Pobaltské země uvalily sankce na dalších 118 běloruských činitelů

Litva, Lotyšsko a Estonsko zařadily na svůj sankční seznam dalších 118 činitelů běloruského režimu. Za jejich roli v loňských sporných prezidentských volbách a potlačení protestů, které následovaly, jim zakázaly vstup do Pobaltí. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na litevské ministerstvo zahraničí. Běloruská opozice se mezitím snaží oživit protivládní protesty. Ochránci lidských práv hlásí zatýkání demonstrantů po celé zemi.

"Pokud se situace v Bělorusku bude zhoršovat a nezákonný režim (prezidenta Alexandra) Lukašenka bude pokračovat v násilí a represích proti pokojným protestujícím, opozici, občanské společnosti a nezávislým médiím - budou dále rozšířeny národní i unijní sankční seznamy," uvedla litevská diplomacie v prohlášení.

Pobaltské země, které postupovaly v uvalení sankcí společně, tak mají na svých seznamech dohromady už 274 běloruských činitelů, včetně autoritářského prezidenta Lukašenka. Postihy na Lukašenka a jeho spolupracovníky podezřelé z falšování voleb a porušování lidských práv uvalila už dříve také Evropská unie. Minsk v reakci na předešlé sankce pobaltských zemí podepsal minulý měsíc tříletou dohodu, na jejímž základě přesměruje ropné produkty do ruských přístavů a obejde pobaltské země, píše Reuters.

Lídři běloruské opozice mezitím vyzývají k novým protestům proti Lukašenkově režimu, které v poslední době utichly. Protivládní protesty vypukly v Bělorusku po loňských srpnových prezidentských volbách, v nichž podle oficiálních výsledků zvítězil opět Lukašenko, jenž zemi vládne tvrdou rukou už od roku 1994. Opozice a také některé západní země však považují oznámený výsledek za zmanipulovaný. Policie proti demonstrujícím tvrdě zasahovala a tisíce lidí zatkla.

Opozice se nyní snaží protesty oživit. Pozměnila však taktiku. Protestující vyzývá, aby se shromažďovali raději v menších skupinách v jednotlivých městských čtvrtích, napsala dnes agentura AFP. Demonstrace se konají v Bělorusku už dnes, kdy představitelé opozice slaví takzvaný Den svobody, což je výročí založení samostatné Běloruské lidové republiky v roce 1918, která existovala jen devět měsíců do obsazení běloruského území Rudou armádou.

"Zorganizujte nebo se zúčastněte solidárního shromáždění ve vašem městě. Napište dopisy politickým vězňům. Dávejte příspěvky na sociální sítě," vyzvala Bělorusy na dnešek z litevského exilu opoziční politička Svjatlana Cichanouská.

Nevládní organizace na ochranu lidských práv Vjasna hlásí, že policie po celé zemi zadržela již více než šest desítek lidí, protestujících proti režimu. Ani mohutná policejní přítomnost v centrech měst neodstrašila podle opozičního serveru Belorusskij partizan od "partyzánských" protestů.

Související

Dezinformace, fake news, ilustrační foto

Rusko rozmístilo u hranic NATO 360 tisíc vojáků, píše tisk. Šíříte fake news, varuje média rozvědka a armáda

Evropskými a českými médii od včerejšího dne koluje informace, podle níž Rusko rozmístilo u hranic NATO na 360 tisíc vojáků. Tisk se v tomto tvrzení odkazuje na slova německého poslance a experta na obranu Rodericha Kiesewettera (CDU), který pro televizi NTV uvedl, že ruská armáda se má shromažďovat v Bělorusku. Litevské tajné služby spolu s armádou a Národním centrem pro řešení krizí (NKMC) ale tvrdí, že informace není pravdivá a jedná se o fake news.
Ruská armáda, ilustrační fotografie. Rozhovor

Válku mezi Ruskem a NATO nelze smést ze stolu. Invaze do Pobaltí nehrozí bezprostředně, říká Kraus

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvil o možné ruské agresi proti Pobaltí. Nemyslí si, že by byla reálná v rámci jednoho až dvou let, ale zároveň to podle něj není zodpovědné smést ze stolu. „Pokud by přesto došlo k otevřené vojenské invazi do Pobaltí, šlo by od první minuty o válku Ruska s NATO, nikoli jen s Estonskem, Lotyšskem nebo Litvou,“ zdůraznil Kraus s tím, že lze počítat i s účastí Spojených států, protože by politické a vojenské náklady nebránění spojenců zkrátka byly příliš vysoké.

Více souvisejících

Litva lotyšsko estonsko sankce Bělorusko Svjatlana Cichanouská

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

německá policie

Na německém letišti našli dron s výbušninou. Policie nasadila robota

Německá policie musela na letišti v Lipsku nasadit protibombového robota poté, co byl v zabezpečeném prostoru nákladní zóny objeven dron vybavený výbušným zařízením. Incident se odehrál v bezprostřední blízkosti ukrajinského nákladního letounu a vyžádal si dočasné přerušení provozu i odklonění několika letů.

před 3 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet mrtvých po ruském útoku stoupá. Ukrajině chybí interceptory

Rozsáhlý noční útok ruských bezpilotních letounů a balistických střel si v ukrajinském hlavním městě a jeho okolí vyžádal sedmnáct lidských životů. Další oběti na životech a desítky zraněných hlásí také regiony Charkiv a Doněck, přičemž celková bilance dosavadních střetů vzrostla na nejméně dvacet jedna mrtvých.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vlaky

České dráhy přepravily nejvíce cestujících od roku 2019

České dráhy přepravily v první polovině roku 2026 nejvíc cestujících od předcovidového roku 2019. Rostoucí zájem o cestování táhne vnitrostátní přeprava. Největší přírůstky cestujících zaznamenal dopravce v rámci regionálních dopravních systémů a na vybraných dálkových linkách s velkým konkurenčním potenciálem, především v porovnání s individuálním motorismem.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Ilustrační fotografie.

EU zpřísňuje Ukrajincům podmínky pro dočasnou ochranu. Problém hrozí zejména mužům

Ukrajinským mužům, kteří nesplnili vojenskou povinnost, nastávají krušné časy. Pokud dorazí do některého z členských států EU, už nebudou mít nárok na udělení dočasné ochrany. Bylo totiž zveřejněno nové rozhodnutí Rady EU, které upravuje podmínky pro udělování dočasné ochrany a zároveň ji prodlužuje. Informovalo o tom ministerstvo vnitra.

před 14 hodinami

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Vlaky mezi Kolínem a Kutnou Horou zrychlí a přestanou ovlivňovat provoz na koridoru

Správa železnic podepsala smlouvu na rekonstrukci úseku mezi Kolínem a Kutnou Horou. Provedou ji společnosti STRABAG Rail, Elektrizace železnic Praha, EUROVIA CZ, EUROVIA Železniční stavby a GJW Praha, které podaly nejvýhodnější nabídku ve výši 1,656 miliardy korun. To je o více než pětinu nižší cena, než byl cenový strop. Vlaky mezi dvěma významnými centry středních Čech výrazně zrychlí, díky nové propojce se už nebudou blokovat se spoji na koridoru. Informovalo o tom ministerstvo dopravy. 

včera

Ilustrační fotografie.

Občanští demokraté představili kandidáty pro podzimní volby

Občanská demokratická strana dnes, do řádného termínu registračních úřadů, podala všechny nominace do podzimních senátních voleb. ODS navrhuje 14 kandidátek a kandidátů, nad rámec toho v zájmu udržení silné pozice ve třech obvodech kandidují osobnosti v koalici s jiným navrhovatelem a v dalších sedmi volebních obvodech mají kandidáti podporu občanských demokratů.

včera

Morava hlásí poprvé přes 40 stupňů. Nejtepleji ale bylo v Plzni

Pondělní historické maximum pro Moravu a Slezsko vydrželo jen den. V úterý bylo ve Strážnici ještě o stupeň tepleji, hodnota dosáhla 40,9 °C. V Plzni dokonce úterní maximální teplota vystoupala nad 41 stupňů. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy