Novou francouzskou premiérkou se stala Élisabeth Borneová

Novou francouzskou premiérkou se stala dosavadní ministryně práce Élisabeth Borneová. S odvoláním na Elysejský palác o tom dnes informovala agentura AFP. Je teprve druhou ženou, která byla jmenována do této funkce. V úřadu nahradila Jeana Castexe, jenž stál v čele kabinetu od července 2020 a odpoledne podal demisi.

Očekává se, že současný francouzský prezident Emmanuel Macron a Borneová jmenují svou vládu v nadcházejících dnech.

Jednašedesátiletá politička je první ženou, která bude zastávat post premiérky od dob Édith Cressonové. Ta vedla francouzskou vládu v letech 1991 až 1992 za socialistického prezidenta Françoise Mitterranda. "Chtěla bych svou nominaci věnovat všem malým holčičkám a vzkázat jim, aby si šly za svými sny," řekla Borneová ve svém inauguračním projevu.

"Bylo opravdu načase, aby na tomto postu byla jiná žena, a já vím, že Borneová je pozoruhodný člověk s mnoha zkušenostmi... Myslím, že je to velmi dobrá volba," řekla Cressonová BFM TV.

Borneová byla od roku 2020 ministryní práce v Macronově vládě. Předtím vedla resort dopravy a šéfovala také ministerstvu pro životní prostředí, kde prosazovala zákony přátelštější k cyklistům.

Na ministerstvu práce dohlížela na jednání s odbory, které vyústily ve snížení podpory v nezaměstnanosti pro některé uchazeče o zaměstnání. Za jejího působení klesla nezaměstnanost na nejnižší úroveň za posledních 15 let a nezaměstnanost mladých lidí na nejnižší úroveň za posledních 40 let.

Borneová dnes uvedla, že Francie musí v boji proti změně klimatu jednat "rychleji a důrazněji". V projevu také slíbila, že bude dále pracovat na ochraně kupní síly Francouzů, která je podle průzkumů veřejného mínění hlavní obavou voličů.

Rezignace Castexe se očekávala, jelikož ve Francii je obvyklé, že vláda podá demisi se začátkem mandátu nového prezidenta. Druhý Macronův mandát oficiálně začal o víkendu. Změna na postu předsedy vlády ale souvisí také s Macronovou snahou o změnu kurzu před červnovými parlamentními volbami.

Macron podle pozorovatelů potřebuje ukázat, že vnímá frustraci voličů vyjádřenou nízkou volební účastí a velkou podporou krajní pravice i levice. Hledal proto premiéra, který by se vyznačoval zelenou a sociální politikou.

Borneová podle agentury Reuters odpovídá tomuto profilu a mohla by čelit výzvě krajně levicového politika Jeana-Luka Mélenchona, který se v prezidentských volbách umístil na třetím místě. Mélenchon vytvořil širokou levicovou koalici, která má ambice zvítězit v nadcházejících parlamentních volbách.

Lídr levice na twitteru kritizoval Macronovu volbu nové premiérky. "Borneová je proti zvyšování minimální mzdy a pro odchod do důchodu v 65 letech. Začíná nové období sociálního týrání," napsal Mélenchon. Podle Reuters se očekává, že Borneová se pokusí Macronovi pomoci v prosazení obtížnějších reforem, jako je zvýšení věku odchodu do důchodu.

Související

Více souvisejících

Francie Élisabeth Borneová

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

včera

včera

Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie

Ukrajinské drony zasáhly dvě ruské ropné rafinerie a vojenské letiště v rámci rozsáhlého útoku, který Kyjev podnikl v noci na sobotu, uvedl podle AFP zdroj z prostředí tamního resortu obrany.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy