Lidstvo ode dneška žije na ekologický dluh a spotřebovalo všechny přírodní zdroje, které životní prostředí stačí obnovit během jednoho roku. Údaj zveřejnila ekologická iniciativa Earth Overshoot Day, která se zabývá výpočty dopadu lidských aktivit na životní prostředí. S výjimkou roku 2020 přichází den, kdy lidstvo vyčerpá zdroje, které Země stačí regenerovat během jednoho roku, čím dál dříve, uvedla stanice France24. Údaj se také velmi liší mezi jednotlivými zeměmi.
"Od 1. ledna do 28. července lidstvo využilo z přírody tolik (zdrojů), kolik jich dokáže planeta obnovit během jednoho roku," uvedl šéf organizace Global Footprint Network Mathis Wackernage. Výpočet se zakládá na údajích OSN, které jsou ale zveřejňovány s jistým časovým odstupem. Iniciativa je proto aktualizuje na základě pozorovaných trendů.
Podle jejich výpočtů se ekologická stopa lidstva meziročně letos zvýšila o 1,2 procenta, zatímco schopnost životního prostředí generovat nové zdroje stoupla meziročně o 0,4 procenta. Ve srovnání s rokem 2021 tak datum, kdy se zdroje vyčerpaly, nastalo o dva dny dříve. Podle organizace jde o setrvalý trend. Například v roce 2002 lidstvo začalo žít na ekologický dluh až 21. září. Jedinou výjimkou v poslední době byl rok 2020, kdy spotřeba zdrojů výrazně klesla kvůli pandemii covidu-19.
Podle organizátorů má velký dopad na spotřebu přírodních zdrojů zemědělství a chov hospodářských zvířat. "Více než polovina biologické kapacity planety jde na výživu lidstva," tvrdí iniciativa. Snížení spotřeby masa o polovinu by tak například oddálilo datum, kdy se lidstvo dostává do ekologického deficitu, o 17 dní, a snížení plýtvání jídlem by datum oddálilo o 13 dní.
Údaj se také velmi liší mezi jednotlivými zeměmi. Největší nároky na přírodní zdroje mají Katar a Lucembursko, které spotřebovaly své roční přírodní zdroje již v únoru. Některé země na ekologický dluh vůbec nežijí a například Indonésie, Ekvádor či Jamajka se dostávají do schodku až v posledním měsíci roku. V případě České republiky a také Norska a Nizozemska se tak stalo 12. dubna.
Související
Problém, který jde za každým z nás. Leností ničíme ekosystémy, přitom stačí vyměnit oblečení za jídlo
Přímí aktéři promluvili. Námořník popsal srážku lodí u břehů Anglie, hrozí ekologická katastrofa
Aktuálně se děje
před 39 minutami
Podezřelý požár v Pardubicích. Mohlo jít o terorismus, poprvé se ozval Babiš
před 1 hodinou
Trump zvažuje, co udělá s íránským ostrovem Charg. Ropa tudy proudí do světa
před 2 hodinami
Policie vyšetřuje požár v Pardubicích. Hlásí se k němu skupina hájící zájmy Palestinců
před 3 hodinami
Dubnové počasí. Teploty budou stoupat, naznačuje předpověď
před 3 hodinami
Pavel přes výhrady podepsal rozpočet. Zodpovídat se bude Babišova vláda
před 4 hodinami
Metro opět staví ve všech stanicích linky B. Českomoravská hlásí otevřeno
před 5 hodinami
Dánové počítali s americkou invazí do Grónska. Vojáci měli jasné rozkazy
před 6 hodinami
Tragédie v Prostějově. Jeden člověk nepřežil fyzické napadení
před 6 hodinami
Netanjahu promluvil o útoku na íránské ropné pole. Jednali jsme sami, řekl
před 8 hodinami
Počasí bude o víkendu deštivé, pak se oteplí
včera
Jak se zbavit závislosti na Hormuzském průlivu? Netanjahu navrhuje vybudování potrubí přes Arabský poloostrov
včera
Írán už nedokáže obohacovat uran, není jasné, kdo zemi vede, řekl Netanjahu. Nevyloučil pozemní invazi
včera
Ostře sledovaná návštěva se odkládá. Trump kvůli Íránu do Číny zatím nepojede
včera
Babiš asi dokáže v NATO lépe vysvětlit, proč Česko neinvestuje do obrany, poznamenal ironicky Pavel
včera
Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo
včera
Kuba se kvůli ropné blokádě ocitá na hraně úplného kolapsu
včera
„Likvidace padouchů něco stojí.“ Hegseth odmítl upřesnit, kdy USA ukončí válku s Íránem
včera
Největší rezervy zemního plynu na světě. Gigantické ložisko South Pars je světový unikát
včera
Trump tvrdí, že o útocích na South Pars USA nevěděly. Pomáhaly je přitom zrealizovat, píše CNN
včera
BBC: Evropská unie se nepoučila. Zaspala a probudila se v další energetické krizi
Evropská unie se ocitla v dalším energetickém šoku, který silně připomíná krizi z roku 2022. Tehdy, po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová hřímala proti manipulacím s trhem a slibovala odklon od nespolehlivých partnerů. O čtyři roky později však Evropa zjišťuje, že se nepoučila. Současný konflikt na Blízkém východě a uzavření Hormuzského průlivu odhalily, že kontinent pouze vyměnil jednu závislost za druhou.
Zdroj: Libor Novák