Ministři EU i Británie schválili mandáty pro pobrexitová jednání

Ministři sedmadvaceti členských zemí Evropské unie dnes schválili mandát k vyjednávání o budoucích vztazích s Británií. Mandát pro své vyjednavače dnes schválila i britská vláda. Jednání by měla začít příští týden, podle mluvčího britské vlády to bude již v pondělí.

Británie 31. ledna opustila EU a vstoupila do takzvaného přechodného období, které potrvá do konce tohoto roku. Do té doby by měly Brusel a Londýn vyjednat mimo jiné obchodní dohodu.

Mandát pro jednání s Británií na počátku února předložila Evropská komise, před dvěma týdny jej podpořil Evropský parlament. Celkem má 46 stran. Dnes finální verzi dokumentu, kterým se bude řídit hlavní unijní vyjednavač pro brexit Michel Barnier, schválili i ministři sedmadvaceti členských zemí EU zodpovědní za evropskou problematiku.

Mandát pro své vyjednavače, v jejichž čele stojí David Frost, dnes schválila také britská vláda. Podle mluvčího premiéra Borise Johnsona kabinet mandát zveřejní ve čtvrtek. "Dohodnout se na našem postupu šlo velmi hladce... Těším se na konstruktivní jednání s EU," uvedl mluvčí. Mandát je podle něj založen na existujících dohodách o volném obchodu, které Brusel uzavřel "s podobně smýšlejícími suverénními státy".

Rozhovory, které budou podle očekávání velmi složité, by měly začít příští týden, informuje agentura Reuters. Mluvčí britské vlády uvedl, že začnou již v pondělí v Bruselu a druhé kolo se uskuteční v březnu v Londýně.

Na dokončení jednání mají Brusel a Londýn jen deset měsíců. Přechodné období, které skončí na konci roku, by Britové mohli prodloužit. Čas na to mají do poloviny roku. Britský premiér Johnson tuto možnost ale vehementně odmítá. Británie musí v přechodném období dodržovat unijní pravidla, na jejich podobu ale již nemá žádný vliv.

Unijní mandát počítá s tím, že Brusel bude usilovat o dosažení ambiciózní dohody upravující jak obchodní vztahy, tak vzájemnou spolupráci například v dopravě či bezpečnosti. Klíčem k zachování blízkého obchodního partnerství přitom má být požadavek, aby Británie dodržovala unijní pravidla pro hospodářskou soutěž, pracovní podmínky, daně či pro ochranu životního prostředí.

Britská vláda ale opakovaně dává najevo, že se po skončení přechodného období chce přestat řídit unijními standardy. Premiér Johnson prohlašuje, že o těsné obchodní vztahy s EU nestojí a preferuje volnější dohodu.

"Nabízíme podstatné, ambiciózní, vyvážené a dalekosáhlé partnerství," řekla dnes k mandátu chorvatská státní tajemnice pro evropské záležitosti Andreja Metelková-Zgombičová, jejíž země nyní předsedá Evropské radě.

"Nesmí dojít k sociálnímu dumpingu, nesmí dojít k dumpingu v oblasti životního prostředí," zdůraznil dnes německý státní tajemník pro evropské záležitosti Michael Roth.

Europe Ministers are expected to adopt the EU's negotiating mandate for the future relationship with the UK at today's #GAC. Germany's Minister for Europe @MiRo_SPD reiterated the need for a level playing field: "There can be no social or environmental dumping". #Brexit pic.twitter.com/hYDMzeV2gt

— Germany in the EU (@GermanyintheEU) February 25, 2020

Také francouzská státní tajemnice Amélie de Montchalinová chce v budoucích jednáních s Británií hájit především "zájmy Evropanů". Roth i de Montchalinová zdůraznili, že EU do jednání s Británií vstupuje naprosto jednotná.

Související

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Velká Británie Michel Barnier Brexit Boris Johnson

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy