Maďarsko odmítá pečovat o migranty stejně jako o vlastní občany

Maďarsko odmítá uznat část deklarace OSN o univerzální zdravotní péči, která podle Budapešti uvádí, že v členských státech světové organizace by nelegální migranti měli mít stejný přístup ke zdravotní péči jako místní občané řádně platící daně. Prohlásil to v pondělní rozpravě Valného shromáždění OSN v New Yorku šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó, uvedla dnes maďarská tisková agentura MTI.

Maďarský ministr současně kritizoval "četné pokusy" postupně začlenit do mezinárodního práva migrační pakt OSN. Obvinil OSN, že se pokouší "skrýt" části paktu do rozhodnutí, na která by se organizace mohla později odvolávat. Za jeden z takových pokusů Szijjártó označil deklaraci o univerzální zdravotní péči.

Právně nezávazný globální pakt o migraci má zajistit bezpečnou, řízenou a legální migraci, řada zemí včetně České republiky jej však odmítá. Pakt loni v prosinci přijalo VS OSN hlasy 152 států. Proti tehdy bylo kromě Maďarska také Česko, Izrael, Polsko a USA. Dalších 12 zemí se zdrželo. "Držíme naši strategii proti ilegální migraci. A nepřijmeme ani jednoho migranta," napsal tehdy český premiér Andrej Babiš na twitteru.

Szijjárto podle MTI prohlásil, že OSN se snaží donutit členské státy, aby zajistily rovný přístup ke zdravotní péči všem lidem na svém území bez ohledu na jejich právní postavení. Znamenalo by to podle něj, že migrant, který nelegálně překročil hranice, by měl nárok na stejnou zdravotní péči jako občané daného státu, kteří desítky let poctivě platili daně.

Jeden z článků dokumentu, mířícího k roku 2030, obecně uvádí, že pokud jde o zdravotní péči, neměl by v té době nikdo "zůstat opomenut". Zmíněni pak v této souvislosti jsou lidé ohrožení, stigmatizovaní či slabí, tedy "mimo jiné děti, mládež, ženy, staří lidé, osoby s postižením, migranti, uprchlíci, lidé na cestě, lidé s mentálními zdravotními problémy" a další.

"To je pro Maďarsko nepřijatelné," zdůraznil maďarský ministr.

Maďarská vláda podle něj odmítá myšlenku, že OSN by mělo stanovovat jakékoli směrnice nebo ukládat právní závazky v souvislosti s maďarským zdravotnickým systémem.

Zdravotní péče je v kompetenci národních států a jedině samo Maďarsko má právo rozhodovat. Vláda také odmítá návrh, aby "nelegální migranti" měli přístup ke stejné úrovni zdravotní péče jako maďarští daňoví poplatníci, zdůraznil Szijjártó s tím, že Maďarsko odmítá diskriminaci vlastních občanů.

Česká republika se na půdě OSN aktivně účastnila mezivládních konzultací o všeobecném přístupu ke zdravotní péči a ve výsledném textu, přijatém v pondělí konsensem, bylo vyhověno českým požadavkům, sdělil ČTK mluvčí ministerstva zahraničí Robert Řehák.

Cizinci, kteří chtějí v Česku pobývat, musí mít zdravotní pojištění. K veřejnému pojištění mají přístup ale jen někteří migranti. Kromě lidí ze zemí EU ho mohou mít cizinci s povolením k trvalému pobytu, zahraniční zaměstnanci firem se sídlem v ČR, žadatelé o azyl a azylanti. Ostatní cizinci musí uzavřít komerční zdravotní pojištění.

Výbor OSN pro hospodářská, sociální a kulturní práva Česku před několika lety doporučil, aby veřejné zdravotní pojištění mohli mít všichni cizinci. Česká strana to dlouhodobě odmítá. Babišova vláda ve své letošní odpovědi o plnění mezinárodního paktu o hospodářských a sociálních právech uvedla, že se v ČR nyní připravuje "nová úprava práv a povinností cizinců v komerčním zdravotním pojištění".

Související

Péter Magyar

Maďarsko poprvé oficiálně označilo Rusko za hrozbu. Vyjádřilo plnou podporu Ukrajině

Maďarsko pod vedením nového premiéra Pétera Magyara oficiálně označilo Rusko za hrozbu. Tento krok vyplývá z dokumentu schváleného pro zářijové Valné shromáždění Organizace spojených národů, který podepsal samotný předseda vlády. Událost představuje zásadní obrat v dosavadní zahraniční politice státu a jasný rozchod s proruskou linií dlouholetého bývalého premiéra Viktora Orbána.

Více souvisejících

Maďarsko ,  migrace ,  uprchlíci ,  OSN

Aktuálně se děje

před 57 minutami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Rusko na Ukrajině likviduje americké podniky. Firmám se mlčení Bílého domu nelíbí

Americký prezident Donald Trump a jeho administrativa čelí kritice kvůli tomu, že nevyjádřili žádné stanovisko k nedávným útokům na americké podniky na Ukrajině. Zatímco Bílý dům tlačí na Ukrajinu, aby zastavila útoky na ruské rafinerie kvůli dopadům na americké spotřebitele, ruské rakety a drony mezitím cíleně ničí majetek amerických firem. Tato situace vyvolává značné znepokojení mezi zástupci byznysu.

před 2 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu ovlivní studená fronta, citelně se ochladí

Víkendové počasí přinese na naše území výraznou změnu, kterou ovlivní přechod studené fronty postupující od severozápadu. Zpočátku sice převládne polojasno a ráno se ojediněle tvoří mlhy, avšak během dne začne oblačnosti od severozápadu rychle přibývat.  

včera

Mrakodrapy

Saúdská Arábie vynakládá na obranu desítky miliard dolarů. Proč nedokázala sestřelit rakety Hútíů?

Saúdská Arábie vynakládá každoročně desítky miliard dolarů na zajištění své bezpečnosti, přesto se jí navzdory obrovským investicím nedaří plně ochránit klíčovou infrastrukturu. Země čelí opakovaným raketovým a dronovým útokům ze strany jemenských povstalců, které vážně ohrožují její strategické objekty. Tyto incidenty ukazují na přetrvávající zranitelnost navzdory maximální snaze státních orgánů.

včera

včera

Sýrie

Bývalý syrský generál zodpovědný za program chemických zbraní žije v Libanonu pod ochranou USA, zjistila BBC

Bývalý syrský generál Bassam al-Hassan, který je obviněn ze spáchání zločinů proti lidskosti a v minulosti dohlížel na syrský program chemických zbraní, žije v Libanonu pod ochranou a s finanční podporou ze strany Spojených států a libanonských úřadů. Vyplývá to z vyšetřování stanice BBC a rozhlasové sítě NPR. Hassan, jenž působil jako blízký poradce sesazeného prezidenta Bašára Asada, získal útočiště výměnou za poskytování zpravodajských informací.

včera

Předseda SPD Tomio Okamura

Okamura: Koalice se dohodla, že nelegální překročení státních hranic bude opět trestným činem

Nelegální překročení státních hranic České republiky by se mělo v budoucnu opět stát trestným činem, a to na základě dohody vládní koalice, kterou po jednání oznámil předseda Sněmovny a šéf hnutí SPD Tomio Okamura. Nová úprava má cílit výhradně na občany třetích zemí, kteří se pokusí dostat na české území nelegálním způsobem, přičemž se nijak nedotkne obyvatel Evropské unie, Norska či Švýcarska.

včera

včera

Velká Británie

MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko

Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Spojené království vstoupilo do zcela nové éry národní bezpečnosti, v níž čelí nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války. Šéf tajné služby Sir Ken McCallum v projevu v Londýně uvedl, že současná úroveň rizika vyžaduje mnohem větší nasazení personálních i finančních zdrojů než v minulých desetiletích, přičemž do ohrožení se dostávají klíčové oblasti od bankovnictví přes leteckou dopravu až po zdravotnictví.

včera

Donald Tusk

EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní

Evropští představitelé se připravují na čtvrteční summit Evropské rady, kde hodlají prosadit zpřísnění sankcí vůči Ruské federaci. Tento krok přichází v době rostoucího napětí a zjevného rozporu s postupem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno uzavřel dohodu s Vladimirem Putinem o uvolnění dovozu ruské nafty s cílem snížit ceny pohonných hmot v USA.

včera

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

včera

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

včera

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

včera

včera

včera

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

včera

12. října 2026 21:58

Policie dopadla útočníka od Boleveckého rybníka. Bodl ženu a ujel na kole

Policie v neděli zadržela muže podezřelého ze sobotního pokusu o vraždu u rybníka v Plzni, kde došlo k pobodání běžkyně. Kriminalisté na případu spolupracovali s veřejností, pro zločince si došla zásahová jednotka. Vyšetřování pokračuje. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy