Podivný fenomén: Proč Španělé v karanténě mnohem víc kupují čokoládu nebo pivo?

Španělé, kteří mají kvůli šíření koronaviru od poloviny března nařízenou celostátní karanténu, při nákupech pro domácí izolaci nyní mnohem více utrácejí za pivo, víno, olivy, chipsy, čokoládu a zmrzlinu.

Deník El País s odkazem na údaje spotřebitelského magazínu Inforetail napsal, že prodeje vína a piva se oproti předchozím týdnům zvýšily skoro o tři čtvrtiny, slaných brambůrků se prodává o 90 procent více a prodeje čokolády se zvedly o 80 procent.

Podle informací prodejců ve Španělsku už pominula nákupní horečka, kdy se lidé po vyhlášení nouzového stavu snažili předzásobit potravinami nebo základními hygienickými potřebami, jako je toaletní papír.

"Za poslední dva týdny se snížil počet návštěv prodejen a zvýšil objem nákupů," uvedl Felipe Medina z asociace španělských supermarketů Asedas. Podle něj se postupně mění i obsah nákupních košíků, přičemž výrazně větší zájem mají nyní lidé o alkohol, pochutiny jako jsou olivy či ančovičky a sladkosti. Až o 200 procent se zvýšily prodeje mouky, což může znamenat, že lidé zavření podle vládního nařízení doma nyní mnohem více sami pečou.

Vyšší tržby hlásí i obchody, které se specializují na prodej alkoholu, zejména vína. "Prodeje máme jako o Vánocích," tvrdí šéf internetového obchodu Lavinia Julián Ribalda. Jediný rozdíl podle něj je v tom, že zatímco o svátcích se kupují spíše dražší lahve v rozmezí od 15 do 20 eur, nyní jsou nejoblíbenější levnější vína zhruba za osm až 15 eur.

Podle psychologů je vysvětlení zmiňovaných trendů jasné. "Ukazuje to, že se lidé v těchto časech chtějí něčím odměnit," tvrdí Carmelo Vázquez, profesor psychopatologie z madridské Univerzity Complutense.

Reakce na stres má podle něj mnoho podob, ale jedna z nich může být právě taková, že se lidé uchýlí ke konzumaci dobrot a alkoholických nápojů. "Má to terapeutický efekt. Konzumace sladkostí a alkoholu vyplavuje endorfiny a to pomáhá se se stresem vyrovnat," dodává.

Související

Pedro Sánchez

Plamenný projev Sáncheze na COP29: Počasí zabilo v Španělsku stovky lidí, může za to klimatická krize

Na klimatické konferenci COP29 v Baku vystoupil španělský premiér Pedro Sánchez, který ve své řeči varoval před narůstajícími hrozbami klimatické změny, která zasáhla i jeho zemi. Španělsko nedávno čelilo ničivým záplavám, které si vyžádaly více než 200 obětí, a Sánchez uvedl, že podle odborníků by záplavy byly méně intenzivní, kdyby nedocházelo k prohlubování klimatické krize. Svět podle něj vysílá stále hlasitější varovné signály, ale mnohé vlády reagují pomalu nebo dokonce popírají realitu.

Více souvisejících

Španělsko Čokoláda Pivo víno zmrzlina Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Počasí, ilustrační fotografie.

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

před 6 hodinami

Teroristé Hamásu

Hamás obvinil USA z genocidy v Pásmu Gazy. Izraeli vzkázal, kdy propustí rukojmí

Představitel Hamásu Chalíl al-Hajjá prohlásil, že dokud bude pokračovat válka v Pásmu Gazy, nedojde k žádné výměně rukojmích mezi Izraelem a Hamásem. Podle al-Hajjá není důvod, aby Hamás vrátil rukojmí, dokud Izrael nezastaví vojenské operace. Tato prohlášení přicházejí uprostřed zablokovaných rozhovorů, za jejichž stagnaci obě strany vzájemně obviňují.

před 6 hodinami

zbraně, ilustrační fotografie (Foto: @ripster8)

Jak se západní zbraně dostávají do Ruska, sankcím navzdory? Stačí jedna instagramová modelka

Server BBC zjistil, jak moderní válečná technologie vyrobená ve Spojeném království končí v Rusku navzdory mezinárodním sankcím. Celkem šest zásilek optické techniky v hodnotě 2,1 milionu dolarů, kterou vyrábí britská firma Beck Optronic Solutions, bylo přepraveno do Ruska prostřednictvím společností registrovaných v Kyrgyzstánu. Tento případ znovu upozorňuje na slabiny sankčního režimu zavedeného po začátku války na Ukrajině.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Co je mezikontinentální balistická raketa (ICBM)?

Mezikontinentální balistické rakety (anglicky Intercontinental Ballistic Missiles, zkráceně ICBM) představují jednu z nejničivějších zbraní moderní doby. Jedná se o rakety dlouhého doletu, které jsou schopné překonat tisíce kilometrů a zasáhnout cíle s vysokou přesností. Díky své schopnosti nést jaderné hlavice patří mezi klíčové prvky strategické obrany a odstrašování.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Nasazení ATACMS a Storm Shadow na ruském území: Symbolické gesto, nebo zlom ve válce na Ukrajině?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy