
Polsko se opevní před Ruskem a Běloruskem. Tusk oznámil obří investici
včera
Drtivý úder střelami ATACMS proti Rusům. Ukrajinci zničili stíhačky a palivová zařízení, dokládají satelitní snímky
včera
Trump opět vystoupí na zasedání NRA, asociace držitelů zbraní v USA
včera
Medvěd Wojtek. Zvíře, které před 80 lety pomohlo vybojovat vítězství v bitvě o Monte Cassino
včera
Počasí: Na Ústecku se možná vyskytlo tornádo, upozornil ČHMÚ
včera
Válka na Ukrajině: Rusové tvrdí, že dobyli další obec u Charkova
včera
Dosud neporažené Švýcarsko si smlslo na neškodném Dánsku, Švédové rozhodli třemi góly během 26 vteřin
včera
Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora
Před třiceti lety, 18. května 1994, byla v Pásmu Gazy formálně nastolena palestinská samospráva a Izrael zde omezil svou vojenskou přítomnost. Byť to může tuzemské veřejnosti připadat paradoxní, kvalita života Palestinců se tím zhoršila, konstatuje Jakub Záhora z Pražského centra pro výzkum míru na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomíná, že Izrael se z Pásma Gazy definitivně stáhl s více než desetiletým odstupem, přičemž interpretace motivů tehdejší vlády premiéra Ariela Šarona se velmi různí. Odborník na současný Izrael také nastínil základní argumenty sporu o to, zda Izrael skutečně přestal Pásmo Gazy okupovat, stejně jako důvody, proč v izraelské společnosti nyní sílí hlasy označující předání Gazy Palestincům za základní strategickou chybu.
Zdroj: Matěj Bílý