Částečné znovuotevření dánských škol v polovině dubna nevedlo k nárůstu případů nákazy koronavirem mezi studenty. S odvoláním na dánského epidemiologa Petera Andersena o tom dnes informovala agentura Reuters. Problémy nezaznamenalo ani Finsko, kde se žáci do tříd vrátili 14. května.
Dánsko bylo první evropskou zemí, která po epidemii covidu-19 znovu otevřela jesle, školky a školy. Stalo se tak 15. dubna. "Nevidíme žádné negativní dopady znovuotevření škol," řekl nyní pro Reuters epidemiolog Andersen, který pracuje pro Danish Serum Institute. "Podle aktuálních údajů není v týdnech po opětovném zprovoznění škol patrný nárůst infekcí u dětí ve věku od jednoho roku do 19 let," dodal.
Dánsko s 5,6 milionu obyvatel registruje od začátku epidemie necelých 11.500 případů nákazy a 565 úmrtí s covidem-19. Ve Finsku, které má 5,5 milionu obyvatel, bylo zatím potvrzeno necelých 6700 případů infekce a 313 úmrtí.
Mika Salminen z finského ústavu zdraví a sociálního zabezpečení dnes uvedl, že ani Finsko nemá důkazy, že by se koronavirus po znovuotevření škol šířil v zemi rychleji. "Zatím je to krátká doba, ale takové důkazy nemáme," řekl.
Ve Finsku se žáci základních a středních škol vrátili do tříd 14. května po dvouměsíční pauze. V Dánsku trvala distanční výuka jen měsíc.
Související
Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády
Je to Timmy, potvrdili Dánové po zkoumání uhynulé velryby
dánsko , Finsko , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , Školství
Aktuálně se děje
před 14 minutami
Zelenskyj dorazil do USA na setkání s Trumpem
před 1 hodinou
Co čeho může Trumpa dotlačit? V USA se obávají příjezdu Netanjahua
před 1 hodinou
Trump varuje Írán: Pokud se krize okamžitě nevyřeší, obnovíme útoky
před 1 hodinou
Horké počasí je tady. Meteorologové varují, vlna veder začne ve středu
před 2 hodinami
Roztržka v OSN: Francie přirovnala Washington k autoritářským režimům, americká delegace ze zasedání RB odešla
před 3 hodinami
Kyjev po smrti Grahama ztratil v USA stěžejního spojence. Zelenskyj míří do Washingtonu s nelehkým úkolem
před 4 hodinami
Chladná atmosféra zatěžkávací zkoušky. Netanjahu míří do Bílého domu bez červeného koberce
před 5 hodinami
Ukrajinské drony zaútočily na Moskvu. Zastavily provoz na tamních letištích
před 6 hodinami
Požáry v západní Evropě nabývají katastrofálních rozměrů. Čelíme největší krizi od druhé světové, prohlásil Macron
před 7 hodinami
Výhled počasí na měsíc. Po tropech se budou teploty přibližovat k normálu
včera
Krajská organizace přišla o miliony. Byl to opravdu podvod, míní vyšetřovatelé
včera
Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou
včera
Poslední dny platnosti nejstarších občanek. Mezi lidmi jsou jich stále tisíce
včera
Trump tvrdí, že Íránu naslouchá. Jedné podmínky se však nehodlá vzdát
včera
Knížák bude mít pohřeb se státními poctami, rozhodla vláda
včera
Policie řeší černou šelmu na Táborsku. Svědkyně natočila video
včera
Meteorologové očekávají týden tropů. Riziko požárů se opět zvýší
včera
Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi
včera
Evropské automobilky v úpadku? Macron a Merz chtějí zabránit přílivu čínských značek
včera
Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků
Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.
Zdroj: Libor Novák