Macron nastínil další rušení karantény, chce Evropu méně závislou na Číně a USA

Boj proti nemoci covid-19 neskončil, ale Francie si v něm připsala první vítězství. Takto ve večerním projevu hodnotil vývoj francouzský prezident Emmanuel Macron. Oznámil, že od pondělka už bude celá metropolitní Francie brána jako "zelená zóna" s nízkým rizikem šíření koronaviru. Rovněž od 22. června by měly naplno obnovit prezenční výuku základní i střední školy.

"Léto 2020 nebude jako jiná léta a budeme muset bedlivě sledovat vývoj epidemie. Bude potřeba se připravit na možnost, že udeří znovu a ještě silněji. Boj proti epidemii tedy neskončil. Ale mám radost, stejně jako vy, z tohoto prvního vítězství nad virem," citoval Macrona deník Le Monde.

Francie má pátou nejvyšší oficiální bilanci obětí covidu-19 na světě, s nemocí vláda spojuje skoro 30.000 úmrtí. V posledních dnech ale ministerstvo zdravotnictví hlásilo méně než 30 mrtvých denně, zatímco potvrzené případy nákazy koronavirem přibývají po stovkách. Po značných kapacitních problémech z první poloviny dubna také vytrvale klesá vytíženost nemocnic, přičemž počet lidí hospitalizovaných kvůli nákaze v zemi o víkendu spadl pod 11.000.

Nejhůře byl zasažen severovýchod Francie včetně Paříže a jejího okolí, přičemž tyto regiony byly před měsícem na začátku uvolňování celostátní karantény označeny jako "červené zóny". V pondělí se ale i tyto oblasti stanou zónami zelenými, což znamená, že i v hlavním městě budou moci restaurace a bary přivítat zákazníky ve svých vnitřních prostorách.

Dès demain, tout le territoire - à l'exception de Mayotte et de la Guyane où le virus circule encore activement - passera dans la « zone verte », ce qui permettra notamment une reprise plus forte du travail, et la réouverture des cafés et restaurants en Île-de-France.

— Emmanuel Macron (@EmmanuelMacron) June 14, 2020

O týden později by pak měla být naplno obnovena povinná školní docházka. "Jesle, školy a střední školy se připravují na to, že od 22. června přijmou všechny žáky povinným způsobem a podle pravidel běžné docházky. Bude třeba se nadále co nejvíce vyhýbat shromážděním, protože víme, že to jsou hlavní příležitosti k šíření viru," řekl Macron.

Francouzský prezident v půlhodinovém projevu mluvil také o ekonomických dopadech koronavirové krize, která podle agentury Reuters obnažila závislost Francie i zbytku Evropy na globálních dodavatelských řetězcích. Macron avizoval, že bude usilovat o vybudování Evropy méně závislé na Číně nebo Spojených státech.

"Tato zkouška také ukázala slabiny, křehkost, naši závislost na jiných kontinentech ohledně opatřování jistých výrobků," míní šéf Elysejského paláce. Francouzská vláda očekává, že ekonomika letos v meziročním srovnání zpomalí o 11 procent. Podle Macrona je "jedinou odpovědí" na současnou krizi "vytvořit silný a odolný ekonomický model, více pracovat a vyrábět, abychom nebyli závislí na ostatních". Navýšení daní kvůli pokrytí výdajů na krizová opatření prezident vyloučil.

Související

katedrála Notre-Dame

Paříž stanovila datum otevření Notre-Dame. Macron přednese nezvyklý projev

Katedrála Notre Dame v Paříži, ikona francouzské kultury a architektury, se po pěti letech oprav znovu otevře veřejnosti 7. prosince. Hlavním řečníkem při této slavnostní události bude podle médií francouzský prezident Emmanuel Macron, čímž se vrátí k závazku, který dal po ničivém požáru 15. dubna 2019. 

Více souvisejících

Emmanuel Macron Francie prezident Francie Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 37 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy