Polsko se chystá postavit první jadernou elektrárnu, o záměru uvědomilo sousedy

Polsko se podle médií chystá oznámit rozhodnutí, která firma tam postaví první jadernou elektrárnu. Varšava jadernou energetiku považuje za cestu ze závislosti na uhlí, k zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny a ke snižování emisí skleníkových plynů.

Polské generální ředitelství ochrany životního prostředí okolním zemím včetně České republiky tento týden rozeslalo materiály týkající se možného vlivu projektu na životní prostředí v přeshraničním kontextu.

V Česku tuto zprávu čítající asi 1200 stran obdrželo mimo jiné ministerstvo životního prostředí, dále ji dostaly ostatní země sousedící s Polskem, země s přístupem k Baltskému moři a některé další státy. Polsko chce postavit jadernou elektrárnu s využitím moderních tlakovodních reaktorů na území obcí Choczewo (lokalita Lubiatowo-Kopalino) nebo Gniewino a Krokowa v Pomořském vojvodství na severu země.

Vládní plán pro energetiku do roku 2040 předpokládá, že stavba začne v roce 2026 a že v roce 2033 bude uveden do provozu první blok jaderné elektrárny o výkonu kolem jednoho až 1,6 gigawattu, v následujících letech pak mají být zprovozněny další bloky. Celkem jich má být šest s výkonem do devíti gigawattů.

Polská vláda očekává, že firma, která elektrárnu bude stavět, bude mít i 49procentní podíl ve zvláštní společnosti, zajistí odpovídající financování projektu a bude se podílet na provozu elektrárny. Polsko počítá s tím, že každý z reaktorů bude moci být v provozu 60 let.

Před rokem podala předběžnou nezávaznou nabídku na stavbu jaderné elektrárny francouzská elektrárenská skupina EDF, letos v dubnu pak s technickou a finanční nabídkou přišla jihokorejská společnost Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP). Před měsícem oficiální nabídku podala americká společnost Westinghouse v konsorciu s firmou Bechtel. EDF, KHNP a Westinghouse mají v Česku zájem o dostavbu nového jaderného bloku v Dukovanech.

Zástupci polského ministerstva životního prostředí v minulosti naznačovali, že se vláda možná rozhodne pro využití dvou technologií, od toho ale Varšavu podle médií odrazovali Američané. Ti podle polských médií platí za favorita výběru.

V polských médiích se objevují různé informace ohledně toho, kdy vláda oznámí, kdo jadernou elektrárnu postaví. Podle některých zdrojů by to mohlo být ještě tento měsíc, podle jiných na Svátek nezávislosti 11. listopadu. Ministryně životního prostředí Anna Moskwová řekla, že to bude letos.

Nicméně rozhodování o výběru dodavatele může zbrzdit Evropská komise (EK) vzhledem k tomu, že Polsko uzavřelo příslušnou mezivládní úmluvu jedině s americkou stranou a jedině firmy Westinghouse a Bechtel dostaly údaje, díky kterým mohly připravit podrobný návrh. Portál Superbiz také napsal, že zprávu o posouzení vlivu jaderné elektrárny na životní prostředí polští úředníci sepsali s ohledem na využití americké technologie.

Polsko první jadernou elektrárnu plánuje postavit už několik desítek let. Na začátku 90. let ovšem zastavilo výstavbu jaderné elektrárny v Žarnowci a celou investici včetně čtyř zaplacených reaktorů dodaných z plzeňské Škody odepsalo. Projekt nové jaderné elektrárny byl představen poprvé v roce 2009 a Varšava plánovala, že začne vyrábět elektrickou energii v roce 2020. Nabral ale zpoždění kvůli klesajícím cenám elektřiny a jadernému neštěstí v japonské Fukušimě v roce 2011, které mělo dopad na podporu veřejnosti.

Související

Radoslaw Sikorski

Polsko se obořilo na Trumpa: Nevidíte, jak se vám Putin posmívá?

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski obvinil ruského prezidenta Vladimira Putina, že se vysmívá prezidentu Spojených států Donaldu Trumpovi prostřednictvím pokračujících útoků na civilisty na Ukrajině. Uvedl to po krvavém raketovém útoku na město Sumy, kde zahynuly desítky nevinných lidí.

Více souvisejících

Polsko jaderné elektrárny

Aktuálně se děje

včera

Praha

Česko navštíví belgický král, oznámil Pražský hrad

Jeden z evropských králů dorazí v květnu do Česka. Pražský hrad ve čtvrtek prozradil, který z panovníků ze starého kontinentu přijal pozvání prezidenta Petra Pavla. Hrad také sdělil první podrobnosti o programu této návštěvy. 

včera

Aktualizováno včera

Vladimir Putin

Putin vyhlásil velikonoční příměří na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin podle tamních médií vyhlásil velikonoční příměří na Ukrajině, informuje BBC. Za předpokladu, že na zastavení bojů přistoupí i Kyjev, má klid zabraní nastat ještě dnes. Podle neoficiálních informací se ukrajinská armáda rozhodla zastavit palbu. 

včera

Michal Bílek

Bílek se po letošním Euru stane novým trenérem fotbalových „lvíčat“

Přestože do mistrovství Evropy hráčů do 21 let zbývají dva měsíce, už teď je jisté, co se stane u českých reprezentantů této věkové kategorie po něm, ať už na něm česká reprezentace dopadne jakkoliv. Změní se trenér, když toho dosavadního Jana Suchopárka nahradí Michal Bílek. Rozhodl o tom výkonný výbor Fotbalové asociace ČR (FAČR), přičemž její vedení s Bílkem podepsalo smlouvu na nadcházející kvalifikační cyklus s opcí na případné prodloužení, pokud se mu se svěřenci podaří postoupit na evropský šampionát v roce 2027.

včera

Andrij Sybiha

První ukrajinská reakce na ruský návrh příměří. Ozval se i Lipavský

Šéf diplomacie reagoval na ukrajinské straně jako první na ruský návrh velikonočního příměří. Andrij Sybiha neprozradil, zdali Kyjev kývne na zastavení bojů. Zdůraznil však, že slovům ruského prezidenta Vladimira Putina se nedá věřit. Zmínil také, že Moskva nadále může kdykoliv dát souhlas s bezpodmínečným třicetidenním příměřím. 

včera

včera

včera

včera

Robert Fico

Fico pojede do Moskvy uctít minulost. Zřejmě tu, která se právě přepisuje

9. května se Moskva opět promění v jeviště mocenského rituálu. Vojenská přehlídka ke Dni vítězství má připomínat porážku nacismu, v praxi ale slouží jako nástroj propagandy – k legitimizaci dnešní agrese, posilování nacionalismu a rozdělování Evropy. Letos přibývá nový rozměr: pochodovat mají i veteráni války, která dosud neskončila. Pozorovat je budou „vybraní“ evropští politici. 

včera

včera

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Svět a zbraně hromadného ničení. Dlouhý a marný boj, který snad nikdy neskončí

Maďarská a slovenská vláda během tohoto týdne vzbudily pozornost tvrzením o možném bioteroristickém útoku, přestože pro něj nepředložily žádné konkrétní důkazy ani nezmínily souvislosti, které by podezření dávaly smysl. Boj proti biologickým zbraním a dalším zbraním hromadného ničení je přitom i bez toho mimořádně složitý a nepředvídatelný. Zejména s ohledem na skutečnost, že největší riziko dnes nepředstavují státy, ale radikalizované teroristické skupiny s ideologickým pozadím a vůlí způsobit co největší škody.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Na Slovensku opět zaútočil medvěd na člověka

Problémy s medvědy na sousedním Slovensku neberou konce. V pátek došlo k dalšímu útoku šelmy na člověka, který oproti případu ze závěru března naštěstí neskončil tragicky. Napadený muž skončil se zraněním v nemocnici. 

včera

Marco Rubio

Američané tlačí na Kyjev, nikoliv na Rusko, prozradili evropští diplomaté

Američané tlačí především na Kyjev a na Evropu, nikoliv na Rusko, tvrdí evropští diplomaté, kteří se zúčastnili jednání s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Právě šéf americké diplomacie vyvolal vášně, když naznačil, že Washington by mohl vzdát snahy o ukončení konfliktu na Ukrajině. 

včera

18. dubna 2025 21:24

18. dubna 2025 21:08

Trump nevyloučil budoucí konec amerických snah o dosažení míru na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump bagatelizoval varování šéfa diplomacie Marca Rubia, který naznačil, že Washingtonu dochází trpělivost při jednáních o míru na Ukrajině. Trump nicméně zcela nevyloučil, že by Američané mohli mírové snahy v budoucnu ukončit, pokud nepřinesou kýžený výsledek. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy