Pomoc migrantům či seniorům. Lékaři bez hranic kvůli COVID-19 rozšiřují své aktivity

Lékaři bez hranic/Médecins Sans Frontières (MSF) rozšiřují svou pomoc v boji s nemocí COVID-19 například v Itálii, Španělsku, Francii, či Belgii. Mezinárodní humanitární a zdravotnická organizace to uvedla ve zprávě, kterou mají EuroZprávy.cz k dispozici.

„V Evropě se dnes některé z nejvyspělejších zdravotnických systémů světa bortí pod tíhou pandemie onemocnění COVID-19. V jádru toho, co děláme, jsou reakce na epidemie. Zasahujeme ve chvíli, kdy je systém přetížen a kde můžeme nabídnout k dobru naši expertízu pro zvládání krizových situací,” uvedl mezinárodní prezident Lékařů bez hranic Christos Christou.

Před vypuknutím pandemie COVID-19 se zdravotnické systémy ve většině evropských států zaměřovaly na individuální péči. Nyní jsou nuceny fungovat v jiném režimu – v kontextu šířící se nákazy. Lékaři bez hranic působí převážně v krizových oblastech a při epidemiích, mají tudíž zkušenosti s prací v podobných podmínkách. V rámci svých možností proto poskytují v různých formách pomoc evropským zemím těžce zasaženým pandemií onemocnění.

Podpora nemocnic a zdravotníků

Ve Španělsku organizace například vybudovala dvě provizorní zdravotnická zařízení s kapacitou přes 200 lůžek, aby ulehčila přetíženým nemocnicím v Madridu. Obě jsou zaměřená na pacienty v méně vážném stavu a cílem je odlehčit pohotovostem a JIP, aby se mohly soustředit na nejkritičtější pacienty. Obě zařízení nyní spravují nemocnice a Lékaři bez hranic jim mimo jiné poskytují logistickou podporu.

V Itálii organizace podporuje tři nemocnice v epicentru nákazy. Kromě toho, že spolu s místními zdravotníky poskytuje zdravotní péči pacientům, zapojila se i do prevence a kontroly šíření infekce. Organizace rovněž podporuje praktické lékaře a zdravotníky, kteří se starají o pacienty v izolaci.

V Belgii Lékaři bez hranic podporují pět nemocnic, jimž poskytují technickou expertízu a školení. Ve Švýcarsku mimo jiné poskytují odborné znalosti z krizových situací Univerzitní nemocnici v Ženevě a v Norsku pomáhají s prevencí a kontrolou šíření infekce jedné z nemocnic u Osla, kde je vysoký počet pacientů s COVID-19.

Pomoc seniorům

Starší lidé patří u onemocnění COVID-19 mezi nejohroženější skupiny. Lékaři bez hranic proto v Itálii, Španělsku a Belgii podporují v některých oblastech pečovatelské domovy pro seniory. Kupříkladu v italském regionu Marche pomáhají místním zdravotníkům a úřadům s nastavením opatření pro prevenci a kontrolu šíření infekce.

„V boji s epidemií mohou hrát preventivní opatření zásadní roli. Starší lidé patří u tohoto onemocnění mezi ty nejzranitelnější a my uděláme vše, co můžeme, abychom je ochránili. Pracujeme po boku pracovníků jednotlivých zařízení a úzce spolupracujeme s regionálními zdravotnickými úřady,” přiblížil Tommaso Fabbri, projektový koordinátor Lékařů bez hranic v Marche.

Lidé na útěku a lidé bez domova

V Belgii, Francii a Švýcarsku Lékaři bez hranic pomáhají zranitelným skupinám lidí, kteří přežívají ve špatných životních podmínkách, jako jsou lidé bez domova nebo uprchlíci a migranti. V ohrožení jsou zejména lidé žijící v přeplněných místech, na ulici nebo v prozatímních táborech. Mnoho z nich je už teď ve špatném zdravotním stavu. Přičemž virovým onemocněním se daří zejména v místech, kde chybí voda a sanitace. Řada těchto lidí navíc nemá přístup ke zdravotní péči.

V Bruselu organizace vybudovala centrum s padesáti lůžky, kde se mohou lidé bez domova a lidé na útěku izolovat a dostane se jim lékařské péče. V Paříži a okolí pomáhá dohledávat v provizorních obydlích lidi potenciálně nemocné s COVID-19. V Ženevě poskytuje podporu lidem žijícím v provizorních podmínkách a školí dobrovolníky, kteří se o ně starají. V Řecku, kde pomáhá uprchlíkům a migrantům dlouhodobě, organizace připravila mimo jiné krizový plan pro případ, že by se nákaza rozšířila v uprchlickém táboře Moria.

Pomoc mimo Evropu

Lékaři bez hranic se zapojili do boje s nemocí COVID-19 také v mnoha dalších zemích mimo Evropu - od Afghánistánu, přes Hong Kong, Sýrii, Libyi po kupříkladu Nigérii.

Onemocnění COVID-19 ochromilo některé z nejvyspělejších zdravotnických systémů zemí, kde funguje ochranný sociální systém a většina lidí má přístup k čisté vodě a místo, kde se může izolovat. Ve většině států, kde Lékaři bez hranic obvykle působí, mnoho lidí tuto možnost nemá. Organizace se tudíž obává šíření nemoci v místech, kde zdravotnické systémy už teď jen stěží zvládají běžné množství pacientů a kde se lidé nemohou před novým typem koronaviru chránit.

Zároveň je nutné nadále ošetřovat pacienty s dalšími nemocemi či zraněními, tedy udržet v chodu existující mise Lékařů bez hranic, kteří už před pandemií působili ve vice než 70 zemích světa.

„Na Lékaře bez hranic to má dopad na všech úrovních, přináší to nové výzvy a vyžaduje ještě užší spolupráci a kreativitu v hledání řešení. Adaptujeme se tak rychle, jak umíme, abychom se připravili na COVID-19 v našich projektech po celém světě, a to navzdory cestovním omezením a váznoucímu zásobování,” dodal Christos Christou.

Více aktuálních informací o zásahu Lékařů bez hranic v případě pandemie COVID-19 naleznete zde.

Související

Více souvisejících

Lékaři bez hranic uprchlíci Bezdomovci EU (Evropská unie) Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) důchodci, senioři

Aktuálně se děje

před 47 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

včera

včera

včera

včera

Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář

Joe Biden v pátek vyjádřil ochotu debatovat se svým pravděpodobným republikánským oponentem Donaldem Trumpem později na podzim. Toto prohlášení bylo dosud nejvyhraněnější Bidenovo stanovisko k této záležitosti. Informace převzala agentura AP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy