Koronavirus podle EK není největší zdravotní hrozbou v práci

Zaměstnanci v zemích Evropské unie nebudou podle Evropské komise v práci potřebovat nejpřísnější možnou ochranu proti nákaze nemocí covid-19. Unijní exekutiva dnes po konzultacích s experty zařadila virus SARS-CoV-2 do druhé nejnebezpečnější skupiny původců nemocí, což zaměstnavatelům patrně umožní přistoupit na pracovištích k některým volnějším opatřením. Rozhodnutí vyvolalo kritiku socialistických europoslanců, podle nichž může být v sázce zdraví některých zaměstnanců.

EU klasifikuje viry a bakterie na čtyřstupňové škále podle závažnosti ohrožení, které mohou způsobit lidem na pracovištích. Komise dnes na seznam obsažený ve směrnici o ochraně zdraví zaměstnanců doplnila koronavirus, jehož šíření v posledních třech měsících paralyzovalo život v Evropě. Dostal se do druhé nejrizikovější skupiny podobně jako viry způsobující žlutou zimnici či horečku dengue. Do skupiny nejzávažnějších rizik patří například ebola či pravé neštovice.

Podle mluvčí EK na klasifikaci pracovala skupina expertů nominovaných členskými zeměmi, kteří se na hodnocení viru jednoznačně shodli. V potaz přitom brali řadu hodnotících kritérií, mezi nimiž byla i dostupnost vakcíny či léků. Očkovací látku proti koronaviru přitom vědci teprve vyvíjejí a bezvýhradně prověřený lék na covid-19 zatím také neexistuje.

Do skupiny, kam komise zařadila koronavirus, přitom podle směrnice spadají viry, které sice mohou způsobit vážné riziko pro zdraví pracovníků, avšak zpravidla proti nim je dostupný lék či očkování.

"Všechna kritéria jsou posuzována experty a žádné nemá větší váhu než jiné. Neexistence léku a či prevence nemůže být brána jako jediné hledisko," řekla dnes novinářům mluvčí komise Marta Wieczoreková. O klasifikaci koronaviru rozhodovala i další kritéria jako například infekčnost či závažnost způsobené nemoci. Vakcína i lék jsou navíc podle Bruselu už ve vývoji.

Zařazení viru do druhé nejnebezpečnější skupiny pro zaměstnavatele znamená povinnost zajistit přiměřenou ochranu zaměstnanců, ale nebude pro ně patrně mít tak závažné důsledky v případě, že se v jejich podniku infekce rozšíří.

"Zásadně nesouhlasíme s rozhodnutím komise označit covid-19 jen jako průměrné riziko. Je to největší zdravotní výzva naší éry," kritizovala krok socialistická europoslankyně Agnes Jongeriusová. Dodala, že zvláště v době postupného návratu lidí na pracoviště musí EU zajistit jejich adekvátní ochranu.

S jejím pohledem nesouhlasí eurokomisař pro sociální věci Nicolas Schmit, podle něhož právě klasifikace koronaviru jako vážného rizika zajistí ochranu pracovníků v případě druhé vlny pandemie, která by podle epidemiologů mohla Evropu zasáhnout na podzim.

Socialisté o tom však přesvědčeni nejsou a druhá nejsilnější frakce v Evropském parlamentu podle Jongeriusové nyní hledá spojence, aby mohla na nejbližším zasedání plánovaném na červen přimět komisi ke změně pohledu. Stejnou možnost mají i členské státy.

Související

Důchody, ilustrační fotografie.

Co bude s důchody? Ministerstvo přišlo s novou analýzou, závěry jsou zajímavé

Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku. Každý druhý senior v tomto věku už nepracuje a čtyři z deseti lidí nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody jsou nezaměstnanost, zdravotní problémy nebo péče o blízké. 
Peníze, ilustrační fotografie. Původní zpráva

Česko by bez pracovní migrace čelilo problémům, říká ekonom Žídek pro EZ. Jde i o důchody

Česká ekonomika se bez pracovní migrace neobejde, jak pro EuroZprávy.cz zdůraznil ekonom Libor Žídek z brněnské Masarykovy univerzity. Upozornil na trvale nízkou nezaměstnanost, stárnutí populace i fakt, že bez zahraničních pracovníků by některé sektory přestaly fungovat. Varoval před jednostrannou orientací na levnou pracovní sílu a zdůrazňuje význam kvalifikovaných migrantů pro inovace a udržitelnost důchodového systému. Bez migrace podle něj hrozí inflace i zpomalení růstu.

Více souvisejících

práce evropská komise EU (Evropská unie) Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 47 minutami

před 2 hodinami

Vězni zahájili protestní hladovku

1500 vězňů čekajících v Íránu na popravu zahájilo protestní hladovku. Někteří si sešili rty

V největší íránské věznici Ghezel Hesar nedaleko Teheránu došlo k dramatickému vyostření protestů proti vlně poprav. Nejméně 1 500 vězňů odsouzených k trestu smrti zde vstoupilo do hromadné hladovky, přičemž někteří z nich si na znamení odporu dokonce sešili rty nití. Vlna nespokojenosti vypukla poté, co úřady přeložily šest mužů odsouzených za drogové delikty na samotky, což obvykle předchází bezprostřednímu výkonu trestu.

před 3 hodinami

Filip Turek

Policie Turka za rasistické a nenávistné komentáře stíhat nebude

Policisté uzavřeli případ týkající se kontroverzních textů se známkami rasismu, homofobie a nenávisti, které se v minulosti objevily na účtech spojených s poslancem Filipem Turkem z hnutí Motoristé. Kriminalisté prověřování odložili z důvodu uplynutí promlčecí lhůty. Vzhledem k tomuto závěru vyšetřovatelé nepodají žádost o zbavení poslanecké imunity pro účely trestního stíhání a obvinění nečelí ani redakce Deníku N, která na případ jako první upozornila. O vývoji informoval zpravodajský portál iRozhlas.

před 4 hodinami

Mychajlo Fedorov

Zelenskyj protestujícím neustoupí. Fedorova do funkce ministra obrany nevrátí, píše ukrajinský tisk

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nehodlá vrátit Mychajla Fedorova do funkce ministra obrany, a to i přes pokračující veřejné protesty. Podle zdrojů webu Kyiv Post z prezidentského prostředí považuje hlava státu odvolání dosavadního hlavního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského za dostatečné ústupné gesto vůči požadavkům demonstrujících. Ochota prezidenta přistupovat na kompromisy má však své pevné hranice.

před 5 hodinami

Rusko, ilustrační foto

Ukrajina vyvíjí vlastní balistické rakety. Na podzim budou schopny zasáhnout Moskvu

Ukrajina by mohla již letos na podzim podniknout první údery na moskevské cíle za použití balistických raket vlastní výroby. V rozhovoru pro ukrajinského novináře Dmytra Hordona to uvedl Denys Štilerman, majitel a hlavní konstruktér zbrojařské společnosti Fire Point. Vývojářský tým podle něj v současnosti dokončuje závěrečné zkoušky nového raketového systému, jehož nasazení proti objektům hluboko na ruském území se výrazně přiblížilo.

před 5 hodinami

Prezident Trump přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského

Zelenskyj dorazil do USA na setkání s Trumpem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý přicestoval do Spojených států, kde ho čeká klíčové jednání za zavřenými dveřmi s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hlavními tématy rozhovorů v Oválné pracovně Bílého domu mají být především posílení protiraketové obrany Ukrajiny a rozvoj hlubší strategické spolupráce mezi oběma zeměmi.

před 6 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Co čeho může Trumpa dotlačit? V USA se obávají příjezdu Netanjahua

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý navštíví Bílý dům, kde se setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hlavními tématy rozhovorů mají být vojenský konflikt s Íránem, situace v Libanonu a možnost rozšíření Abrahámských dohod. Schůzka proběhne v rámci Netanjahuovy cesty do Washingtonu, kam přicestoval na pohřeb zesnulého senátora Lindseyho Grahama.

před 7 hodinami

Donald Trump

Trump varuje Írán: Pokud se krize okamžitě nevyřeší, obnovíme útoky

Americký prezident Donald Trump opakovně varoval, že Spojené státy obnoví tvrdou vojenskou akci proti Íránu, pokud diplomacie nepovede k rychlému vyřešení krize na Blízkém východě. Podle jeho slov sice probíhají jednání, času však nezbývá mnoho a řešení musí přijít v nejbližší době. Teherán nicméně přímá rozhovory s Washingtonem popřel a uvedl, že s americkou stranou komunikuje pouze nepřímo skrze třetí země.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

António Guterres

Roztržka v OSN: Francie přirovnala Washington k autoritářským režimům, americká delegace ze zasedání RB odešla

Americká delegace demonstrativně opustila zasedání Rady bezpečnosti OSN na protest proti ostré kritice ze strany Francie. Paříž totiž v předchozích dnech přirovnala hlasování Washingtonu v otázkách lidských práv k postojům autoritářských režimů. K opuštění sálu došlo přímo během projevu francouzského velvyslance Jérôma Bonnafonta na mimořádném jednání věnovaném válce na Ukrajině.

před 9 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Kyjev po smrti Grahama ztratil v USA stěžejního spojence. Zelenskyj míří do Washingtonu s nelehkým úkolem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijíždí do Washingtonu s cílem navázat kontakt s konzervativním křídlem Republikánské strany a zástupci hnutí MAGA, kteří dlouhodobě patří ke kritikům americké pomoci Kyjevu. Příležitostí k osobním jednáním v metropoli je mimo jiné účast na pohřbu nedávno zesnulého senátora Lindseye Grahama, jenž patřil k nejvýraznějším zastáncům Ukrajiny v Kongresu. Ztráta klíčového spojence staví ukrajinskou diplomacii před nutnost hledat nové cesty ke skepse nakloněným politikům.

před 10 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Chladná atmosféra zatěžkávací zkoušky. Netanjahu míří do Bílého domu bez červeného koberce

Po celá léta připomínaly cesty izraelského premiéra Benjamina Netanjahua za americkým prezidentem Donaldem Trumpem do Washingtonu pečlivě naplánované představení. Červený koberec, vřelý stisk rukou a hlasitá slova o neotřesitelném spojenectví tvořily stálou kulisu těchto setkání. Dnes je však atmosféra výrazně chladnější a dlouholeté partnerství prochází zásadní zatěžkávací zkouškou.

před 10 hodinami

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajinské drony zaútočily na Moskvu. Zastavily provoz na tamních letištích

Ruská metropole a její blízké okolí se v úterý ráno staly terčem masivního dronového útoku, který na několik hodin výrazně narušil letecký provoz na klíčových moskevských letištích. Podle vyjádření místních představitelů musely záchranné složky a protivzdušná obrana čelit několika po sobě jdoucím vlnám bezpilotních letounů.

před 11 hodinami

Emmanuel Macron

Požáry v západní Evropě nabývají katastrofálních rozměrů. Čelíme největší krizi od druhé světové, prohlásil Macron

Západní Evropa se potýká s jednoznačně nejrozsáhlejší vlnou lesních požárů za poslední desetiletí. Francouzský prezident Emmanuel Macron veřejně prohlásil, že jeho země aktuálně čelí vůbec nejvážnější krizové situaci od skončení druhé světové války. Dramatické podmínky nepanují pouze na francouzském území, ale také v sousedním Španělsku, kde byly úřady nuceny zrychleně evakuovat už desítky tisíc obyvatel.

před 13 hodinami

včera

včera

Jürgen Klopp

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

včera

včera

včera

Knížák bude mít pohřeb se státními poctami, rozhodla vláda

Stát se bude podílet na pohřbu výtvarníka Milana Knížáka, bývalého šéfa Národní galerie či rektora Akademie výtvarných umění. Po pondělním jednání to vlády to oznámil vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy