ěmecká vláda dnes schválila kroky, které tvoří důležitou část jejího programu ochrany klimatu. Má se zvýšit například zdanění letenek, jízdenky na vlak mají naopak zlevnit, informovala agentura DPA o opatřeních, která by ještě do Vánoc měl potvrdit parlament. Svým balíčkem opatření na ochranu klimatu, schváleným už před týdnem, chce spolková vláda docílit splnění ambiciózních klimatických cílů, které si předsevzala k roku 2030.
Německá vláda usiluje mimo jiné o to, aby více lidí jezdilo vlakem místo automobilem. Daň z přidané hodnoty na jízdenky na dálkové vlakové spoje má proto klesnout ze současných 19 procent na sedm procent.
Více zdaněny naopak mají být od 1. dubna 2020 letenky. Například daň na letenku do evropských destinací má vzrůst o 5,65 eura (zhruba 145 korun) na 13 eur, pokud spoj startuje z německého letiště. U letů do 6000 kilometrů má zdanění vzrůst o zhruba deset eur na 33 eur. Ještě delší lety budou zatíženy daní ve výši téměř 60 eur, což je o téměř 18 eur více než dosud.
Kromě toho dnes kabinet schválil zásadní body k plánovanému zpoplatnění skleníkového plynu CO2 prostřednictvím systému národních emisních povolenek. Paliva z ropy, zemního plynu a později i z uhlí mají podražit, například benzin podle agentury DPA o zhruba tři centy na litr.
Lidé, kteří ve svém domě provedou izolaci zdí nebo střechy a vymění okna, dveře nebo topení, mají být po tři roky daňově zvýhodněni. Tato a další opatření by měl už příští týden začít projednávat Spolkový sněm.
Německá vláda chce sérií opatření k ochraně klimatu a snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) dosáhnout splnění svého klimatického cíle pro rok 2030. Tím je snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Odborníci i aktivisté považují takzvaný klimatický balíček za nedostatečný.
Už nyní je totiž jasné, že Německo nesplní ani své emisní cíle pro rok 2020. Berlín původně plánoval, že do příštího roku emise skleníkových plynů ve srovnání s rokem 1990 sníží o 40 procent. Do konce loňského roku ale klesly jen o 30,6 procenta.
Související
Proč se plán Francie a Německa na stavbu stíhačky budoucnosti rozpadá? Problém je v požadavcích i velení
Jaderné zbraně rezonují Evropou. Polsko zvažuje vlastní, Německo o nich jedná s Francií
Německo , Vlaky , letectví , Klimatické změny , doprava
Aktuálně se děje
před 21 minutami
Počasí v Česku může ovlivnit zajímavý jev. Jisté to ještě není
včera
Pavel odcestoval do zahraničí. Do práce se vrátí po víkendu
včera
Ústavní soud posvětil snížení důchodů představitelům minulého režimu
včera
Orbán se pustil do Kyjeva a zmínil údajnou hrozbu pro maďarskou energetiku
včera
Napadená taxikářka ze Šumperka podlehla zraněním v nemocnici
včera
Českého lva letos doprovodí hudba skladatele Adriána Čermáka
včera
Babišova vláda se zabývala prevencí vzniku závislostí a zrušila několik orgánů
včera
Ukrajinci zaútočili na ruskou továrnu. Sedm lidí přišlo o život
včera
Fico opět kritizuje Kyjev. Dodávky ropy na Slovensko se obnoví až v březnu
včera
Japonsko odhalilo, kdy nasadí rakety na ostrově u Tchaj-wanu
včera
Policie chce vědět, co se na svahu stalo. Hledají se svědci tragédie v Harrachově
včera
Britská policie ukončila činnost v někdejším sídle bývalého prince Andrewa
včera
Jarní počasí začíná úřadovat. Meteorologové nastínili výhled na měsíc dopředu
včera
Tragédie v řadách policie. Potápěč se nevynořil při výcviku na Vysočině
včera
Norský expremiér se pokusil vzít si život. Uškodily mu Epstein Files
včera
Policejní manévry v Havířově. Muž, který střelbou zranil policistu, je po smrti
včera
Měl závratě a bolesti. Ministr Klempíř popsal pondělní nehodu
včera
Trump se chválil a vyjmenovával úspěchy. Írán označil za největšího sponzora teroru
včera
Počasí: Jaro přišlo do Česka. Teploty ještě tento týden vyrostou až na 17 stupňů
24. února 2026 21:07
Experti: Rusko bude schopno pokračovat v invazi po celý rok 2026. Hrozba pro Evropu narůstá
Rusko bude schopno pokračovat v invazi na Ukrajinu po celý rok 2026, a to i přes narůstající ekonomické potíže a tlaky na trhu práce. Podle analýzy předního vojenského institutu IISS (International Institute for Strategic Studies) existuje jen málo náznaků, že by se schopnost Moskvy vést válku i v jejím pátém roce nějak výrazně snižovala. Zároveň se zvyšuje hrozba, kterou pro Evropu představují ruské rakety a drony.
Zdroj: Libor Novák