Nedělní předčasné parlamentní volby v Itálii vyhrál pravicový blok

Nedělní předčasné parlamentní volby v Itálii vyhrál pravicový blok se zhruba 44 procenty voličské podpory. Nejsilnějším jednotlivým politickým subjektem se stala národně konzervativní strana Bratři Itálie (FdI), která sama obdržela 26 procent hlasů. Její vůdkyně Giorgia Meloniová se stane první premiérkou v italských dějinách. Pravice bude mít zřejmě mít pohodlnou většinu v obou komorách parlamentu.

Druhý skončil středolevicový blok kolem Demokratické strany s 26 procenty a třetí Hnutí pěti hvězd, které s 15 procenty zabodovalo hlavně na jihu země. Krajně pravicoví politici Meloniové gratulovali, světoví státníci kladli důraz na spolupráci a společné hodnoty, levice byla kritičtější. Nová italská vláda by mohla být sestavena ve druhé polovině října či na začátku listopadu.

Podle americké stanice CNN má Meloniová šanci se stát "nejvíce krajně pravicovou ministerskou předsedkyní od dob (diktátora Benita) Mussoliniho". Samotná Meloniová odmítla, že by byla fašistkou, své uskupení před volbami přirovnávala k britské Konzervativní straně a republikánům v USA. V předchozích volbách v roce 2018 strana dostala čtyři procenta.

Vítězný pravicový blok je podle politologů výrazně vychýlen od středu k pravému okraji politického spektra. Jeho druhá největší strana Liga, která získala 8,9 procenta hlasů, má v Evropské unii vztahy s francouzským Národním sdružením Marine Le Penové. Třetí strana Vzhůru Itálie (8,3 procenta hlasů) bývalého premiéra Silvia Berlusconiho chce podle svých představitelů hrát v bloku centristickou roli. Poměr sil však podle komentátorů hraje ve prospěch FdI.

Výrazně klesla účast ve volbách, která se zastavila na 64 procentech, což je nejnižší údaj v historii republikánské Itálie.

Někteří euroskeptičtí a pravicoví politici ze zahraničí Meloniové poblahopřáli k vítězství, mezi prvními polský premiér Mateusz Morawiecki. Francouzské Národní sdružení (RN) výsledky označilo za "lekci pokory" Evropské unii. Šéf španělské krajně pravicové strany Vox Santiago Abascal napsal, že "miliony Evropanů vkládají své naděje do Itálie", která ukázala cestu k "hrdé a svobodné Evropě suverénních národů". Naopak představitelé levice poukazují na neofašistické kořeny vítěze italských voleb.

"Gratuluji Giorgii Meloniové k jejímu vítězství ve volbách v Itálii," napsal v angličtině český premiér Fiala.

Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že respektuje demokratické rozhodnutí Italů. Vyzval k další spolupráci se sousední zemí v rámci Evropy.

Představitelé německých parlamentních stran s výjimkou Alternativy pro Německo (AfD) se obávají zhoršení evropské spolupráce s Itálií. Spolková vláda výsledek voleb okomentovala vyhýbavě, kancléř Olaf Scholz podle mluvčího předpokládá, že Itálie zůstane proevropskou zemí.

Evropská komise respektuje výsledky voleb a doufá v konstruktivní spolupráci s budoucí italskou vládou, uvedl její mluvčí. Podrobněji se ale k vyhlídkám na takovou kooperaci odmítl vyjádřit.

Spojené státy se těší na spolupráci s novou italskou vládou na společných tématech, kterými jsou podpora Ukrajiny nebo respekt k lidským právům, napsal americký ministr zahraničí Antony Blinken. Itálie je pro USA cenným partnerem a silnou demokracií, dodal diplomat.

K volebnímu vítězství poblahopřál Meloniové maďarský premiér Viktor Orbán, k němuž je Meloniová svým politickým stylem často přirovnávána. Dobré vztahy pěstuje šéf maďarské vlády také s Matteem Salvinim a Silviem Berlusconim, jejichž strany jsou součástí vítězného pravicového bloku. Mnozí v EU hledí s obavami na možný vznik neliberální a euroskeptické osy Řím-Budapešť-Varšava, připomíná agentura DPA.

Nová italská Sněmovna a Senát se poprvé sejdou ve čtvrtek 13. října. Do několika dnů komory zvolí své předsedy a ustanoví kluby. Nová italská vláda by poté mohla vzniknout ve druhé polovině října či na začátku listopadu. Dá se předpokládat, že celý proces potrvá od nedělních voleb čtyři až šest týdnů. Jmenování kabinetu by mělo být relativně rychlé vzhledem k jednoznačnému výsledku hlasování.

Související

Sesuv půdy na italském ostrově Ischia

Záchranáři na ostrově Ischia našli další oběť sesuvů, pátrání pokračuje

Záchranáři na italském ostrově Ischia dnes našli osmou oběť sobotních sesuvů půdy. Podle úřadů jde o patnáctiletého chlapce jménem Michele Monti, který je bratrem Franceska a Marie Teresy, jejichž těla byla nalezena už v neděli. Těla jejich rodičů ale stále objevena nebyla. Při sesuvu půdy zemřelo i třítýdenní miminko. Záchranáři celkem pátrají po čtyřech pohřešovaných. Odstraňování nánosů bahna a trosek je boj s časem, naděje na nalezení živých rychle klesá, uvedla agentura ANSA.
Ischia, ilustrační fotografie.

Na Ischii je potvrzeno pět obětí sesuvu půdy, po dalších se pátrá

Počet potvrzených obětí sesuvu půdy na italském ostrově Ischia vystoupal na sedm. Mezi mrtvými, které dnes záchranáři nalezli, jsou dvě děti, novorozenec a starší žena, napsal list La Repubblica. Po dalších pohřešovaných, kterých podle agentury ANSA zbývá pět, se stále pátrá. Hledání bude pokračovat přes noc. ANSA dříve uvedla, že psi lokalizovali patrně osmou oběť, ta ale není oficiálně potvrzená.

Více souvisejících

Itálie Volby

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 6 minutami

Jaderná elektrárna Dukovany

ČEZ obdržel tři nabídky na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech

Energetická společnost ČEZ obdržela tři nabídky na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Zájem mají podle očekávání francouzská společnost EDF, jihokorejská firma KHNP a severoamerický Westinghouse. ČEZ nyní nabídky zanalyzuje a bude o nich s uchazeči dál jednat. Finální nabídky by zájemci měli podat do konce září příštího roku. Dnes o tom informovala společnost ČEZ, která má tendr na starosti. Konkrétní podmínky nabídek firma neuvedla. Nový blok by měl být dokončen do roku 2036.

Aktualizováno před 7 minutami

Ukrajinská armáda

Ukrajinské ozbrojené síly odrazily za uplynulý den útoky ruské invazní armády u šesti obcí

Ukrajinské ozbrojené síly odrazily za uplynulý den útoky ruské invazní armády u šesti obcí na východě země, informuje ve své pravidelné ranní svodce o vývoji bojů ukrajinský generální štáb. Moskva hlásí dobytí osady poblíž Bachmutu. V Chersonu při dnešním ruském ostřelování zahynula sedmdesátiletá žena, informoval dnes šéf chersonské oblasti Jaroslav Januševyč. 

Aktualizováno před 19 minutami

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Poslanci schválili státní rozpočet na rok 2023

Sněmovna dnes hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun. Poslanci při hlasování o pozměňovacích návrzích schválili pouze koaliční návrhy na přesun peněz v celkovém objemu zhruba dvou miliard korun. 

Aktualizováno před 21 minutami

před 22 minutami

Aktualizováno před 30 minutami

Sergej Šojgu (ruský ministr obrany)

Šojgu hovořil o rozvoji ruských jaderných sil, testování prý probíhá na Ukrajině

Ruská armáda testuje na Ukrajině nové způsoby využití raketových a dělostřeleckých vojsk, řekl dnes ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Rusko se kromě toho chystá zdokonalit infrastrukturu pro své jaderné síly, takzvaná raketová vojska strategického určení (RVSN), která chce vybavit novými raketovými komplexy, prohlásil na schůzi vedení ministerstva obrany Šojgu. Ministr ohlásil zvýšení obranných zakázek v příštím roce o 50 procent.

před 46 minutami

Energetický regulační úřad

ERÚ stanovil časová pásma s nejvyšší spotřebou elektřiny v Česku

Energetický regulační úřad (ERÚ) stanovil časová pásma s nejvyšší spotřebou elektřiny v Česku. Tři hodinové úseky jsou v rámci pracovních dnů, jeden pak v nepracovních dnech. Na dotaz ČTK to dnes řekl mluvčí ERÚ Michal Kebort. Stát v těchto časových pásmech musí podle nařízení EU zajistit alespoň pětiprocentní úspory ve spotřebě.

Aktualizováno před 48 minutami

před 51 minutami

Christine Lambrechtová

Evropa roky věděla, že potřebuje systém společné protivzdušné obrany, tvrdí Lambrechtová

Evropa roky věděla, že potřebuje systém společné protivzdušné obrany, ale až nyní se podařilo zahájit jednání. Dnes to v projevu na Berlínské bezpečnostní konferenci prohlásila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Ministryně připomněla, že projekt v srpnu v Praze navrhl německý kancléř Olaf Scholz. Oznámila také, že do léta příštího roku SRN na svém území vycvičí na 5000 ukrajinských vojáků.

před 54 minutami

Aktualizováno před 56 minutami

Nákupy, ilustrační fotografie

Konec obalů, které nelze recyklovat, a zálohy na PET a plechovky. Plán EK do roku 2030

Skoncovat do roku 2030 s obaly, které nelze recyklovat, zastavit nárůst množství odpadu z obalů či zavést po celé Evropské unii zálohy na plastové lahve a plechovky. S těmito a dalšími cíli přišla dnes Evropská komise v rozsáhlém návrhu, kterým chce snížit ekologickou zátěž plynoucí z hospodaření s obaly. Opatření by také zavedlo kvóty ohledně obalů na více použití či podílu recyklovaného obsahu v plastech.

před 1 hodinou

Velká Británie

Britská vláda oznámila další sankce proti Moskvě

Britská vláda dnes oznámila rozšíření sankčního režimu vůči Moskvě. Na seznam nově zařadila 22 ruských představitelů, kteří podle ní stojí za částečnou mobilizací stovek tisíc Rusů. Informovala o tom agentura Reuters.

před 1 hodinou

Vláda Petra Fialy

Vláda odmítla Babišův návrh jednokolových voleb do Senátu

K návrhu lídra opozičního hnutí ANO Andreje Babiše na zavedení jednokolových voleb do Senátu se koaliční vláda Petra Fialy (ODS) dnes postavila záporně. Vyplývá to z výsledků zasedání. Novela by podle vládního stanoviska nevedla k předpokládaným cílům, nezajistila by vyšší legitimitu zvolených senátorů a volební účast by bylo možné zvednout účinnějšími způsoby. Zásadní změně volebního systému by navíc podle kabinetu měla předcházet širší diskuse a odborné posouzení.

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

Česká pošta

Česká pošta zvedne zaměstnancům mzdy minimálně o 3,5 procenta

Vedení České pošty navrhlo odborům při kolektivním vyjednávání zvýšení mezd v příštím roce o 3,5 procenta. Bude to znamenat dodatečné náklady 227 milionů korun. Odbory požadují výraznější navýšení, a s vedením podniku se proto neshodly. ČTK to řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vít Rakušan

Rakušan: Vláda schválila změnu úřednických míst, zruší jich 851

Vláda schválila změnu úřednických míst k 1. lednu. Meziročně jich má ubýt 851. O schválení takzvané systemizace informoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na twitteru. Vláda tak podle něj plní program, v zeštíhlování a zefektivňování státu pak chce pokračovat. V návrhu systemizace k 1. lednu příštího roku ministerstvo vnitra předložilo zrušení 200 neobsazených i obsazených míst ve vlastním resortu.

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

raketa

Ukrajina žádá NATO o dodání systémů Patriot

Systémy protivzdušné obrany Patriot jsou přesně to, co Kyjev potřebuje, řekl po jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. Vyzval k co nejrychlejšímu dodání těchto systémů, stejně jako i tanků typů, které využívá samo NATO. Informovala o tom agentura Reuters.

před 2 hodinami

Na ambasádě Ukrajiny v Madridu vybuchla obálka s bombou

Na ukrajinskou ambasádu v Madridu dorazila obálka s bombou, která dnes krátce po poledni lehce zranila jednoho zaměstnance. Informují o tom místní média. Podle nich zatím není známo, kdo dopis poslal, ani druh výbušniny. Kyjev v reakci na incident oznámil, že posiluje bezpečnost všech svých velvyslanectví.

Zdroj: ČTK

Další zprávy