Polsko uprchlíkům vydává průkazy, které jim umožní začít nový život

Ve Varšavě dnes tisíce ukrajinských uprchlíků čekaly v dlouhých frontách, aby získali průkazy, které jim alespoň prozatím umožní částečný návrat k normálnímu životu. Už dopoledne ale bylo mnohým řečeno, aby přišli jindy. Úřady sice proces zjednodušily, ale vzhledem k obrovskému zájmu nebylo možné vyřídit žádosti všech čekajících, uvedla agentura AP.

Uprchlíci se postavili do fronty před varšavským Národním stadionem ještě před východem slunce, aby získali číslo PESEL, obdobu českého rodného čísla. To jim na příštích 18 měsíců umožní v Polsku bydlet, pracovat nebo chodit do školy, dostávat lékařskou péči a pobírat sociální dávky.

#Ukrainians who have fled the war to #Poland can now apply for a #Polish PESEL personal identification number which makes it possible to access public services, such as healthcare and schools.https://t.co/TMicDVZyPq

— TVP World (@TVPWorld_com) March 16, 2022

"Teď hledáme práci," řekla 30letá Kateryna Lohvynová, která čekala ve frontě se svou matkou. Uvedla, že chvíli trvalo, než se vzpamatovala z šoku z ruské invaze. Zatím neví, co bude dělat. "Jsme ale Polákům vděční. Jsou k nám úžasně vlídní," dodala.

Maryna Liašuková řekla, že se díky vřelému přijetí ze strany Poláků už cítí jako doma. Pokud se situace zhorší, chtěla by se v Polsku s rodinou usadit natrvalo. "Pokud válka skončí a bude-li se kam vrátit, uděláme to. A pokud ne, tak tady prostě zůstaneme," řekla.

Z Ukrajiny od začátku ruské invaze podle OSN uprchlo už nejméně 3,3 milionu lidí. Nejvíce uprchlíků - více než dva miliony - přijalo právě Polsko. Statisíce dalších utečenců přišly také do Maďarska, na Slovensko, do Moldavska a do Rumunska.

Většinu z ukrajinských uprchlíků tvoří ženy a děti. Muži ve věku od 18 do 60 let mají totiž zakázáno Ukrajinu opustit, aby mohli bránit vlast.

Od středy, kdy byl program zprovozněn, polské úřady vydaly identifikační čísla více než 123.000 ukrajinských uprchlíků. Z toho zhruba 1000 denně jen ve Varšavě.

Svitlaně, Ukrajince z Ivano-Frankivsku, která žije a pracuje v Polsku více než deset let, nyní do Polska přijeli její příbuzní. Řekla, že získání polských identifikačních čísel ukrajinským uprchlíkům hodně pomůže. "Je to pro nás opravdu velmi důležité, jelikož nám to umožní oficiálně hledat práci, dát děti do školy a fungovat tady," uvedla. "Skutečně to mění, jak se zde cítíme," dodala.

Uprchlíci mohou získat jednorázovou dávku 300 zlotých (asi 1580 Kč) na osobu a měsíční dávku pro každé dítě do 18 let ve výši 500 zlotých (2640 Kč). Ukrajinci, kteří si najdou práci, budou muset platit daně stejně jako polští občané.

Pavlo Masečko, 17letý mladík z Novovolynsku ve Volyňské oblasti na západní Ukrajině, se snaží obnovit svůj život v polském městě Řešov (Rzeszów) nedaleko ukrajinské hranice. Před válkou měl v plánu po dokončení střední školy přijet do Polska studovat. Skutečnost, že jej vyhnala válka, je ale podle něj něco úplně jiného. "Je strašně stresující opustit svou zemi v takovou chvíli," řekl mladík, který se po příchodu do Polska zapsal do místní školy. Jeho ukrajinská učitelka se nyní snaží zorganizovat hodiny on-line, aby se obnovila výuka, která byla pozastavena kvůli invazi.

"Když to začalo, bylo pro mě velmi těžké soustředit se na jiné věci. Ale čas plynul a situace je teď stabilnější a já to mám v hlavě víc srovnané," uvedl. "Začal jsem se zase soustředit na jiné věci ve svém životě," dodal.

Mnoho uprchlíků z Ukrajiny se od začátku invaze přestěhovalo do jiných zemí v Evropě, většinou za přáteli a rodinou. Někteří se však rozhodli vrátit se domů, přestože konec války je v nedohlednu, píše AP. Mezi nimi byla i 41letá Viktoria, která dnes čekala se svou náctiletou dcerou Alisou na vlak zpět do středoukrajinského Žytomyru.

"Posledních pět dní byl klid," říká. "Máme dobré místní úřady. Všechno tam pro nás připravily, abychom se mohli vrátit do práce, mít normální život a aby se děti mohly vzdělávat on-line," dodala. Alisa se návratu nebojí a chce se opět setkat se zbytkem rodiny, která zůstala na Ukrajině. "Moji příbuzní jsou tam," řekla.

Související

Více souvisejících

Ukrajina Ukrajinská krize Polsko

Aktuálně se děje

před 40 minutami

Andrej Babiš

Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové

Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti. 

před 1 hodinou

Hokej, ilustrační fotografie.

Kouč Jandač bude Plzni chybět až do listopadu. Zřejmě kvůli uspěchané rekonvalescenci

Hokejový trenér Josef Jandač nebude na lavičce Plzně přítomen nejen na začátku nové extraligové sezóny 2026/27, která startuje už 15. září, ale bude na na ni chybět až do listopadu. To proto, že je po zranění Achillovy šlachy a i když se zdálo, že by se mohl během léta vrátit zase zpátky do plného provozu, zranění se obnovilo a nyní ho tak čeká další operace.

před 2 hodinami

Pražské metro, stanice Můstek

Praha už plánuje metro E. Radní naznačili, kudy by měla vést pátá linka

Rada hlavního města Prahy bude v pondělí hlasovat o zadání přípravy veřejné zakázky studie proveditelnosti páté linky pražského metra. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) v tuto chvíli dokončuje analytickou část studie, která mapuje potenciální trasy a uzly, jež by nová tangenciální linka mohla propojit.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Londýn

Když Londýn lehl popelem. Oheň ničil domy a zabíjel, město ale také zbavil moru

Byl druhý zářijový den roku 1666, stalo se to tedy před rovnými 360 lety, když v Londýně vypukl ničivý požár, který spálil většinu města. Tisíce domů lehlo popelem, nenávratně byly zničeny významné památky, zahynuli někteří obyvatelé. Oheň měl ale také jedno pozitivum – zbavil město morové epidemie, která ho zachvátila o rok dříve.

před 5 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko na svém území uzavře německá kulturní centra

Ruská federace uzavře na svém území německá kulturní centra v reakci na předchozí kroky Berlína. Německo totiž rozhodlo o uzavření ruského konzulátu v Bonnu a kulturního střediska Ruský dům v německé metropoli. Tento krok odráží narušené vztahy a prohlubující se napětí mezi Moskvou a evropskými zeměmi podporujícími Ukrajinu. Německé orgány k tomuto opatření přistoupily poté, co obvinily Moskvu z pokusu o útok na letišti v Lipsku.

před 6 hodinami

Radoslaw Sikorski

Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských diplomatů a občanů v rámci Evropské unie. Reagoval tak na nedávnou vlnu hybridních útoků na evropském území, včetně přeletů dronů naložených výbušninami v Německu. Podle polského šéfa diplomacie se Moskva snaží rozvrátit evropský blok zevnitř. Z toho důvodu by Ruské federaci nemělo být umožněno využívat výhod volného pohybu.

před 7 hodinami

USS Truxtun (DDG-103)

Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu

Americká armáda uskutečnila v Hormuzském průlivu dosud největší doprovodnou operaci od začátku současného ozbrojeného konfliktu. Během úterních akcí usměrňovala plavbu čtyřiceti obchodních lodí, které dohromady přepravovaly osmnáct milionů barelů ropy. Současně americké síly zasáhly téměř šedesát íránských vojenských cílů v blízkosti této klíčové námořní trasy. Cílem rozsáhlé operace bylo zajistit plynulost dodávek energie a zároveň oslabit schopnost Íránu ohrožovat komerční přepravu.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Hormuzský průliv

Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů

Americké úderné jednotky zasáhly íránská odpalovací zařízení na ostrově Larak v Hormuzském průlivu. Vojenská akce byla reakcí na zprávy, že íránské Revoluční gardy připravují rozmístění námořních min pomocí raketometů. Tento vývoj představuje potenciální novou hrozbu pro mezinárodní lodní dopravu v jednom z nejdůležitějších mořských průjezdů světa. Spojené státy obnovily své útoky po pauze právě s odkazem na tyto nové schopnosti protivníka.

před 9 hodinami

Donald Trump

Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové

Donald Trump se na sociálních sítích prohlásil za největšího prezidenta v historii Spojených států amerických. Ve svém vlastním žebříčku se zařadil nad historické osobnosti, jako jsou Abraham Lincoln, Franklin D. Roosevelt nebo George Washington. Odborníci a historici však podle The Guardian s jeho hodnocením zásadně nesouhlasí a poukazují na odlišné výsledky vědeckých šetření. Podle nich se prezidentovo sebehodnocení výrazně rozchází s realitou i akademickými studiemi.

před 10 hodinami

Írán

Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel

Rusko již několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel s plochou dráhou letu. S tímto zjištěním přišlo vyšetřování deníku Financial Times, podle něhož tato spolupráce probíhala i během konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Moskva do tohoto utajovaného programu zapojila své nejzkušenější odborníky na raketové technologie. Cílem této dlouhodobé pomoci je výrazné posílení íránských vojenských kapacit.

před 11 hodinami

Velká Británie

Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?

Hrozby ze strany Ruské federace vůči Velké Británii mění svůj charakter i rozsah a přecházejí od rétoriky k praktickým hybridním operacím. Ačkoli přímé jaderné údery zůstávají nepravděpodobné, evropské státy již čelí konkrétním incidentům zaměřeným na klíčovou infrastrukturu. Podle bezpečnostních odborníků oslovených webem The Independent není Spojené království fyzicky připraveno na dlouhodobou a cílenou kampaň sabotáží.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Palestina

Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac prohlásil, že Izrael usiluje o podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Podle jeho slov neexistuje pro Gazu žádné konečné řešení bez této migrace a izraelská vláda je připravena organizovat odchod obyvatel mořskou, leteckou i jakoukoli jinou cestou. Násilná deportace obyvatelstva z okupovaného území je přitom podle mezinárodního práva považována za možný válečný zločin a etnickou čistku.

před 13 hodinami

António Guterres

Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño

Svět vstoupil do nebezpečné zóny extrémního počasí, což souvisí s globálním nástupem silného přírodního jevu El Niño. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že planeta se nachází v neprozkoumaných vodách, které se navíc stále více ohřívají. Podle nejnovějších dat Světové meteorologické organizace by nadcházející událost mohla být nejvýraznější a největší za nejméně 1000 let a způsobí další oteplování světa, který již tak prochází klimatickou krizí. Odborníci podle BBC odhadují, že tento fenomén ovlivní celosvětové klima a potrvá minimálně do února roku 2027.

před 14 hodinami

Letní počasí

Počasí přinese do Česka příští týden tropy, pak se výrazně ochladí

Podle Českého hydrometeorologického ústavu obyvatele České republiky čeká příští týden výrazná změna meteorologických podmínek. Začátek nového týdne přinese velmi příjemné a slunečné letní atmosféry s minimem oblačnosti. Postupně však dojde k zásadnímu zlomu dosavadního charakteru počasí. Meteorologové varují před příchodem dešťů, bouřek a následným citelným ochlazením.

včera

Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama

Nepál a přilehlé oblasti Tibetu zasáhly ničivé bleskové povodně, které si vyžádaly více než dvanáct set lidských životů. Katastrofu způsobil náhlý kolaps tajícího ledovce vysoko v Himalájích na hranicích mezi Nepálem a Čínou ovládaným Tibetem. Vodní příval se následně prohnal údolími řek Bhotekoshi a Trishuli a smetl celé vesnice i klíčovou infrastrukturu. Záchranáři v postižených oblastech neustále pátrají po tisících nezvěstných osob, přičemž jejich úsilí komplikuje extrémně nepřístupný terén.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy