Polsko a Maďarsko vydírají EU? Renomovaný deník píše o plíživém autoritářství

NÁZOR - Ve chvíli, kdy se lídři zemí EU v červenci konečně dohodli na přelomovém fondu pro obnovu pandemií zasažené ekonomiky, přišla pochopitelná euforie a úleva, připomíná editorial serveru The Guardian. Prestižní deník kritizuje, že v pondělí ovšem Maďarsko a Polsko tento balík prakticky zablokovaly, stejně jako nadcházející sedmiletý rozpočet EU.

Předčasná radost

Balík v hodnotě 750 miliard eur (téměř 20 bilionů korun) má Evropské komisi poprvé umožnit získávat jménem členských států prostředky z otevřených trhů, přičemž peníze mají být redistribuovány těm zemím, které to nejvíce potřebují, nastiňuje britský deník. Podotýká, že se tak děje v době, kdy koronavirová pandemie vede k nárůstu zadlužení a nezaměstnanosti.

Německá kancléřka Angela Merkelová prohlašovala, že Evropa skrze dohodu ukázala, nakolik je schopná nalézt ve velmi mimořádné situaci nová východiska, připomíná editorial. Dodává, že Merkelová se zřejmě radovala předčasně a pokud se rychle nepodaří nalézt řešení, polský a maďarský postoj může pozdržet rozdělování klíčových prostředků až na konec příštího roku.

"Jak se země potýkají s druhou vlnou covidu a Evropa směřuje k dvojité recesi, bylo by to katastrofální a destabilizující," varuje The Guardian. Poukazuje, že například pro Itálii, kde ve městech Neapol a Turín vypukly sociální nepokoje, představuje vyhrazených 209 miliard eur z fondu ekonomické záchranné lano.

Podle renomovaného deníku tedy není překvapivé, že evropští diplomaté varují před závažnou krizí, kterou komplikuje skutečnost, že v sázce nejsou pouze peníze. Maďarsko a Polsko totiž mají z fondu získat štědré sumy, ale jejich námitka na poslední chvíli se váže k navrženému spojení čerpání prostředků s dodržováním demokratických norem a právního státu v cílových zemích, vysvětluje editorial.

Z pohledu maďarského, mimořádně mocného premiéra Viktora Orbána a polské agresivně konzervativní vlády je podmínka dodržování právního státu nepřípustná, protože konečně dává evropským institucím prostředek, aby obě země hnaly k odpovědnosti, deklaruje britský server. Připomíná, že po Budapešť a Varšava roky drze pohrdají Bruselem, oslabují nezávislost svých soudů i médií a zavádějí flagrantní klientelismus.

Útočiště netolerantní politiky

Jak Orbán, tak polská vláda využívají své moci a vedou "kulturní války" v otázkách jako práva sexuálních menšin a migrace, čímž vzpurně odsunují své země v regresivní okraj a mění je v komickou dvojici evropského pravicového reakcionářství, konstatuje The Guardian. Doplňuje, že projevem je i nedávné rozhodnutí pochybně jmenovaného varšavského soudce, který posvětil zákaz téměř všech forem interrupcí v Polsku, což v zemi vyvolalo největší demonstrace od pádu komunismu.

"EU byla zřejmě příliš pomalá a slabá v přístupu k tomuto plíživému autoritářství na svém východním křídle," pokračuje prestižní deník. Podotýká, že ještě na summitu v roce 2015 tehdejší předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker oslovil v nadsázce Viktora Orbána "Zdravím, diktátore!" a Orbánova strana Fidesz byla po další čtyři roky členem středopravicové frakce v Evropském parlamentu.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Pokusy potrestat Budapešť a Varšavu komplikovalo pravidlo jednomyslnosti sedmadvacítky, které nešlo dosáhnout, jelikož Polsko a Maďarsko vzájemně vystupovaly na svou ochranu, připomíná britský server. Soudí, že úkol nalézt cestu z aktuální krize tak připadne Angele Merkelové, jelikož Německo momentálně EU předsedá.

Kompromis ohledně rozpočtu může umožnit jistá úprava pasáže o právním státu, ale cenou za protahovaný pat bude ohrožení pracovních míst, živností a nebezpečný růst státních dluhů, varuje editorial. Nabádá proto, aby se Maďarsku a Polsku neumožnilo vydírat ostatní ohledně ústupků v otázce právního státu - červencová dohoda byla sice přelomovým momentem mezinárodní solidarity, ale příjemci pomoci nemohou očekávat, že budou nadále porušovat základní hodnoty EU a přitom čerpat její peníze.

Orbánova vláda má momentálně mimořádné pravomoci, které byly nedávno prodlouženy, a premiér navíc minulý týden předložil ústavní dodatek, který vyhrazuje právo adoptovat dítě heterosexuálním manželským párům, což je součást širšího tažení, které maďarský vládce označuje za boj proti "novým moderním ideologiím v západním světě", upozorňuje The Guardian. Varuje, že maďarská a polská vláda se snaží uvnitř EU  vytvořit útočiště pro netolerantní, neliberální politiku, což nelze donekonečna tolerovat.

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.
Do Prahy přijel polský prezident Karol Nawrocki. (24.11.2025)

Nawrocki odebral Zelenskému nejvyšší polské státní vyznamenání

Polský prezident Karol Nawrocki se rozhodl odebrat ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému nejvyšší polské státní vyznamenání, Řád bílé orlice. Tento krok přichází poté, co Zelenskyj schválil přejmenování jedné z jednotek ukrajinské armády po Ukrajinské povstalecké armádě (UPA). Polská hlava státu zdůraznila, že toto rozhodnutí není namířeno proti ukrajinskému lidu ani neznamená změnu ve strategickém směřování polské bezpečnostní politiky.

Více souvisejících

Polsko Maďarsko EU (Evropská unie) Viktor Orbán

Aktuálně se děje

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

včera

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

včera

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

včera

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

včera

včera

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

včera

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

včera

včera

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

včera

včera

včera

Letní počasí

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

28. června 2026 21:55

28. června 2026 21:01

Reprezentace se po vyřazení z MS sype jak domeček z karet. Končí Schick i Holeš

Neúspěch českého mužstva na letošním fotbalovém mistrovství světa, kdy po nevýrazných výkonech skončilo s jedním bodem na posledním místě své skupiny, si vybírá první oběti. Ovšem z řad, ze kterých bychom to příliš nečekali. Krátce po vyřazení z MS totiž konec své reprezentační kariéry poněkud nečekaně oznámila jedna z největší opor české reprezentace, útočník Patrik Schick. Den poté ho následoval další reprezentant, když konec v národním týmu potvrdil i obránce Tomáš Holeš.

Zdroj: David Holub

Další zprávy