Německo je frustrované. Bude další odklad brexitu?

Postoj spolkové republiky k brexitu je od britského referenda o vystoupení z června 2016 konstantní a Merkelová ho už několik let do omrzení opakuje. Německo podle ní rozhodnutí britských občanů hluboce lituje, ale zároveň ho respektuje. Přeje si do budoucna co nejužší vztahy s Londýnem, zároveň má ale za to, že nemohou být stejné, jako kdyby Británie zůstala členskou zemí EU.

V posledních měsících, kdy se stále znovu diskutuje o tom, za jakých podmínek Británie osmadvacítku opustí, pak šéfka německé vlády zdůrazňuje, že se do poslední chvíle bude snažit o to, aby se brexit uskutečnil s dohodou. Zároveň ale podotýká, že spolková republika už je připravena i na opačnou možnost.

Jeden z německých diplomatů, který je s názorem Merkelové na brexit dobře obeznámen, ČTK řekl, že Německo nyní brexit považuje především za vnitrobritský problém, který musí vyřešit Londýn. Vzhledem k tomu, že je krajně nepravděpodobné, že by se to podařilo do 31. října, počítá Berlín s dalším odložením termínu. Souhlasit s ním bude, protože ho považuje za lepší variantu než vystoupení bez dohody, které vedle ekonomických a dalších dopadů vzbuzuje vážné obavy i kvůli možnosti obnovení konfliktu v Severním Irsku.

V případě odkladu a jasného vítězství konzervativců v předčasných volbách, jež by se mohly uskutečnit koncem listopadu, by podle diplomata, který si nepřál být jmenován, bylo brexit teoreticky možné zvládnout do konce ledna příštího roku. Takzvaná irská pojistka, která je hlavním sporným bodem mezi Bruselem a Londýnem, by se podle něj dala obejít tak, že by se po několikaletém přechodném období hraniční kontroly neuskutečňovaly na hranici Irska a Severního Irska, ale mezi Severním Irskem a Británií.

O brexitu podle Berlína každopádně musí být jasno do začátku léta příštího roku, a to kvůli nutnosti definitivně naplánovat rozpočtový rámec EU na období 2021 až 2027. Pokud by se do té doby nepodařilo najít kompromis, byl by brexit bez dohody podle diplomata mnohem pravděpodobnější.

Německo se na odchod Británie z EU v uplynulých měsících připravilo přijetím série opatření, která se týkají daňové, pracovní, sociální nebo vzdělávací oblasti. Jedním z nich je nařízení, které stanoví, že i v případě brexitu bez dohody budou Britové v Německu moci zůstat nejméně tři měsíce za dosavadních podmínek. Po čtvrtroce - a v případě prodloužení lhůty o něco později - budou muset individuálně žádat o povolení k pobytu.

Více než desetina ze zhruba 100.000 Britů žijících ve spolkové republice se ale na podobná opatření spoléhat nechtěla a požádala raději o německé občanství. Výrazně také stoupl počet Britů stěhujících se do spolkové republiky. Nejistotu nepociťují jen Britové v Německu, ale také řada ze zhruba 140.000 Němců žijících v Británii. I v jejich případě to potvrzují žádostí o britské občanství, jejichž počet v posledních letech několikanásobně vzrostl.

Pokud jde o ekonomické dopady, počítají němečtí odborníci v případě brexitu bez dohody s poklesem hrubého domácího produktu (HDP) v prvním roce o 0,2 až 0,5 procenta. Obchodní výměna obou zemí dosahuje téměř 120 miliard eur (tři biliony korun) a na obchodu s Británií závisí podle Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK) až 750.000 pracovních míst.

Na rozdíl od jiných odvětví, která se na brexit už dlouhé měsíce připravují a stěžují si, že stále nemají jistotu, by britský odchod z evropského bloku mohl prospět bankovnictví ve Frankfurtu nad Mohanem či maloobchodním řetězcům jako jsou Aldi nebo Lidl, které chtějí v Británii v příštích letech otevřít stovky poboček. Počítají totiž s tím, že po brexitu v ostrovní zemi klesne životní úroveň a o levné potraviny bude větší zájem než dosud.