Lidstvo ode dneška žije na ekologický dluh a spotřebovalo všechny přírodní zdroje, které životní prostředí stačí obnovit během jednoho roku. Údaj zveřejnila ekologická iniciativa Earth Overshoot Day, která se zabývá výpočty dopadu lidských aktivit na životní prostředí. S výjimkou roku 2020 přichází den, kdy lidstvo vyčerpá zdroje, které Země stačí regenerovat během jednoho roku, čím dál dříve, uvedla stanice France24. Údaj se také velmi liší mezi jednotlivými zeměmi.
"Od 1. ledna do 28. července lidstvo využilo z přírody tolik (zdrojů), kolik jich dokáže planeta obnovit během jednoho roku," uvedl šéf organizace Global Footprint Network Mathis Wackernage. Výpočet se zakládá na údajích OSN, které jsou ale zveřejňovány s jistým časovým odstupem. Iniciativa je proto aktualizuje na základě pozorovaných trendů.
Podle jejich výpočtů se ekologická stopa lidstva meziročně letos zvýšila o 1,2 procenta, zatímco schopnost životního prostředí generovat nové zdroje stoupla meziročně o 0,4 procenta. Ve srovnání s rokem 2021 tak datum, kdy se zdroje vyčerpaly, nastalo o dva dny dříve. Podle organizace jde o setrvalý trend. Například v roce 2002 lidstvo začalo žít na ekologický dluh až 21. září. Jedinou výjimkou v poslední době byl rok 2020, kdy spotřeba zdrojů výrazně klesla kvůli pandemii covidu-19.
Podle organizátorů má velký dopad na spotřebu přírodních zdrojů zemědělství a chov hospodářských zvířat. "Více než polovina biologické kapacity planety jde na výživu lidstva," tvrdí iniciativa. Snížení spotřeby masa o polovinu by tak například oddálilo datum, kdy se lidstvo dostává do ekologického deficitu, o 17 dní, a snížení plýtvání jídlem by datum oddálilo o 13 dní.
Údaj se také velmi liší mezi jednotlivými zeměmi. Největší nároky na přírodní zdroje mají Katar a Lucembursko, které spotřebovaly své roční přírodní zdroje již v únoru. Některé země na ekologický dluh vůbec nežijí a například Indonésie, Ekvádor či Jamajka se dostávají do schodku až v posledním měsíci roku. V případě České republiky a také Norska a Nizozemska se tak stalo 12. dubna.
18. května 2026 13:31
Kallasová, Merkelová, Seagal nebo Depardieu? Evropa hledá vyjednavače pro Rusko
Související
Problém, který jde za každým z nás. Leností ničíme ekosystémy, přitom stačí vyměnit oblečení za jídlo
Přímí aktéři promluvili. Námořník popsal srážku lodí u břehů Anglie, hrozí ekologická katastrofa
Aktuálně se děje
před 26 minutami
Trumpův zájem o Grónsko neochabl. Na ostrov poslal svého vyslance
před 1 hodinou
CNN: Rusko na Ukrajině prohrává a Čína už si toho všimla
před 2 hodinami
Počasí potěší milovníky léta. Nejtepleji má být o víkendu
včera
Británie oplakává zesnulou vojačku. Tragédie se stala na show ve Windsoru
včera
Detaily záchrany lebky svaté Zdislavy. Experti prozradili podrobnosti
včera
Feri si pobyt ve vězení neprodlouží. Soudce vysvětlil své rozhodnutí
včera
Stalo se před 490 lety. Král Jindřich VIII. nechal popravit svou manželku
včera
Česká diplomacie tragicky přišla o pracovníka. Zahynul v Chile
včera
Výhled počasí do poloviny června. Jeden problém se má prohlubovat
včera
MS v hokeji: Lotyšsko porazilo Německo. Slovinci nenavázali na senzaci s Čechy
včera
Suej-fen-che. Město, které Západu hýbe žlučí, narušuje vliv sankcí a upevňuje rusko-čínské vazby
včera
Svět může zažít nejsilnější El Niño v historii už letos. Letní teploty zřejmě v nadcházejících letech zlámou rekordy
Aktualizováno včera
V Praze se srazil autobus s tramvají. Aktivován traumaplán, záchranka povolala velkokapacitní vůz Fenix
včera
WHO poprvé v historii vyhlásila stav veřejného ohrožení před zasedáním. Epiemie eboly může trvat roky
včera
Putin by mohl války na Ukrajině litovat, měl říct Si Ťin-pching Trumpovi
včera
Sedmnáctá epidemie eboly vyvolává v Africe paniku. Neexistující očkování situaci dramaticky zhoršuje
včera
Ebola se šíří rychleji, než jsme odhadovali, přiznává WHO. O většině nakažených ještě lékaři neví
včera
Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy
včera
V Británii se ve velkém začíná mluvit o návratu do EU
včera
Trump odložil plánovaný vojenský úder na Írán
Americký prezident Donald Trump oznámil odložení plánovaného vojenského úderu na Írán, který se měl uskutečnit v nejbližších hodinách. Důvodem tohoto kroku jsou nová vyjednávání vyvolaná nejnovějším íránským návrhem na definitivní ukončení války na Blízkém východě. Šéf Bílého domu uvedl, že ho o odklad útoku požádali lídři několika zemí Perského zálivu, konkrétně Kataru, Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie. Podle něj existuje šance na dosažení dohody, která by byla pro Washington přijatelná a zabránila by Teheránu v získání jaderné zbraně. Trump nicméně nařídil armádním velitelům, aby byli připraveni zahájit rozsáhlý útok na Írán v případě okamžitého rozkazu.
Zdroj: Libor Novák