Ve Varšavě dnes tisíce ukrajinských uprchlíků čekaly v dlouhých frontách, aby získali průkazy, které jim alespoň prozatím umožní částečný návrat k normálnímu životu. Už dopoledne ale bylo mnohým řečeno, aby přišli jindy. Úřady sice proces zjednodušily, ale vzhledem k obrovskému zájmu nebylo možné vyřídit žádosti všech čekajících, uvedla agentura AP.
Uprchlíci se postavili do fronty před varšavským Národním stadionem ještě před východem slunce, aby získali číslo PESEL, obdobu českého rodného čísla. To jim na příštích 18 měsíců umožní v Polsku bydlet, pracovat nebo chodit do školy, dostávat lékařskou péči a pobírat sociální dávky.
#Ukrainians who have fled the war to #Poland can now apply for a #Polish PESEL personal identification number which makes it possible to access public services, such as healthcare and schools.https://t.co/TMicDVZyPq
— TVP World (@TVPWorld_com) March 16, 2022"Teď hledáme práci," řekla 30letá Kateryna Lohvynová, která čekala ve frontě se svou matkou. Uvedla, že chvíli trvalo, než se vzpamatovala z šoku z ruské invaze. Zatím neví, co bude dělat. "Jsme ale Polákům vděční. Jsou k nám úžasně vlídní," dodala.
Maryna Liašuková řekla, že se díky vřelému přijetí ze strany Poláků už cítí jako doma. Pokud se situace zhorší, chtěla by se v Polsku s rodinou usadit natrvalo. "Pokud válka skončí a bude-li se kam vrátit, uděláme to. A pokud ne, tak tady prostě zůstaneme," řekla.
Z Ukrajiny od začátku ruské invaze podle OSN uprchlo už nejméně 3,3 milionu lidí. Nejvíce uprchlíků - více než dva miliony - přijalo právě Polsko. Statisíce dalších utečenců přišly také do Maďarska, na Slovensko, do Moldavska a do Rumunska.
Většinu z ukrajinských uprchlíků tvoří ženy a děti. Muži ve věku od 18 do 60 let mají totiž zakázáno Ukrajinu opustit, aby mohli bránit vlast.
Od středy, kdy byl program zprovozněn, polské úřady vydaly identifikační čísla více než 123.000 ukrajinských uprchlíků. Z toho zhruba 1000 denně jen ve Varšavě.
Svitlaně, Ukrajince z Ivano-Frankivsku, která žije a pracuje v Polsku více než deset let, nyní do Polska přijeli její příbuzní. Řekla, že získání polských identifikačních čísel ukrajinským uprchlíkům hodně pomůže. "Je to pro nás opravdu velmi důležité, jelikož nám to umožní oficiálně hledat práci, dát děti do školy a fungovat tady," uvedla. "Skutečně to mění, jak se zde cítíme," dodala.
Uprchlíci mohou získat jednorázovou dávku 300 zlotých (asi 1580 Kč) na osobu a měsíční dávku pro každé dítě do 18 let ve výši 500 zlotých (2640 Kč). Ukrajinci, kteří si najdou práci, budou muset platit daně stejně jako polští občané.
Pavlo Masečko, 17letý mladík z Novovolynsku ve Volyňské oblasti na západní Ukrajině, se snaží obnovit svůj život v polském městě Řešov (Rzeszów) nedaleko ukrajinské hranice. Před válkou měl v plánu po dokončení střední školy přijet do Polska studovat. Skutečnost, že jej vyhnala válka, je ale podle něj něco úplně jiného. "Je strašně stresující opustit svou zemi v takovou chvíli," řekl mladík, který se po příchodu do Polska zapsal do místní školy. Jeho ukrajinská učitelka se nyní snaží zorganizovat hodiny on-line, aby se obnovila výuka, která byla pozastavena kvůli invazi.
"Když to začalo, bylo pro mě velmi těžké soustředit se na jiné věci. Ale čas plynul a situace je teď stabilnější a já to mám v hlavě víc srovnané," uvedl. "Začal jsem se zase soustředit na jiné věci ve svém životě," dodal.
Mnoho uprchlíků z Ukrajiny se od začátku invaze přestěhovalo do jiných zemí v Evropě, většinou za přáteli a rodinou. Někteří se však rozhodli vrátit se domů, přestože konec války je v nedohlednu, píše AP. Mezi nimi byla i 41letá Viktoria, která dnes čekala se svou náctiletou dcerou Alisou na vlak zpět do středoukrajinského Žytomyru.
"Posledních pět dní byl klid," říká. "Máme dobré místní úřady. Všechno tam pro nás připravily, abychom se mohli vrátit do práce, mít normální život a aby se děti mohly vzdělávat on-line," dodala. Alisa se návratu nebojí a chce se opět setkat se zbytkem rodiny, která zůstala na Ukrajině. "Moji příbuzní jsou tam," řekla.
Související
Zelenskyj po dalším ruském útoku tlačí na dodávky vojenské pomoci
Kyjev a okolí zasáhl další ruský útok. Potvrzeno je nejméně 12 mrtvých
Aktuálně se děje
před 40 minutami
Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové
před 1 hodinou
Kouč Jandač bude Plzni chybět až do listopadu. Zřejmě kvůli uspěchané rekonvalescenci
před 2 hodinami
Praha už plánuje metro E. Radní naznačili, kudy by měla vést pátá linka
před 2 hodinami
Vražda v ubytovně v Praze. Kriminalisté zadrželi podezřelého na místě
před 3 hodinami
Trump poprvé komentoval odchod Harryho a Meghan z USA. Podělil se o své pocity
před 4 hodinami
Po létě je situace podobná jako loni, přiznali meteorologové. A dobrá není
před 5 hodinami
Když Londýn lehl popelem. Oheň ničil domy a zabíjel, město ale také zbavil moru
před 5 hodinami
Rusko na svém území uzavře německá kulturní centra
před 6 hodinami
Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU
před 7 hodinami
Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu
před 7 hodinami
Macinka si předvolal velvyslankyni Ponomarevovou. Ruským diplomatům zpřísní režim
před 8 hodinami
Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů
před 9 hodinami
Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové
před 10 hodinami
Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel
před 11 hodinami
Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?
před 11 hodinami
Tusk: Požár v továrně na výrobu dronů byl žhářstvím, za útokem zřejmě stojí Rusko
před 12 hodinami
Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy
před 13 hodinami
Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño
před 14 hodinami
Počasí přinese do Česka příští týden tropy, pak se výrazně ochladí
včera
Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama
Nepál a přilehlé oblasti Tibetu zasáhly ničivé bleskové povodně, které si vyžádaly více než dvanáct set lidských životů. Katastrofu způsobil náhlý kolaps tajícího ledovce vysoko v Himalájích na hranicích mezi Nepálem a Čínou ovládaným Tibetem. Vodní příval se následně prohnal údolími řek Bhotekoshi a Trishuli a smetl celé vesnice i klíčovou infrastrukturu. Záchranáři v postižených oblastech neustále pátrají po tisících nezvěstných osob, přičemž jejich úsilí komplikuje extrémně nepřístupný terén.
Zdroj: Libor Novák