Lidstvo ode dneška žije na ekologický dluh, tvrdí iniciativa

Lidstvo ode dneška žije na ekologický dluh a spotřebovalo všechny přírodní zdroje, které životní prostředí stačí obnovit během jednoho roku. Údaj zveřejnila ekologická iniciativa Earth Overshoot Day, která se zabývá výpočty dopadu lidských aktivit na životní prostředí. S výjimkou roku 2020 přichází den, kdy lidstvo vyčerpá zdroje, které Země stačí regenerovat během jednoho roku, čím dál dříve, uvedla stanice France24. Údaj se také velmi liší mezi jednotlivými zeměmi.

"Od 1. ledna do 28. července lidstvo využilo z přírody tolik (zdrojů), kolik jich dokáže planeta obnovit během jednoho roku," uvedl šéf organizace Global Footprint Network Mathis Wackernage. Výpočet se zakládá na údajích OSN, které jsou ale zveřejňovány s jistým časovým odstupem. Iniciativa je proto aktualizuje na základě pozorovaných trendů.

Podle jejich výpočtů se ekologická stopa lidstva meziročně letos zvýšila o 1,2 procenta, zatímco schopnost životního prostředí generovat nové zdroje stoupla meziročně o 0,4 procenta. Ve srovnání s rokem 2021 tak datum, kdy se zdroje vyčerpaly, nastalo o dva dny dříve. Podle organizace jde o setrvalý trend. Například v roce 2002 lidstvo začalo žít na ekologický dluh až 21. září. Jedinou výjimkou v poslední době byl rok 2020, kdy spotřeba zdrojů výrazně klesla kvůli pandemii covidu-19.

Podle organizátorů má velký dopad na spotřebu přírodních zdrojů zemědělství a chov hospodářských zvířat. "Více než polovina biologické kapacity planety jde na výživu lidstva," tvrdí iniciativa. Snížení spotřeby masa o polovinu by tak například oddálilo datum, kdy se lidstvo dostává do ekologického deficitu, o 17 dní, a snížení plýtvání jídlem by datum oddálilo o 13 dní.

Údaj se také velmi liší mezi jednotlivými zeměmi. Největší nároky na přírodní zdroje mají Katar a Lucembursko, které spotřebovaly své roční přírodní zdroje již v únoru. Některé země na ekologický dluh vůbec nežijí a například Indonésie, Ekvádor či Jamajka se dostávají do schodku až v posledním měsíci roku. V případě České republiky a také Norska a Nizozemska se tak stalo 12. dubna.

Související

lesy Komentář

Problém, který jde za každým z nás. Leností ničíme ekosystémy, přitom stačí vyměnit oblečení za jídlo

Kvalitní jídlo by mělo být základním právem, ne nedostupným luxusem. Místo toho utrácíme za zbytečnosti, zlozvyky a statusové symboly, zatímco strava končí na chvostu priorit. Levné potraviny z velkochovů a průmyslové výroby snižují nejen kvalitu našeho života, ale také systematicky devastují přírodu. Ekosystémy trpí kvůli naší pohodlnosti, závislosti na levném a ochotě ignorovat důsledky. Pokud nezměníme spotřebitelské chování, nezachrání nás ani to, že plastové lahve házíme do žlutého kontejneru.

Více souvisejících

Ekologie Země

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Nuuk

Trumpův zájem o Grónsko neochabl. Na ostrov poslal svého vyslance

Zvláštní zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Grónsko Jeff Landry zahájil svou první návštěvu tohoto arktického ostrova. Podle svých slov přijel na přátelskou misi s cílem navázat vztahy, naslouchat a učit se. Cesta, která se koná bez oficiálního pozvání, však vyvolala napětí. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen po pondělním setkání s Landrym a americkým velvyslancem v Dánsku Kenem Howerym zopakoval, že obyvatelé Grónska nejsou na prodej a mají právo na sebeurčení. Doplnil sice, že schůzka měla dobrý tón, ale odmítl jakékoli paralelní diskuse mimo probíhající rozhovory na nejvyšší úrovni.

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační foto

CNN: Rusko na Ukrajině prohrává a Čína už si toho všimla

Podle globálního analytika CNN Bretta McGurka, který působil ve vysokých bezpečnostních funkcích za několika amerických prezidentů, čínský prezident Si Ťin-pching během nedávných rozhovorů v Pekingu poznamenal, že by Vladimir Putin mohl jednou litovat své invaze na Ukrajinu. Vývoj na bojišti naznačuje, že má čínský vůdce pravdu. To otevírá novou příležitost pro diplomacii Donalda Trumpa, která by však měla stavět na jiném přístupu než doposud.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

král Jindřich VIII.

Stalo se před 490 lety. Král Jindřich VIII. nechal popravit svou manželku

Bylo 19. května roku 1536, když se v londýnském Toweru odehrála poprava. Na tom by nebylo až tak nic neobvyklého, kdyby se nejednalo o popravu královny, kterou navíc na popraviště dostal její vlastní manžel a král Jindřich VIII. Proč? A proč nechal o pár let později popravit i svou další ženu?

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

MS v hokeji: Lotyšsko porazilo Německo. Slovinci nenavázali na senzaci s Čechy

V nedělním odpoledni a večeru pokračovalo dalšími čtyřmi zápasy hokejové mistrovství světa ve Švýcarsku. V „české“ skupině B ve Fribourgu byl k vidění nejprve severský duel mezi Švédskem a Dánskem. Především díky třem kanadským bodům Raymnoda a také díky premiérové trefě na MS Björcka si Švédové celkem v pohodě došli k jasnému vítězství 6:2. Tři kanadské body za tři góly si pak v této skupině připsal norský reprezentant Berglund, díky němuž tak pomohl Norsku k tomu, aby si Slovinci nepřipsali druhou výhru v řadě na turnaji poté, co v sobotu dokázali porazit Čechy. V rámci skupiny A se uskutečnil rakousko-uherský souboj, v němž i přes rakouský profesorský hokej nakonec naši jižní sousedé potvrdili roli favorita. Večer si pak v této skupině poradili Lotyši s Němci.

včera

Čína, ilustrační fotografie

Suej-fen-che. Město, které Západu hýbe žlučí, narušuje vliv sankcí a upevňuje rusko-čínské vazby

Pohraniční město Suej-fen-che, které leží v ekonomicky oslabené průmyslové oblasti na severovýchodě Číny, se stalo mikrokosmem vyvíjejících se obchodních vztahů mezi Pekingem a Moskvou. Od vypuknutí plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 a následného prohlášení obou lídrů o partnerství bez hranic se vazby mezi oběma státy výrazně prohloubily. Bilaterální obchod dosahuje rekordních maxim, což vyvolává nevoli západních představitelů, kteří Peking obviňují z poskytování ekonomické záchranné sítě pro Moskvu. Čína však západní sankce odmítá s tím, že neodpovídají mezinárodnímu právu, a trvá na tom, že běžná spolupráce mezi čínskými a ruskými podniky by neměla být omezována.

včera

Ilustrační foto

Svět může zažít nejsilnější El Niño v historii už letos. Letní teploty zřejmě v nadcházejících letech zlámou rekordy

Klimatický fenomén El Niño se v Tichém oceánu formuje výrazně rychleji, než vědci původně předpokládali. Podle nejnovější aktualizace Centra pro předpověď klimatu (CPC), které spadá pod Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA), navíc rapidně rostou šance, že by tento jev mohl do podzimu či zimy dosáhnout historické síly. Meteorologové v této souvislosti podle CNN hovoří o možnosti vzniku vzácného takzvaného super El Niña, přičemž pravděpodobnost, že anomálie dosáhne silné nebo velmi silné intenzity, je aktuálně odhadována na 66 procent.

Aktualizováno včera

včera

WHO

WHO poprvé v historii vyhlásila stav veřejného ohrožení před zasedáním. Epiemie eboly může trvat roky

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vyjádřil hluboké znepokojení nad rozsahem a rychlostí, s jakou se šíří nová epidemie eboly v Demokratické republice Kongo. Od začátku nynějšího propuknutí nákazy úřady v zemi zaznamenaly již nejméně 500 podezřelých případů a 130 úmrtí. V severovýchodní konžské provincii Ituri bylo laboratorně potvrzeno 30 případů, přičemž nákaza pronikla i do ugandského hlavního města Kampala, kde byl potvrzen jeden případ a jedno úmrtí. Pozitivní test měl také jeden občan Spojených států, který byl následně přepraven k léčbě do Německa.

včera

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Sedmnáctá epidemie eboly vyvolává v Africe paniku. Neexistující očkování situaci dramaticky zhoršuje

V konžské provincii Ituri vyvolal návrat eboly vlnu paniky mezi místními obyvateli, kteří se obávají jak samotného šíření nemoci, tak drtivých ekonomických dopadů. K nové epidemii dochází téměř šest let poté, co v tomto regionu skončilo předchozí šíření nákazy. Lidé v hornických městech i větších centrech o hrozbě neustále diskutují ve veřejné dopravě i barech, přičemž situaci dramaticky zhoršuje fakt, že pro aktuální kmen Bundibugyo neexistuje schválená očkovací látka.

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

Ebola se šíří rychleji, než jsme odhadovali, přiznává WHO. O většině nakažených ještě lékaři neví

Epidemie eboly, která si v Demokratické republice Kongo vyžádala již nejméně 131 lidských životů, se možná šíří mnohem rychleji, než se původně předpokládalo. Varování v úterý vydala zástupkyně Světové zdravotnické organizace (WHO) doktorka Anne Ancia. Podle jejích slov se s postupujícím vyšetřováním ukazuje, že se nákaza stihla rozšířit do dalších oblastí. V Demokratické republice Kongo úřady k úternímu dni evidují již více než 513 podezřelých případů, přičemž jedno úmrtí na tuto chorobu potvrdila také sousední Uganda.

včera

Ropná rafinerie

Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy

Americký ministr financí Scott Bessent oznámil, že Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy až do poloviny června. K tomuto rozhodnutí došlo během pondělního zasedání ministrů financí zemí G7 v Paříži, přičemž evropské spojence Washingtonu tento krok překvapil. Evropská komise a představitelé Kyjeva totiž dlouhodobě naléhají na USA, aby platnost sankcí obnovily a omezily tak válečné příjmy ruského prezidenta Vladimira Putina.

včera

Brexit, ilustrační foto

V Británii se ve velkém začíná mluvit o návratu do EU

Debata o brexitu a možném návratu Spojeného království do Evropské unie se vrací do popředí britské politiky v době značné vnitropolitické nestability. Bývalý ministr zdravotnictví Wes Streeting, který rezignoval kvůli nedostatku důvěry v premiéra Keira Starmera, o víkendu prohlásil, že odchod z unie byl katastrofální chybou. Podle jeho slov brexit zanechal zemi méně bohatou a s menším vlivem než kdykoli před průmyslovou revolucí. Streeting vyzval k vytvoření nového speciálního vztahu s unií s tím, že budoucnost Británie leží v Evropě a jednoho dne i zpět v evropském bloku.

včera

Trump odložil plánovaný vojenský úder na Írán

Americký prezident Donald Trump oznámil odložení plánovaného vojenského úderu na Írán, který se měl uskutečnit v nejbližších hodinách. Důvodem tohoto kroku jsou nová vyjednávání vyvolaná nejnovějším íránským návrhem na definitivní ukončení války na Blízkém východě. Šéf Bílého domu uvedl, že ho o odklad útoku požádali lídři několika zemí Perského zálivu, konkrétně Kataru, Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie. Podle něj existuje šance na dosažení dohody, která by byla pro Washington přijatelná a zabránila by Teheránu v získání jaderné zbraně. Trump nicméně nařídil armádním velitelům, aby byli připraveni zahájit rozsáhlý útok na Írán v případě okamžitého rozkazu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy