Krásné počasí komplikuje boj s koronavirem. Jak udržet lidi doma?

Ve Francii, podobně jako v dalších evropských zemích, lidé smějí byt opustit jen tehdy, pokud jdou nakupovat nebo k lékaři. Když to jde, mají pracovat z domova. Restaurace, kavárny, bary a obchody s výjimkou těch, které jsou pro lidi nutné k životu, jsou zavřené. Tato striktní opatření platí od 17. března do 15. dubna. Je pravděpodobné, že jich platnost bude ještě prodloužena, píše dnes agentura Reuters.

Hosty debatních pořadů, které dnes vysílaly francouzské televize, znepokojily záběry, na nichž se mnoho Pařížanů procházelo po březích Seiny, běhalo po chodnících a ulicích bez aut a užívalo si slunečného počasí.

A la Villette à Paris ce dimanche, le confinement semble mieux respecté que la veille pic.twitter.com/htr93RbjCy

"Když vidíme takové záběry, když vidíme takové chování, je to něco nepochopitelného," řekl v televizi BFM TV Jean Rottner, předseda regionálního shromáždění těžce zasažené francouzské oblasti Grand-Est. Valérie Pécresseová, šéfka středofrancouzského regionu Ile-de-France, kam spadá i Paříž, řekla, že situace v Paříži je stále příliš vážná na to, aby se začalo uvažovat o uvolňování omezení svobody pohybu. "Zůstaňte co nejvíce doma," vyzvala obyvatele.

Dva rychlovlaky TGV dnes převezly další pacienty, kteří vyžadují intenzivní péči, z oblasti Paříže do nemocnic v Bretani. Zástupce ministerstva zdravotnictví Jérôme Salomon v sobotu informoval, že z oblastí nejhůře zasažených koronavirem bylo do jiných částí Francie převezeno 566 nemocných.

Agentura AP napsala, že francouzský centralizovaný stát se silným prezidentským úřadem usnadňuje mimořádné přesuny pacientů z jednoho konce země na druhý, a dokonce i do zámořských území. Epidemie ale také odhalila slabiny francouzského systému státních nemocnic, které v uplynulých desetiletích zažily omezování nákladů.

Když prezident Emmanuel Macron přišel navštívit jednu z pařížských nemocnic, která se potýká s náporem nemocných nakažených koronavirem, jeden z tamních neurologů ho vyzval k masivním investicím do zdravotnictví. "Když šlo o záchranu Notre Dame, mnoho lidí bylo dojatých," řekl šéfovi Elysejského paláce lékař François Salachas.

Připomněl slavnou pařížskou katedrálu, kterou před rokem silně poničil požár. Veřejně financované i soukromé instituce vzápětí poté přislíbily velkou finanční pomoc na opravu jednoho ze symbolů francouzské metropole. "Tentokrát jde o záchranu veřejných nemocnic, které hoří stejnou rychlostí skoro jako Notre Dame," řekl Salachas.

Podle AP si mnoho lidí ve Francii myslí, že Macron neodhadl, jak tvrdě koronavirus jeho zemi zasáhne. Podobná kritika se snesla i na hlavy lídrů jiných zemí, například Spojených států nebo Brazílie.

V únoru během návštěvy Neapole Macron několikrát políbil italského premiéra na znamení, že se není čeho dát. Tou dobou se už nákaza šířila po Francii, ale kvůli omezenému testování o tom zdravotnické úřady ještě nevěděly. Začátkem března vyrazil s manželkou do divadla v Paříži a majitel scény na twitteru napsal, že prezident chtěl ukázat, že "život jde dál". A ještě v první půlce března, kdy si koronavirus už vybíral obrovskou daň v Itálii, se ve Francii konalo první kolo obecních voleb. První dáma Brigitte Macronová se procházela po březích Seiny, které byly plné Pařížanů užívajících si slunce i přesto, že už platila doporučení ohledně bezpečných odstupů.

A teprve 16. března Macron obrátil a vyhlásil válku koronaviru i celostátní karanténu. O týden později se poprvé objevil s rouškou na obličeji v polní nemocnici ve východofrancouzských Mylhúzách, které se staly jedním z epicenter nákazy v zemi.