Nedělní předčasné parlamentní volby v Itálii vyhrál pravicový blok se zhruba 44 procenty voličské podpory. Nejsilnějším jednotlivým politickým subjektem se stala národně konzervativní strana Bratři Itálie (FdI), která sama obdržela 26 procent hlasů. Její vůdkyně Giorgia Meloniová se stane první premiérkou v italských dějinách. Pravice bude mít zřejmě mít pohodlnou většinu v obou komorách parlamentu.
Druhý skončil středolevicový blok kolem Demokratické strany s 26 procenty a třetí Hnutí pěti hvězd, které s 15 procenty zabodovalo hlavně na jihu země. Krajně pravicoví politici Meloniové gratulovali, světoví státníci kladli důraz na spolupráci a společné hodnoty, levice byla kritičtější. Nová italská vláda by mohla být sestavena ve druhé polovině října či na začátku listopadu.
Podle americké stanice CNN má Meloniová šanci se stát "nejvíce krajně pravicovou ministerskou předsedkyní od dob (diktátora Benita) Mussoliniho". Samotná Meloniová odmítla, že by byla fašistkou, své uskupení před volbami přirovnávala k britské Konzervativní straně a republikánům v USA. V předchozích volbách v roce 2018 strana dostala čtyři procenta.
Vítězný pravicový blok je podle politologů výrazně vychýlen od středu k pravému okraji politického spektra. Jeho druhá největší strana Liga, která získala 8,9 procenta hlasů, má v Evropské unii vztahy s francouzským Národním sdružením Marine Le Penové. Třetí strana Vzhůru Itálie (8,3 procenta hlasů) bývalého premiéra Silvia Berlusconiho chce podle svých představitelů hrát v bloku centristickou roli. Poměr sil však podle komentátorů hraje ve prospěch FdI.
Výrazně klesla účast ve volbách, která se zastavila na 64 procentech, což je nejnižší údaj v historii republikánské Itálie.
Někteří euroskeptičtí a pravicoví politici ze zahraničí Meloniové poblahopřáli k vítězství, mezi prvními polský premiér Mateusz Morawiecki. Francouzské Národní sdružení (RN) výsledky označilo za "lekci pokory" Evropské unii. Šéf španělské krajně pravicové strany Vox Santiago Abascal napsal, že "miliony Evropanů vkládají své naděje do Itálie", která ukázala cestu k "hrdé a svobodné Evropě suverénních národů". Naopak představitelé levice poukazují na neofašistické kořeny vítěze italských voleb.
"Gratuluji Giorgii Meloniové k jejímu vítězství ve volbách v Itálii," napsal v angličtině český premiér Fiala.
Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že respektuje demokratické rozhodnutí Italů. Vyzval k další spolupráci se sousední zemí v rámci Evropy.
Představitelé německých parlamentních stran s výjimkou Alternativy pro Německo (AfD) se obávají zhoršení evropské spolupráce s Itálií. Spolková vláda výsledek voleb okomentovala vyhýbavě, kancléř Olaf Scholz podle mluvčího předpokládá, že Itálie zůstane proevropskou zemí.
Evropská komise respektuje výsledky voleb a doufá v konstruktivní spolupráci s budoucí italskou vládou, uvedl její mluvčí. Podrobněji se ale k vyhlídkám na takovou kooperaci odmítl vyjádřit.
Spojené státy se těší na spolupráci s novou italskou vládou na společných tématech, kterými jsou podpora Ukrajiny nebo respekt k lidským právům, napsal americký ministr zahraničí Antony Blinken. Itálie je pro USA cenným partnerem a silnou demokracií, dodal diplomat.
K volebnímu vítězství poblahopřál Meloniové maďarský premiér Viktor Orbán, k němuž je Meloniová svým politickým stylem často přirovnávána. Dobré vztahy pěstuje šéf maďarské vlády také s Matteem Salvinim a Silviem Berlusconim, jejichž strany jsou součástí vítězného pravicového bloku. Mnozí v EU hledí s obavami na možný vznik neliberální a euroskeptické osy Řím-Budapešť-Varšava, připomíná agentura DPA.
Nová italská Sněmovna a Senát se poprvé sejdou ve čtvrtek 13. října. Do několika dnů komory zvolí své předsedy a ustanoví kluby. Nová italská vláda by poté mohla vzniknout ve druhé polovině října či na začátku listopadu. Dá se předpokládat, že celý proces potrvá od nedělních voleb čtyři až šest týdnů. Jmenování kabinetu by mělo být relativně rychlé vzhledem k jednoznačnému výsledku hlasování.
Související
V muniční továrně nedaleko Říma došlo k masivnímu výbuchu
Evropa se bojí přílivu uprchlíků. Francie posiluje hraniční kontroly, Itálie žádá pro Španělsko stopku v Schengenu
Aktuálně se děje
před 40 minutami
Vědci vysvětlili, co způsobilo obří katastrofu v Nepálu. Globální oteplování rozpoutalo kaskádu událostí
před 1 hodinou
Rusko poslalo rakety na Kyjev. Ukrajina zaútočila na jednu z největších ruských rafinérií v Jaroslavli
před 2 hodinami
Koalice se dohodla na snížení schodku státního rozpočtu, oznámil Macinka
před 2 hodinami
Proč se Čína, na rozdíl od USA, nebojí katastrofických scénářů spojených s AI?
před 3 hodinami
Nepřátelský akt? Trumpa naštvalo, že si Kanada místo USA vybrala EU, hrozí odvetou
před 4 hodinami
Do 13 let vůbec, pak jen pod dohledem rodičů. EU oznámila zákaz sociálních sítí
před 5 hodinami
Počasí přineslo do Česka ochlazení, v noci bude až 6 stupňů
včera
Microsoft: Anthropic riskuje vytvoření AI, kterou nepůjde kontrolovat. Může mít katastrofální dopad na lidstvo
včera
Toxický odpad na Šumavě začali řešit kriminalisté
včera
Kanada se má stát prvním přidruženým členem Evropské unie. Nikdo neví, co to vlastně znamená
včera
EU nabídla Kanadě, aby se stala historicky prvním přidruženým členem
včera
Noční můra Putina? Blížící se volby budou zatěžkávací zkouškou Kremlu
včera
Politico: V Praze a v Litvě operovala ruská teroristická síť zaměřená na spojence Kyjeva, rozkazy dostávala z Kremlu
včera
Šéf OpenAI: Veřejnost má plné právo obávat se umělé inteligence
včera
Nemá mandát na otevírání dveří Kanadě. První reakce politiků na projev von der Leyenové nešetří kritikou
včera
Evropa se otepluje nejrychleji na světě, budeme řešit nedostatek vody i AI, prohlásila ve stěžejním projevu von der Leyenová
včera
Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi je válečný zločinec. Haag ho poslal na 25 let do vězení
včera
Česko se rozloučilo s Richardem Tesaříkem. Nechyběly známé tváře hudební scény
včera
Trump nařídil uzavření Kennedyho centra ve Washingtonu. Otevře ho, až na něm bude jeho jméno
včera
Zelenskyj: Putin se nehodlá spokojit s částí Ukrajiny, chce ji celou
Ruský prezident Vladimir Putin se nehodlá spokojit pouze se získáním části ukrajinského území, ale jeho hlavním cílem zůstává ovládnutí celé Ukrajiny. V rozhovoru pro kanadskou televizní stanici CBC to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina by podle jeho slov byla ochotna přistoupit na bezpodmínečné zastavení bojů na současné linii dotyku, pokud by se konflikt následně přesunul k diplomatickým jednáním. Kyjev by však pro trvalý mír vyžadoval pevné a důvěryhodné bezpečnostní záruky od mezinárodních partnerů.
Zdroj: Libor Novák