Pomoc migrantům či seniorům. Lékaři bez hranic kvůli COVID-19 rozšiřují své aktivity

Lékaři bez hranic/Médecins Sans Frontières (MSF) rozšiřují svou pomoc v boji s nemocí COVID-19 například v Itálii, Španělsku, Francii, či Belgii. Mezinárodní humanitární a zdravotnická organizace to uvedla ve zprávě, kterou mají EuroZprávy.cz k dispozici.

„V Evropě se dnes některé z nejvyspělejších zdravotnických systémů světa bortí pod tíhou pandemie onemocnění COVID-19. V jádru toho, co děláme, jsou reakce na epidemie. Zasahujeme ve chvíli, kdy je systém přetížen a kde můžeme nabídnout k dobru naši expertízu pro zvládání krizových situací,” uvedl mezinárodní prezident Lékařů bez hranic Christos Christou.

Před vypuknutím pandemie COVID-19 se zdravotnické systémy ve většině evropských států zaměřovaly na individuální péči. Nyní jsou nuceny fungovat v jiném režimu – v kontextu šířící se nákazy. Lékaři bez hranic působí převážně v krizových oblastech a při epidemiích, mají tudíž zkušenosti s prací v podobných podmínkách. V rámci svých možností proto poskytují v různých formách pomoc evropským zemím těžce zasaženým pandemií onemocnění.

Podpora nemocnic a zdravotníků

Ve Španělsku organizace například vybudovala dvě provizorní zdravotnická zařízení s kapacitou přes 200 lůžek, aby ulehčila přetíženým nemocnicím v Madridu. Obě jsou zaměřená na pacienty v méně vážném stavu a cílem je odlehčit pohotovostem a JIP, aby se mohly soustředit na nejkritičtější pacienty. Obě zařízení nyní spravují nemocnice a Lékaři bez hranic jim mimo jiné poskytují logistickou podporu.

V Itálii organizace podporuje tři nemocnice v epicentru nákazy. Kromě toho, že spolu s místními zdravotníky poskytuje zdravotní péči pacientům, zapojila se i do prevence a kontroly šíření infekce. Organizace rovněž podporuje praktické lékaře a zdravotníky, kteří se starají o pacienty v izolaci.

V Belgii Lékaři bez hranic podporují pět nemocnic, jimž poskytují technickou expertízu a školení. Ve Švýcarsku mimo jiné poskytují odborné znalosti z krizových situací Univerzitní nemocnici v Ženevě a v Norsku pomáhají s prevencí a kontrolou šíření infekce jedné z nemocnic u Osla, kde je vysoký počet pacientů s COVID-19.

Pomoc seniorům

Starší lidé patří u onemocnění COVID-19 mezi nejohroženější skupiny. Lékaři bez hranic proto v Itálii, Španělsku a Belgii podporují v některých oblastech pečovatelské domovy pro seniory. Kupříkladu v italském regionu Marche pomáhají místním zdravotníkům a úřadům s nastavením opatření pro prevenci a kontrolu šíření infekce.

„V boji s epidemií mohou hrát preventivní opatření zásadní roli. Starší lidé patří u tohoto onemocnění mezi ty nejzranitelnější a my uděláme vše, co můžeme, abychom je ochránili. Pracujeme po boku pracovníků jednotlivých zařízení a úzce spolupracujeme s regionálními zdravotnickými úřady,” přiblížil Tommaso Fabbri, projektový koordinátor Lékařů bez hranic v Marche.

Lidé na útěku a lidé bez domova

V Belgii, Francii a Švýcarsku Lékaři bez hranic pomáhají zranitelným skupinám lidí, kteří přežívají ve špatných životních podmínkách, jako jsou lidé bez domova nebo uprchlíci a migranti. V ohrožení jsou zejména lidé žijící v přeplněných místech, na ulici nebo v prozatímních táborech. Mnoho z nich je už teď ve špatném zdravotním stavu. Přičemž virovým onemocněním se daří zejména v místech, kde chybí voda a sanitace. Řada těchto lidí navíc nemá přístup ke zdravotní péči.

V Bruselu organizace vybudovala centrum s padesáti lůžky, kde se mohou lidé bez domova a lidé na útěku izolovat a dostane se jim lékařské péče. V Paříži a okolí pomáhá dohledávat v provizorních obydlích lidi potenciálně nemocné s COVID-19. V Ženevě poskytuje podporu lidem žijícím v provizorních podmínkách a školí dobrovolníky, kteří se o ně starají. V Řecku, kde pomáhá uprchlíkům a migrantům dlouhodobě, organizace připravila mimo jiné krizový plan pro případ, že by se nákaza rozšířila v uprchlickém táboře Moria.

Pomoc mimo Evropu

Lékaři bez hranic se zapojili do boje s nemocí COVID-19 také v mnoha dalších zemích mimo Evropu - od Afghánistánu, přes Hong Kong, Sýrii, Libyi po kupříkladu Nigérii.

Onemocnění COVID-19 ochromilo některé z nejvyspělejších zdravotnických systémů zemí, kde funguje ochranný sociální systém a většina lidí má přístup k čisté vodě a místo, kde se může izolovat. Ve většině států, kde Lékaři bez hranic obvykle působí, mnoho lidí tuto možnost nemá. Organizace se tudíž obává šíření nemoci v místech, kde zdravotnické systémy už teď jen stěží zvládají běžné množství pacientů a kde se lidé nemohou před novým typem koronaviru chránit.

Zároveň je nutné nadále ošetřovat pacienty s dalšími nemocemi či zraněními, tedy udržet v chodu existující mise Lékařů bez hranic, kteří už před pandemií působili ve vice než 70 zemích světa.

„Na Lékaře bez hranic to má dopad na všech úrovních, přináší to nové výzvy a vyžaduje ještě užší spolupráci a kreativitu v hledání řešení. Adaptujeme se tak rychle, jak umíme, abychom se připravili na COVID-19 v našich projektech po celém světě, a to navzdory cestovním omezením a váznoucímu zásobování,” dodal Christos Christou.

Více aktuálních informací o zásahu Lékařů bez hranic v případě pandemie COVID-19 naleznete zde.

Související

Lékaři bez hranic, ilustrační foto

Izrael zakáže Lékařům bez hranic působit v Pásmu Gazy

Izraelská vláda oznámila, že zakáže mezinárodní zdravotnické organizaci Lékaři bez hranic (MSF) působit v Pásmu Gazy. Rozhodnutí přichází poté, co charitativní organizace odmítla předat úřadům kompletní seznam svých místních i mezinárodních zaměstnanců. Podle Izraele je tento požadavek nezbytný k prověření, zda pracovníci nemají vazby na ozbrojené skupiny Hamás nebo Islámský džihád, což však organizace důrazně popírá.
Situace v Gaze po izraelských náletech

Potravinový program v Gaze? Jatka vydávaná za humanitární pomoc

Mezinárodní organizace Lékaři bez hranic (Médecins Sans Frontières – MSF) dnes ostře odsoudila potravinový distribuční program organizovaný Izraelem a Spojenými státy v Pásmu Gazy. Podle prohlášení zveřejněného na oficiálním webu MSF nejde o pomoc, ale o „masakr maskovaný jako humanitární iniciativa“, která nutí zoufalé obyvatele Gazy riskovat život při snaze získat základní potraviny.

Více souvisejících

Lékaři bez hranic uprchlíci Bezdomovci EU (Evropská unie) Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) důchodci, senioři

Aktuálně se děje

včera

Černobyl

Nejhorší jaderná katastrofa v dějinách. Okolí Černobylu může být neobyvatelné i tisíce let

Dnes uplynulo přesně 40 let od nejhorší jaderné katastrofy v dějinách lidstva. V roce 1986 došlo v tehdejším Sovětském svazu na území dnešní Ukrajiny k explozi reaktoru číslo 4 v černobylské jaderné elektrárně. Tato událost, která kontaminovala téměř 50 000 kilometrů čtverečních půdy a ovlivnila životy více než 3,5 milionu lidí, zůstává dodnes mementem jaderné bezpečnosti.

včera

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Timmy rozpoutal v Německu bouři. Vědci mluví o týrání, konspirační teoretici vytváří kolem velryby auru

Přípravy na záchrannou operaci pro dvanáctitunového keporkaka, který již téměř měsíc uvízl v mělkých a málo slaných vodách u německého ostrova Poel, vrcholí. Soukromá iniciativa financovaná dvěma bohatými mecenáři plánuje přepravit zvíře přezdívané Timmy na speciálním pontonu se vzduchovými polštáři čtyřicet kilometrů směrem do Severního moře, odkud by se keporkak mohl vrátit zpět do Atlantiku. 

včera

Cole Tomas Allen

„Hosté mi nebudou stát v cestě.“ Útočník před střelbou sepsal mrazivý protitrumpovský manifest

Vyšetřování střelby na prestižní večeři Asociace zpravodajů Bílého domu odhaluje mrazivé detaily o motivaci a plánech podezřelého jednatřicetiletého Colea Tomase Allena. Podle nejnovějších informací, které úřady získaly, si Allen vedl podrobný „manifest“, v němž jasně definoval své cíle. Dokument naznačuje, že jeho primárním záměrem bylo zasáhnout nejvyšší představitele administrativy Donalda Trumpa.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Evropští lídři se poprvé vyjádřili ke střelbě v USA. Neskrývají zděšení

Evropští lídři v neděli vyjádřili své zděšení a odsoudili politické násilí v návaznosti na střelbu, ke které došlo během sobotního večera na výroční večeři Asociace zpravodajů Bílého domu ve Washingtonu. Útok, při kterém ozbrojenec pronikl bezpečnostním kontrolním stanovištěm a zahájil palbu, vyvolal v sále naprostý chaos a vynutil si evakuaci prezidenta Donalda Trumpa i všech přítomných hostů.

včera

Střelba na výroční večeři korespondentů Bílého domu

Cílem útoku zřejmě měl být Trump. Střelec je vysoce vzdělaný, s úřady nespolupracuje

Vyšetřování střelby na prestižní večeři Asociace zpravodajů Bílého domu (WHCA) nabírá na obrátkách. Úřadující generální prokurátor USA Todd Blanche potvrdil, že podle předběžných výsledků vyšetřování byl hlavním cílem útoku „pravděpodobně“ prezident Donald Trump a další vysoce postavení členové jeho administrativy. Podezřelý se podle prokurátora pokusil proniknout bezpečnostním perimetrem, ale díky rychlému zásahu se nedostal daleko.

včera

Černobyl, ilustrační fotografie.

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?

včera

včera

Mark Rutte a Andrej Babiš

Závazky NATO nesplníme, stejně jako minulá vláda, prohlásil Babiš. Lže, zní od Černochové a Fialy

Česká republika podle všeho ani v letošním roce nedosáhne na spojenecký závazek vynaložit dvě procenta HDP na obranu. Premiér Andrej Babiš v neděli na svém profilu na síti X uvedl, že podle nejnovějších dat ze Severoatlantické aliance bude uznaná výše výdajů činit pouze 1,78 procenta. Babiš se zároveň ohradil proti kritice své minulé vlády a upozornil, že dvě procenta nepředložil ani předchozí kabinet Petra Fialy.

včera

Předseda SPD Tomio Okamura

Nepleťte do debaty o bezpečnosti neustále Rusko, perlil Okamura v televizi

V televizním pořadu Partie Terezie Tománkové se střetli předseda Pirátů Zdeněk Hřib a lídr hnutí SPD Tomio Okamura. Předmětem jejich ostré diskuse byla energetická bezpečnost České republiky. Politici se zásadně neshodli na tom, jakým směrem by se měla česká energetika v budoucnu ubírat.

včera

Hosté a očití svědci prestižní večeře se schovávají před útočníkem

Jak mohlo dojít ke střelbě? Bezpečnostní opatření selhala, detektor kovu pípal, ale ochranku to nezajímalo

Hosté a očití svědci prestižní večeře korespondentů Bílého domu popsali dramatické okamžiky, kdy se slavnostní galavečer v hotelu Washington Hilton změnil v dějiště útoku. Mezi přítomnými byla řada známých novinářů, kteří museli bleskově hledat úkryt, zatímco se sálem šířil chaos a strach. Svět se nyní ptá, jak vůbec mohlo na takové akci dojít ke střelbě. Odpověď přináší reportéři webu BBC, podle nichž se ochranka při vstupu o bezpečnost příliš nezajímala.

včera

včera

včera

Střelba na výroční večeři korespondentů Bílého domu

Ani nejlepší zabezpečení na světě nezastaví vyšinuté jedince s narušeným myšlením, řekl Trump po střelbě

Prezident Donald Trump po incidentu na večeři korespondentů prohlásil, že žádná země není imunní vůči politickému násilí. Na tiskové konferenci v Bílém domě zdůraznil, že ani nejlepší zabezpečení na světě nedokáže zcela zastavit vyšinuté jedince s narušeným myšlením. Podle jeho slov stačí jeden takový člověk, aby způsobil vážné potíže. Na dotaz ohledně svého poselství světu odpověděl, že násilí je v politice přítomné globálně a Amerika není výjimkou.

včera

Evakuace Donalda Trumpa

Na akci Bílého domu se poblíž Trumpa střílelo. Prezidenta evakuovali

Výroční večeře korespondentů Bílého domu ve Washingtonu byla náhle přerušena střelbou. Prezident Donald Trump a jeho manželka Melania museli být urychleně evakuováni z hlavního sálu hotelu Washington Hilton. Celý incident vyvolal v budově značný chaos a zmatek mezi přítomnými hosty.

včera

25. dubna 2026 21:19

25. dubna 2026 19:48

Izraelská armáda

Izraelská armáda příměří nerespektuje. Dál likviduje bojovníky Hizballáhu

Izraelská armáda (IDF) oznámila, že během uplynulého víkendu zlikvidovala v jižním Libanonu celkem 15 bojovníků hnutí Hizballáh. K těmto incidentům došlo navzdory faktu, že příměří mezi Izraelem a Libanonem bylo nedávno prodlouženo o další tři týdny. Bezpečnostní situace v oblasti se tak opět vyostřuje a vyvolává obavy o stabilitu dohodnutého klidu zbraní.

25. dubna 2026 18:26

Viktor Orbán

Orbán poslancem nebude. Vzdal se svého mandátu

Odcházející premiér Viktor Orbán oznámil zásadní změnu ve své politické dráze poté, co ve volbách získala strana Tisza dvoutřetinovou většinu. V sobotu odpoledne prostřednictvím videozáznamu informoval veřejnost o svém rozhodnutí vzdát se poslaneckého mandátu. Zdůraznil, že se nyní hodlá plně soustředit na práci v čele strany Fidesz a na její budoucí směřování.

25. dubna 2026 17:05

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron s politikou nadobro končí. Oznámil definitivní odchod

Emmanuel Macron učinil během své nedávné návštěvy Kypru zásadní prohlášení týkající se jeho politické budoucnosti. Prezident, který je v čele Francie již téměř deset let, veřejně oznámil, že po svém odchodu z Elysejského paláce v roce 2027 s politikou nadobro končí a definitivně tuto životní kapitolu uzavře.

25. dubna 2026 15:52

40 let od Černobylu: Sarkofág potřebuje kvůli Rusku opravu za půl miliardy eur. Jinak hrozí další katastrofa

Čtyřicet let po nejhorší jaderné katastrofě v dějinách lidstva zůstává Černobyl místem, kterému znovu hrozí nebezpečí. Jakmile opustíte vyznačenou cestu v blízkosti jaderné elektrárny, dozimetr připnutý na hrudi začne tikat znatelně rychleji. Je to neviditelná hranice mezi relativně čistou půdou a kontaminovaným územím, kde se příroda pomalu zmocňuje opuštěných staveb.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy