Lordi přes noc otočili: Zákon proti brexitu bez dohody projde v horní komoře včas

Středeční večer potvrzoval obavy z "maratonu obstrukcí", když v horní komoře začala série hlasování o dodatcích, píše zpravodajský web BBC. Lídr vládních konzervativců ve Sněmovně lordů ale v brzkých ranních hodinách po jednání s labouristy oznámil, že projednávání návrhu skončí do pátečního večera. Co za tímto obratem stojí, není zcela jasné, podle webu Politico nicméně zjevně jde o "výrazný taktický ústup" v podání premiéra Borise Johnsona.

Opatření proti brexitu bez dohody s Bruselem ve středu proti vůli vlády prosadila Dolní sněmovna. Podpořilo jej 327 zákonodárců, proti se jich vyslovilo 299. Případnými dodatky schválenými v horní komoře parlamentu se podle všeho budou poslanci zabývat v pondělí, přičemž ještě tentýž den má být návrh předložen ke schválení královně Alžbětě II.

Návrh zákona dává vládě čas do 19. října, aby prosadila brexitovou dohodu nebo získala souhlas parlamentu pro variantu neřízeného odchodu z Evropské unie. Pokud vláda nesplní ani jednu podmínku, musel by premiér dopisem požádat předsedu Evropské rady Donalda Tuska o další odklad brexitu, tentokrát do 31. ledna 2020.

Zákon by zároveň nutil vládu přijmout jakoukoli následnou nabídku unijní "sedmadvacítky", i kdyby nový termín brexitu nestanovila podle britské žádosti. Johnsonova vláda proto opatření označuje za "kapitulaci" ve vztahu ke zbytku EU.

Ministerský předseda za současného vývoje požaduje okamžité rozpuštění Dolní sněmovny a předčasné volby s datem 15. října. Je ovšem odkázán na podporu opozice, protože v úterý přišel o parlamentní většinu, navíc pro usnesení o předčasných volbách musí v Británii zvednout ruku dvě třetiny poslanců.

Ve středu večer opozice premiérův plán nepodpořila. Vůdce labouristů Jeremy Corbyn jako podmínku uvedl, že nejdříve musí být schválen zákon proti neřízenému brexitu. Podle agentury DPA tak není vyloučeno, že se vláda v pondělí pokusí požádat parlament o vypsání předčasných voleb znovu.

Zároveň se ale v médiích spekuluje o tom, že labouristé by mohli chtít aktuální patovou situaci natahovat tak, aby Johnson musel ještě před novými volbami dohodnout další odklad brexitu. Premiér by se pak ucházel o přízeň voličů, aniž by splnil hlavní slib, se kterým do čela vlády nastupoval: vyvést Británii z EU 31. října "stůj co stůj".

Vystoupení z unie si Britové odhlasovali v referendu v červnu 2016, avšak ani více než tři roky poté není jasné, kdy nebo za jakých podmínek země blok opustí. Dojednanou "rozvodovou" dohodu na začátku roku třikrát odmítli britští poslanci, nedokázali se však dohodnout na jiném scénáři. Brexit byl tudíž z konce března přeložen o šest měsíců.