Maďarská opozice spojuje síly, ve volbách 2022 chce porazit Orbána

Šest maďarských opozičních stran oznámilo, že se spojí ve snaze porazit předsedu vlády Viktora Orbána a jeho vládnoucí stranu Fidesz v parlamentních volbách, které se mají konat v roce 2022. Uvedla to dnes agentura AP.

Šest stran se v nedělní dohodě zavázalo, že v každém ze 106 volebních obvodů postaví společného kandidáta proti uchazeči z vládní strany. Plánují také společnou kandidátní listinu. Uspořádají navíc primárky, aby vybraly společného kandidáta na předsedu vlády proti Orbánovi, který vyhrál tři parlamentní volby následující po sobě a vede zemi už od roku 2010.

Strany jsou ideologicky nesourodé, připomíná AP. Opoziční koalice zahrnuje liberální hnutí Momentum, pravicový Jobbik a zelenou stranu Dialog za Maďarsko (Párbeszéd). V prohlášení uvedly, že jejich spolupráce nebude představovat sloučení, ale že odloží rozpory a rozdíly ve snaze o "změnu éry".

"Maďarský lid má po deseti letech první skutečnou šanci setřást zkorumpovanou a nepoctivou vládu Fideszu," uvedly strany.

Předseda Momenta András Fekete-Györ označil dohodu za "historickou" a vyjadřující "jednotu národa".

Nedávné průzkumy veřejného mínění naznačují, že strategie sjednocení by mohla být při pokusu o svržení vlády efektivní. Minulý měsíc průzkum ústavu Publicus Research ukázal, že šest stran by dohromady získalo výhodu čtyř procentních bodů oproti vládní straně, což je více než přípustná statistická chyba průzkumu 3,1 procenta. Podle průzkumu společností Zavecz podpora vládní strany od srpna klesla o šest procentních bodů na 30 procent.

Z jednotlivých stran ovšem zůstává Fidesz nejpopulárnějším uskupením. Oponenti tvrdili, že kvůli změnám ve volebních pravidlech se strategie spojování sil stala jediným demokratickým prostředkem k porážce této vládnoucí strany.

Mezinárodní pozorovatelé označili maďarské parlamentní volby v roce 2014 za "svobodné, ale nespravedlivé" a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě po volbách v roce 2018 uvedla, že "zastrašující a xenofobní rétorika, zaujatost médií a neprůhledné financování kampaně" znemožnily voličům dosáhnout plné informovanosti.

Na konci listopadu Orbán po 130 letech překonal rekord a stal se nejdéle sloužícím předsedou maďarské vlády v historii, se započtením prvního funkčního období v letech 1998 až 2002.

Opoziční strany ve svém prohlášení slíbily, že očistí zemi od korupce, obnoví svobodu médií, vytvoří novou ústavu a přepíší volební zákony, přičemž všechny tyto body představují kritiku Fideszu. Strany se zavázaly, že do voleb postaví pouze kandidáty, kteří se nezkompromitovali "bezzásadovými tajnými dohodami" s vládnoucí stranou.

Související

Péter Magyar

Orbánovi se z diplomata vyklubal nový sok. Magyar založil novou stranu

Maďarský právník a bývalý diplomat administrativy premiéra Viktora Orbána, Péter Magyar, který v posledních týdnech vedl dva masové protesty proti Orbánově vládě, nyní zakládá politickou stranu nazvanou TISZA - Tisztelet és Szabadság Párt (Strana respektu). Tuto informaci zveřejnil ve čtvrtek na svém Facebooku.

Více souvisejících

Viktor Orbán Maďarsko volby v Maďarsku fidesz Jobbik

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

Zdroj: Petr Nutil

Další zprávy