Lékaři bez hranic se vrací na moře zachraňovat migranty, budou spolupracovat se Sea-Watch

Uprchlická trasa přes Středozemní moře zůstává jednou z nejsmrtelnějších na světě. Lékaři bez hranic proto spojují síly s neziskovou organizací Sea-Watch a posílají čtyři své spolupracovníky na palubu lodi Sea-Watch 4. Lékaři bez hranic to uvedli v tiskové zprávě, kterou mají EuroZprávy.cz k dispozici.

Posádka bude v centrální části Středozemního moře zajišťovat záchranné a pátrací operace od poloviny srpna. Evropské státy bohužel stále využívají situace ohledně šíření nového koronaviru k omezování pomoci lidem na útěku, což má často tragické důsledky.

„Lidské bytosti nemůžeme jen tak nechat topit ve vlnách,“ řekl Oliver Behn, ředitel operací Lékařů bez hranic. „Nikdo by neměl být nucen snášet mučení a utrpení. Jako zdravotnická a humanitární organizace jsme si vědomi výzev, které představuje COVID-19. Zároveň však vidíme, že nedávná opatření některých evropských vlád jsou bezohledná a zjevně politicky motivovaná.“

„Svou podporou libyjské pobřežní stráže a odmítavým postojem k záchraně mužů, žen i dětí z Afriky vysílají evropské státy jasný signál, že jim na životech lidí prchajících přes Středomoří nezáleží,“ dodal Behn.

Nedostatek koordinace a uzavřené přístavy

Itálie a Malta během posledních pěti měsíců mnohokrát odepřely pomoc těm, kteří byli bezprostředně ohroženi. Často například uzavíraly své přístavy pro lodě neziskových organizací. Tyto kroky zanechávají lidi v nouzi bez pomoci na moři celé hodiny, dny nebo i týdny. Libye, odkud většina z nich prchá, je jednoznačně nebezpečná země, což přiznávají i mezinárodní a evropské instituce včetně OSN, Mezinárodní organizace pro migraci či Evropská komise.

I přesto bylo od začátku roku zadrženo a do Libye nuceně navráceno 5650 osob. Děje se to také díky bilaterální dohodě podpořené a financované Evropskou unií. Občanská pátrací a záchranná plavidla, mezi něž patřily i Sea-Watch 3 či loď Ocean Viking, byly v italských přístavech v minulosti systematicky blokovány na základě prostých technikálií. A i když kriminalizace humanitární práce pokračuje, záchranné operace získávají širokou podporu, například od koalice neziskových organizací United4Rescue, s jejíž pomocí byla loď Sea-Watch 4 zakoupena a nyní uvedena do provozu. Koalice vznikla z iniciativy německé protestanské církve v prosinci 2019. Má již přes 500 členů.

?PRESS RELEASE! #MSF is to join @seawatch_intl on board the Sea-Watch 4, a new ship bound for lifesaving operations in the central #Mediterranean Sea ? [1/4]https://t.co/FHHWkPwGZr

— MSF Sea (@MSF_Sea) August 6, 2020

„Sea-Watch 4 a velká řada partnerů a podporovatelů, kteří za ní stojí, je jednohlasnou odpovědí ze strany občanské společnosti na rasistickou politiku EU, která raději nechá lidi utopit, než aby jim umožnila vstup na evropská pobřeží,“ řekl Philipp Hahn, vedoucí mise Sea-Watch 4. „Je to symbol solidarity s lidmi na útěku a jasný signál pro EU, že záchranné operace, navzdory veškerému úsilí nás brzdit, nezastavíme. Lidé jsou ponecháni smrti na moři nebo jsou zatlačeni zpět na místo, ze kterého se snažili uniknout. Pohraniční hlídková letadla EU situaci sledují shora a spoluúčastní se tak na zpečetění jejich osudu. Dokud budou státy EU využívat topící se lidi jako odstrašující prostředek, my budeme dál pokračovat v jejich záchraně.“

Nebezpečný přechod jako poslední možnost

Mnoho lidí ze stovek navracených do Libye zůstává nezvěstných, ostatní jsou drženi v přeplněných místnostech se špatnými sanitačními opatřeními, nedostatkem jídla a vody a pouze s omezenými možnostmi se fyzicky distancovat. To je velmi nebezpečné obzvlášť v kontextu současné pandemie. Zintenzivnění bojů uvnitř Libye začátkem tohoto roku a šíření onemocnění COVID-19 navíc vyvolalo další tlak na tamní zdravotnický systém, který se již blíží kolapsu.

Lidé se o nebezpečný přechod přes Středozemní moře pokouší, protože neexistuje žádná bezpečná a legální alternativa. Je to jejich poslední možnost. Nedostatek kapacit pro pátrací a záchranné aktivity lidi neodradí. Jenom v červnu zemřelo nebo se pohřešovalo v centrální části Středozemního moře 101 lidí. Minulý týden byli navíc tři lidé zabiti při vylodění. Stalo se tak poté, co je tamní pobřežní stráž zachytila na moři a odvezla zpět do Libye (více informací ZDE). Počet těch, kteří se pokusili tuto nebezpečnou cestu podniknout, se oproti stejnému období v loňském roce čtyřikrát zvýšil.

Konec jedné spolupráce a začátek druhé

Naposledy byli Lékaři bez hranic ve Středozemním moři přítomni po boku neziskové organizace SOS MEDITERANÉE na palubě lodi Ocean Viking. Vznikly však neshody ohledně toho, jak ve spolupráci pokračovat. Lékaři bez hranic se proto v dubnu rozhodli spolupráci ukončit, po dobu několika měsíců tak v centrálním Středomoří nepůsobili. Spolupráce těchto dvou organizací trvala od roku 2016 na palubách lodí Aquarius a Ocean Viking (více informací ZDE).

Nově budou čtyři pracovníci Lékařů bez hranic (lékař, porodní asistentka a komunikační tým) působit na palubě lodi Sea-Watch 4, původně pojmenované Poseidon. Koalice United4Rescue se Sea-Watch loď zakoupila v únoru tohoto roku, poté ji předělala, aby vybavením odpovídala záchrannému a pátracímu plavidlu. Zatímco za záchranné operace a loď zodpovídá organizace Sea-Watch, Lékaři bez hranic budou na palubě poskytovat urgentní lékařskou péči a provozovat lodní kliniku. Společně pak budou organizace zajišťovat i humanitární pomoc v podobě jídla, pití a jiných základních potřeb.

Související

Lékaři bez hranic, ilustrační foto

Izrael zakáže Lékařům bez hranic působit v Pásmu Gazy

Izraelská vláda oznámila, že zakáže mezinárodní zdravotnické organizaci Lékaři bez hranic (MSF) působit v Pásmu Gazy. Rozhodnutí přichází poté, co charitativní organizace odmítla předat úřadům kompletní seznam svých místních i mezinárodních zaměstnanců. Podle Izraele je tento požadavek nezbytný k prověření, zda pracovníci nemají vazby na ozbrojené skupiny Hamás nebo Islámský džihád, což však organizace důrazně popírá.
Situace v Gaze po izraelských náletech

Potravinový program v Gaze? Jatka vydávaná za humanitární pomoc

Mezinárodní organizace Lékaři bez hranic (Médecins Sans Frontières – MSF) dnes ostře odsoudila potravinový distribuční program organizovaný Izraelem a Spojenými státy v Pásmu Gazy. Podle prohlášení zveřejněného na oficiálním webu MSF nejde o pomoc, ale o „masakr maskovaný jako humanitární iniciativa“, která nutí zoufalé obyvatele Gazy riskovat život při snaze získat základní potraviny.

Více souvisejících

Lékaři bez hranic uprchlíci Sea Watch SOS Méditerranée (neziskovka) loď Ocean Viking EU (Evropská unie) Libye

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Saúdská Arábie

Blízký východ je útoky „zděšen“. Není to naše válka, vzkazuje

Ománský ministr zahraničí Bádr Albusajdí vyjádřil hluboké znepokojení nad násilím, které zachvátilo Blízký východ. Albusajdí, který v uplynulém měsíci působil jako zprostředkovatel nepřímých jaderných rozhovorů mezi USA a Íránem, uvedl, že je zděšen tím, jak byla vážná diplomatická jednání opět podkopána. Ve svém prohlášení na sociálních sítích zdůraznil, že tato situace neslouží zájmům Spojených států ani světovému míru, a vyzval Washington, aby se nenechal vtáhnout hlouběji do konfliktu se slovy: „Toto není vaše válka.“

před 1 hodinou

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Cílem útoků USA a Izraele se stala Chameneího kancelář i prezidentský palác

V Teheránu a řadě dalších íránských měst byly zaznamenány četné exploze, které otřásly celou zemí. Podle dostupných informací se terčem úderů stala i kancelář nejvyššího íránského duchovního vůdce a prezidentský palác v hlavním městě. Svědci z Teheránu hlásí stoupající dým právě z oblasti, kde se nachází sídlo hlavy státu.

před 1 hodinou

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

První reakce na útoky v Íránu: Blízký východ se ocitá na pokraji katastrofy, varuje svět

Světoví lídři a mezinárodní organizace začínají reagovat na zprávy o úderech Spojených států a Izraele proti Íránu i na následnou odvetu Teheránu na Blízkém východě. Záběry ověřené stanicí CNN zachycují útok na komplex íránského ministerstva rozvědky v severní části Teheránu. Šéfka zahraniční politiky Evropské unie Kaja Kallas označila současný vývoj za nebezpečný.

před 2 hodinami

F-16 Israel Defense Forces

Blízký východ v plamenech. Íránské rakety dopadají na Katar, Kuvajt, SAE i Bahrajn, Izrael zahájil nové nálety

Íránské revoluční gardy (IRGC) podnikly v odvetě za útoky na íránská města údery proti čtyřem americkým základnám na Blízkém východě. Podle informací íránské státní tiskové agentury Fars byly terčem raketových útoků základny Al-Udeid v Kataru, Al-Salem v Kuvajtu a Al-Dhafra ve Spojených arabských emirátech. Zasažena byla také základna páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu.

před 3 hodinami

Pákistánská armáda

Pákistán vyhlásil Afghánistánu válku. Spustil rozsáhlou operaci Spravedlivý hněv

Mezi Afghánistánem a Pákistánem propukl otevřený ozbrojený konflikt, který doprovází dělostřelecká palba a raketové útoky napříč jejich hornatou hranicí. Pákistánský ministr obrany Khawaja Asif prohlásil, že trpělivost jeho země „přetekla“, a vyhlásil svému sousedovi ovládanému Tálibánem „otevřenou válku“. Jde o vyvrcholení dlouhodobého napětí mezi jadernou mocností a zkušenými bojovníky Tálibánu.

před 4 hodinami

Izraelská armáda

Armáda se připravuje na rozsáhlou operaci v Íránu. Teherán odmítli šance na ukončení jaderných ambicí, prohlásil Trump

Izraelské vojenské síly se připravují na rozsáhlou operaci, která by mohla trvat několik dní. Podle informací z izraelských zdrojů jsou údery naplánovány tak, aby v případě potřeby pokračovaly i v delším časovém horizontu. Podobnou připravenost potvrzuje i americká armáda, přičemž prezident Donald Trump označil probíhající útoky za masivní.

před 5 hodinami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Izrael a Spojené státy zahájily v sobotu ráno údery proti Íránu. Tuto informaci potvrdil izraelský ministr obrany Israel Katz a dva američtí představitelé. Nad íránským hlavním městem Teheránem byl po explozích spatřen stoupající sloup kouře.

před 6 hodinami

Jaro, ilustrační fotografie

Počasí bude o víkendu kopírovat trend z posledních dní

Začíná víkend, kdy skončí meteorologická zima a zároveň únor a odstartuje meteorologické jaro a březen. Počasí má být podobné jako v posledních dnech, denní maxima budou stoupat nad 10 stupňů. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Petr Nečas

Expremiér Nečas se rozvedl s druhou manželkou

Definitivní tečku za vztahem, jenž sehrál důležitou roli i ve vrcholné české politice, napsali bývalý premiér Petr Nečas a jeho druhá manželka Jana Nagyová. Někdejší životní partneři se rozvedli. Již loni se Česko dozvědělo, že už netvoří pár. 

včera

včera

včera

včera

Princ Andrew

Platili mu, co neměli. Úředník popsal náklady bývalého prince Andrewa

V Británii se po nedávném zadržení bývalého prince Andrewa začíná intenzivněji řešit, co se dělo, když mladší bratr současného panovníka byl v roli zvláštního zástupce pro mezinárodní obchod. Podle tvrzení bývalého státního úředníka mu platili daňoví poplatníci za masáže a drahé zahraniční cesty. 

včera

Jaro, ilustrační fotografie

Předčasné jaro. V Česku letos poprvé naměřili 20 stupňů

Česko má sice před sebou ještě jeden den meteorologické zimy, ale už na konci února u nás panuje jarní počasí. V pátek dokonce poprvé v letošním roce vyšplhala teplota alespoň na 20 stupňů. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Chcete se dostat z Izraele? Musíte dnes, vyzval americký velvysanec podřízené

Americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee řekl zaměstnancům velvyslanectví, aby Izrael opustili dnes, pokud o tom uvažují. Uvedl to americký deník New York Times. Výzva diplomata k jeho podřízeným může souviset s očekáváním, že se bude stupňovat napětí v regionu. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy