Nová Evropská komise v čele s Ursulou von der Leyenovou se neujme úřadu 1. listopadu, jak bylo původně plánováno, ale zřejmě o měsíc později. Dosavadní časový plán dnes oficiálně zrušilo vedení Evropského parlamentu, informovala agentura DPA. Důvodem je neúspěch tří designovaných eurokomisařů v nominačním řízení.
Předseda Evropského parlamentu David Sassoli už o víkendu řekl, že možným startovním termínem nové komise by mohl být 1. prosinec. Do té doby bude dál pracovat stávající EK vedená Jeanem-Claudeem Junckerem.
Francie, Rumunsko a Maďarsko totiž teprve musí představit své nové kandidáty na komisaře poté, co ti původní neprošli slyšeními ve výborech Evropského parlamentu. A celý postup se slyšeními novou trojici pochopitelně čeká také.
Von der Leyenovou Evropský parlament ve funkci schválil už v červenci, byť jen těsnou většinou. Takzvané grilování před europoslanci mají kromě zmíněné trojice úspěšně za sebou všichni další nominovaní do Evropské komise, včetně Věry Jourové z České republiky.
Posledním krokem nominačního řízení je schválení Evropské komise jako celku plénem Evropského parlamentu. Hlasování se mělo uskutečnit na příštím zasedání europarlamentu 23. října. Sassoli a šéfové europarlamentních frakcí však dnes odpoledne tento bod z programu stáhli. Nový termín zatím stanoven nebyl.
Von der Leyenová a dalších 26 členů EK nebudou první unijní exekutivou, která se nechopí úřadu včas. Už v roce 2004 téměř měsíc přesluhoval exekutivní tým vedený Romanem Prodim, neboť europarlament nechtěl schválit komisi jeho nástupce Josého Manuela Barrosa. Problémem byl tehdy italský kandidát, jehož kontroverzní názory na homosexualitu poslanci nestrávili, a navržená komisařka z Lotyšska, která doplatila na problematické financování své strany. Zpoždění nabral i nástup druhé Barrosovy komise, který se zdržel kvůli zamítnuté kandidátce z Bulharska.
Související
Babiš jednal s předsedou Evropské rady Costou. Řešili spolu peníze
EU prověřuje podezřelé IT dotace na Slovensku. Sousedům hrozí sankce
evropská komise , Ursula von der Leyenová , EU (Evropská unie) , Věra Jourová
Aktuálně se děje
před 46 minutami
Británie obvinila izraelské osadníky z páchání etnických čistek na Západním břehu Jordánu. Miliband zavádí sankce
před 1 hodinou
Problém, se kterým si vědci 90 let nevěděli rady, je minulostí. AI ho vyřešila za 4 dny
před 2 hodinami
Americká armáda zasáhla pět íránských tankerů, jeden z nich potopila
před 2 hodinami
Optimismus mizí. Ukrajinská armáda čelí v Donbasu sílícímu tlaku
před 3 hodinami
ODS už není nejsilnější opoziční stranou, ukazuje nový průzkum
před 5 hodinami
Počasí se po víkendu opět oteplí, naznačují meteorologové
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz prohlásil, že i přes výrazné vítězství krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách zůstává ve své funkci. Šéf spolkové vlády před novináři přiznal, že volební úspěch protipřistěhovalecké a proruské strany otřásl jeho Křesťanskodemokratickou unií (CDU) v samotných základech. AfD v Sasku-Anhaltsku drtivě zvítězila se ziskem téměř 44 procent hlasů a porazila dosud vládnoucí křesťanské demokraty. Ačkoliv strana nezískala absolutní většinu, má na dosah možnost sestavit první zemskou vládu s účastí krajní pravice od konce druhé světové války.
Zdroj: Libor Novák