Opatření k pandemii jsou hlavolamem pro belgické enklávy, hranice prochází i skrz obchody

Obě části města Baarle jsou obrovským hlavolamem: Baarle-Hertog tvoří na nizozemském území 22 enkláv, zatímco Baarle-Nassau jich má sedm, rovněž vklíněných do belgických enkláv. Osmá enkláva je situována nad hlavní hranicí mezi oběma zeměmi.

Tam, kde vstupní dveře domu určují zemi, do které patří, se belgičtí a nizozemští obyvatelé o hranici příliš nestarali. Covid-19 však situaci změnil.

V Baarle-Hertog, která je částí belgické provincie Antverpy, se roušky musí nosit všude ve veřejném prostoru. Nic takového ovšem neplatí v Baarle-Nassau, kde je jako všude v Nizozemsku povinné nosit roušky jen ve veřejné dopravě.

Put one wrong foot in this town and you will end up leaving the country. #Baarle, divides Belgium and Netherlands by the world's craziest stretch of international borders! Quite interesting to see how the borders change into mere lines on the streets & not barbed wire fences. :) pic.twitter.com/Qi4fjhthlr

"Lidé po příchodu do mého obchodu nevědí, jestli roušku mají mít nebo ne," vysvětluje Sylvia Reijbroeková. Tato Nizozemka vlastní uměleckou galerii, skrz kterou prochází hranice vyznačená pouze bílými kříži na podlaze. Kuriózní situace, která jí dříve vyhovovala, už v době pandemie není tak zábavná.

Když zákazníci přicházejí z belgické strany, Sylvia jim vysvětluje, že si musejí nasadit roušku, ale když překročí hranici procházející obchodem, mohou si ji sundat.

"Před koronavirem nebyl s hranicemi problém, ale teď je to jiné," poznamenává.

Přes desítky značek na zemi, které určují hranice, všechno fungovalo dobře a obyvatelé se cítili být členy jednoho společenství, uvádí starosta Baarle-Hertog Frans De Bont. "S koronavirem se všechno změnilo. Nikdo neví, co má dělat," říká.

V době karantény musela Sylvia zavřít belgickou část galerie, zatímco nizozemská část mohla zůstat otevřená. Nizozemsko bylo jednou z mála evropských zemí, které na vrcholu pandemie nenařídily úplnou karanténu.

"Máme dvě vlády, které ke koronaviru přistupují odlišně. Není to příliš příjemné," konstatuje Sylvia.

Některé obchody, aby usnadnily obyvatelům orientaci, vyvěsily na dveře cedulku "Zde není rouška povinná".

Antverpské úřady nedávno navíc zpřísnily opatření proti covidu-19 a vyhlásily zákaz vycházení. Ten pak zmírnily a dnes platí jen pro noční hodiny.

Historie Baarle-Hertog a Baarle-Nassau, jejichž zeměpisná anomálie přitahuje turisty z celého světa, spadá do středověku. V roce 1198 bylo území rozděleno mezi Jindřicha I. Brabantského a Gottfrieda II. z Bredy.

V roce 1830, kdy Belgie vyhlásila samostatnost a oddělila se od Nizozemska, vznikla otázka, jak mají být přesně vyznačeny hranice různých enkláv. Ty byly definitivně stanoveny po 165 letech diskusí.

"Je to unikátní případ," tvrdí Willem van Gool, ředitel úřadu pro turistiku Baarle-Hertog a Baarle-Nassau, které mají dohromady asi 9600 obyvatel. "Lze říci, že jsme světovou metropolí enkláv," usmívá se.

"Pro zdejší lidi je to těžké," připouští starosta Baarle-Hertog Frans De Bont. "Vidí, že v Baarle-Nassau to může být jiné. Obě země však dělají co mohou," říká. "Spojuje nás cosi většího, válka proti koronaviru," zdůrazňuje.