Pomoc migrantům či seniorům. Lékaři bez hranic kvůli COVID-19 rozšiřují své aktivity

Lékaři bez hranic/Médecins Sans Frontières (MSF) rozšiřují svou pomoc v boji s nemocí COVID-19 například v Itálii, Španělsku, Francii, či Belgii. Mezinárodní humanitární a zdravotnická organizace to uvedla ve zprávě, kterou mají EuroZprávy.cz k dispozici.

„V Evropě se dnes některé z nejvyspělejších zdravotnických systémů světa bortí pod tíhou pandemie onemocnění COVID-19. V jádru toho, co děláme, jsou reakce na epidemie. Zasahujeme ve chvíli, kdy je systém přetížen a kde můžeme nabídnout k dobru naši expertízu pro zvládání krizových situací,” uvedl mezinárodní prezident Lékařů bez hranic Christos Christou.

Před vypuknutím pandemie COVID-19 se zdravotnické systémy ve většině evropských států zaměřovaly na individuální péči. Nyní jsou nuceny fungovat v jiném režimu – v kontextu šířící se nákazy. Lékaři bez hranic působí převážně v krizových oblastech a při epidemiích, mají tudíž zkušenosti s prací v podobných podmínkách. V rámci svých možností proto poskytují v různých formách pomoc evropským zemím těžce zasaženým pandemií onemocnění.

Podpora nemocnic a zdravotníků

Ve Španělsku organizace například vybudovala dvě provizorní zdravotnická zařízení s kapacitou přes 200 lůžek, aby ulehčila přetíženým nemocnicím v Madridu. Obě jsou zaměřená na pacienty v méně vážném stavu a cílem je odlehčit pohotovostem a JIP, aby se mohly soustředit na nejkritičtější pacienty. Obě zařízení nyní spravují nemocnice a Lékaři bez hranic jim mimo jiné poskytují logistickou podporu.

V Itálii organizace podporuje tři nemocnice v epicentru nákazy. Kromě toho, že spolu s místními zdravotníky poskytuje zdravotní péči pacientům, zapojila se i do prevence a kontroly šíření infekce. Organizace rovněž podporuje praktické lékaře a zdravotníky, kteří se starají o pacienty v izolaci.

V Belgii Lékaři bez hranic podporují pět nemocnic, jimž poskytují technickou expertízu a školení. Ve Švýcarsku mimo jiné poskytují odborné znalosti z krizových situací Univerzitní nemocnici v Ženevě a v Norsku pomáhají s prevencí a kontrolou šíření infekce jedné z nemocnic u Osla, kde je vysoký počet pacientů s COVID-19.

Pomoc seniorům

Starší lidé patří u onemocnění COVID-19 mezi nejohroženější skupiny. Lékaři bez hranic proto v Itálii, Španělsku a Belgii podporují v některých oblastech pečovatelské domovy pro seniory. Kupříkladu v italském regionu Marche pomáhají místním zdravotníkům a úřadům s nastavením opatření pro prevenci a kontrolu šíření infekce.

„V boji s epidemií mohou hrát preventivní opatření zásadní roli. Starší lidé patří u tohoto onemocnění mezi ty nejzranitelnější a my uděláme vše, co můžeme, abychom je ochránili. Pracujeme po boku pracovníků jednotlivých zařízení a úzce spolupracujeme s regionálními zdravotnickými úřady,” přiblížil Tommaso Fabbri, projektový koordinátor Lékařů bez hranic v Marche.

Lidé na útěku a lidé bez domova

V Belgii, Francii a Švýcarsku Lékaři bez hranic pomáhají zranitelným skupinám lidí, kteří přežívají ve špatných životních podmínkách, jako jsou lidé bez domova nebo uprchlíci a migranti. V ohrožení jsou zejména lidé žijící v přeplněných místech, na ulici nebo v prozatímních táborech. Mnoho z nich je už teď ve špatném zdravotním stavu. Přičemž virovým onemocněním se daří zejména v místech, kde chybí voda a sanitace. Řada těchto lidí navíc nemá přístup ke zdravotní péči.

V Bruselu organizace vybudovala centrum s padesáti lůžky, kde se mohou lidé bez domova a lidé na útěku izolovat a dostane se jim lékařské péče. V Paříži a okolí pomáhá dohledávat v provizorních obydlích lidi potenciálně nemocné s COVID-19. V Ženevě poskytuje podporu lidem žijícím v provizorních podmínkách a školí dobrovolníky, kteří se o ně starají. V Řecku, kde pomáhá uprchlíkům a migrantům dlouhodobě, organizace připravila mimo jiné krizový plan pro případ, že by se nákaza rozšířila v uprchlickém táboře Moria.

Pomoc mimo Evropu

Lékaři bez hranic se zapojili do boje s nemocí COVID-19 také v mnoha dalších zemích mimo Evropu - od Afghánistánu, přes Hong Kong, Sýrii, Libyi po kupříkladu Nigérii.

Onemocnění COVID-19 ochromilo některé z nejvyspělejších zdravotnických systémů zemí, kde funguje ochranný sociální systém a většina lidí má přístup k čisté vodě a místo, kde se může izolovat. Ve většině států, kde Lékaři bez hranic obvykle působí, mnoho lidí tuto možnost nemá. Organizace se tudíž obává šíření nemoci v místech, kde zdravotnické systémy už teď jen stěží zvládají běžné množství pacientů a kde se lidé nemohou před novým typem koronaviru chránit.

Zároveň je nutné nadále ošetřovat pacienty s dalšími nemocemi či zraněními, tedy udržet v chodu existující mise Lékařů bez hranic, kteří už před pandemií působili ve vice než 70 zemích světa.

„Na Lékaře bez hranic to má dopad na všech úrovních, přináší to nové výzvy a vyžaduje ještě užší spolupráci a kreativitu v hledání řešení. Adaptujeme se tak rychle, jak umíme, abychom se připravili na COVID-19 v našich projektech po celém světě, a to navzdory cestovním omezením a váznoucímu zásobování,” dodal Christos Christou.

Více aktuálních informací o zásahu Lékařů bez hranic v případě pandemie COVID-19 naleznete zde.

Související

Více souvisejících

Lékaři bez hranic ,  uprchlíci ,  Bezdomovci ,  EU (Evropská unie) ,  Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) ,  důchodci, senioři

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

António Guterres

OSN: Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou být zločinem proti lidskosti

Organizace spojených národů upozornila, že systematické útoky Ruské federace na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou naplňovat znaky zločinů proti lidskosti. Dokument, který zveřejnila Nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise pro Ukrajinu, poukazuje na jasný úmysl ruských sil odříznout civilní obyvatelstvo od základních životních potřeb. Tyto kroky podle závěrů komise představují cílenou snahu vyvolat utrpení a podlomit obranyschopnost země.

Aktualizováno před 2 hodinami

Srážka vlaků u Toleda

U španělského Toleda se srazily dva rychlovlaky, desítky mrtvých a stovky zraněných

Jižně od Madridu ve středním Španělsku došlo k vážné srážce dvou vysokorychlostních vlaků, která si vyžádala desítky lidských životů a stovky zraněných. Tragická nehoda se odehrála ve středu dopoledne krátce po deváté hodině místního času mezi obcemi Mora a Urda v provincii Toledo. Na frekventované železniční trase okamžitě zasahovaly desítky záchranářů, hasičů a příslušníků bezpečnostních složek.

před 3 hodinami

Flavio Bolsonaro

Flávio Bolsonaro uprchl po prohraných volbách z Brazílie do Spojených států

Krajně pravicový brazilský senátor Flávio Bolsonaro uprchl ze země do Spojených států amerických poté, co v neděli prohrál v prezidentských volbách s úřadujícím levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Jeho náhlý odchod vyvolal v zemi vlnu šoku a současný brazilský prezident jej označil za ostudný čin, který jasně svědčí o tom, že dotyčný se obává spravedlnosti.

před 5 hodinami

Představitelé státu si na Vítkově připomněli výročí vzniku Československa.

Česko si připomíná 28. říjen. Po pietě na Vítkově se chystá udílení státních vyznamenání

Česká republika si dnes připomíná 108. výročí vzniku samostatné Československé republiky, přičemž v Praze i v dalších městech probíhají tradiční pietní akce, slavnostní ceremoniály a dny otevřených dveří. Oslavy státního svátku zahrnují vedle vzpomínkových aktů také jmenování nových generálů a večerní udílení státních vyznamenání na Pražském hradě.

před 7 hodinami

David Pražák

ANO po 11 letech opouští poslanec David Pražák. Důvod odchodu tají

Poslanec David Pražák oznámil v úterý večer na svém profilu na sociální síti Facebook, že po jedenácti letech končí své členství v hnutí ANO. V dolní komoře Parlamentu České republiky hodlá nadále působit jako nezařazený poslanec. Svůj odchod z řad nejsilnější vládní strany spojil s poděkováním za dosavadní zkušenosti a zázemí, přičemž bližší důvody svého rozhodnutí ve svém veřejném vyjádření neuvedl.

před 8 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu by prohrál, vyhraje jen díky mé podpoře, honosí se Trump. Sčítání hlasů v Izraeli pokračuje

Sčítání hlasů po pondělních parlamentních volbách v Izraeli pokračuje, přičemž průběžné výsledky přinášejí neustálý vývoj v rozvržení sil v novém Knesetu. Podle oficiálních údajů Centrální volební komise bylo sečteno již přes 57 procent odevzdaných hlasovacích lístků. Volební účast v celé zemi byla celkově vysoká a rozhodující část výsledků se nadále upíná k těsným soubojům jednotlivých politických bloků.

před 9 hodinami

Aktualizováno včera

Izrael, Jeruzalém

Volby v Izraeli skončily. První odhady favorizují Netanjahua, oficiální výsledky budou v listopadu

První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.

včera

Kongres USA

Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají

Týden před doplňovacími volbami do amerického Kongresu ukazuje nový celostátní průměr průzkumů veřejného mínění CNN Poll of Polls, že Demokratická strana si drží náskok přibližně devíti procentních bodů. Tento ukazatel sleduje takzvané generické hlasování, které měří preference voličů pro jednotlivé politické strany v kongresových okrscích napříč Spojenými státy.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že v nadcházejících doplňovacích volbách do Kongresu přijme výsledky hlasování za předpokladu, že budou probíhat poctivě, čímž opět otevřel debatu o důvěře v americký volební systém. Toto vyjádření zaznělo v době, kdy kampaň před klíčovým listopadovým dnem láme historické rekordy ve výdajích na reklamu a kdy miliony voličů již odevzdaly své hlasy v rámci předčasného hlasování napříč Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Finský a norský premiér mluvili hodinu a půl s Putinem

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre uskutečnili vzácný společný telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Devadesát minut trvající hovor proběhl z helsinské metropole a zaměřil se na budoucí diplomatické snahy vedoucí k ukončení války na Ukrajině. Oba severský státníci předem výslovně zdůraznili, že nejednají jménem celé Evropské unie ani Evropy jako celku.

včera

Flavio Bolsonaro

Poražený Bolsonaro dostal zákaz opustit zemi. Úřady mu zabavily pas

Porážka v prezidentských volbách přinesla brazilskému krajně pravicovému senátorovi Fláviu Bolsonarovi okamžité právní důsledky, když mu nejvyšší soud nařídil odevzdat cestovní pasy a zakázal mu opustit zemi. Toto opatření následovalo jen několik hodin poté, co v nedělním druhém kole souboje o hlavu státu podlehl levicovému kandidátovi a vítězi voleb Luizu Ináciu Luu da Silvovi.

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Jak americké volby do Kongresu ovlivní Evropu?

Nadcházející americké doplňovací volby do Kongresu budí mimořádnou pozornost v Evropě, kde političtí představitelé bedlivě sledují, jaký dopad bude mít obměna zákonodárného sboru na budoucí transatlantické vztahy, bezpečnostní záruky a obchodní politiku. 

včera

Luiz Inácio Lula da Silva, autor: Esteban Collazo

Lula da Silva přepsal politickou mapu Brazílie. Vítězstvím ve volbách to ale neskončilo

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva dosáhl historického a nečekaného volebního vítězství, když v nedělním druhém kole prezidentských voleb porazil pravicového kandidáta Flávia Bolsonara, syna vězněného exprezidenta Jaira Bolsonara. Osmdesátiletý levicový politik tak po dramatickém obratu zajistil pro sebe a svou stranu čtvrtý mandát v čele jihoamerické země, čímž překonal dosavadní politické předpoklady.

včera

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Snaha o ovlivnění voleb? Trumpova administrativa se pokusila donutit Kalifornii zneplatnit desítky tisíc hlasů

Federální odvolací soud zamítl bezprecedentní pokus administrativy prezidenta Donalda Trumpa donutit Kalifornii, aby zrušila hlasy 20 000 lidí, o kterých tvrdí, že by mohli být cizinci. Federální vláda tvrdila, že tyto hlasy by mohly patřit osobám, které nejsou občany Spojených států. Soudní rozhodnutí tak prozatím chrání průběh probíhajícího hlasování v nejlidnatějším americkém státě.

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová: Putin žádný zájem o mír nemá, Ukrajina očekává brutální zimu

Evropští ministři obrany a představitelé Evropské unie varovali na pondělním zasedání v Paříži, že Ukrajinu čeká velmi náročné období a ruský prezident Vladimir Putin neprojevuje reálný zájem o mír. Zasedání bezpečnostní skupiny E5, která sdružuje Francii, Velkou Británii, Německo, Polsko a Itálii, se zúčastnila také šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová a eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius. Setkání se konalo v sídle francouzského ministerstva ozbrojených sil.

včera

Ilustrační foto

Tajemství barvy očí: Proč vás slunce oslepuje násobně víc?

Máte modré nebo zelené oči? V tom případě vám přijde hodně povědomé to, že když vyběhnete z domu na letní slunce, rychle začnete sahat po slunečních brýlích, protože to zkrátka nezvládnete. Světlé oči obsahují méně pigmentu než tmavé a citlivost na světlo s tím může souviset. Jak se s tímto problémem co nejjednodušeji poprat?

včera

Benjamin Netanjahu

Izraelským volbám dominuje téma bezpečnosti. Průzkumy ale Netanjahuovi nejsou nakloněny

Izraelští voliči dnes zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejvýznamnějších a nejdůslednějších voleb v moderní historii země. Hlasování přichází poprvé od tragických událostí ze sedmého října roku 2023, kdy při útocích Hamasu zahynulo přibližně dvanáct stovek lidí. Současný premiér Benjamin Netanjahu usiluje o zisk nového mandátu v čele vlády navzdory probíhajícímu korupčnímu procesu a sílící mezinárodní izolaci státu.

včera

Trump před volbami vyostřuje rétoriku. Napadá i rodiny protikandidátů

Americký prezident Donald Trump čelí ostré kritice kvůli tomu, že ve svých nedávných výrocích spojil teroristické útoky z 11. září 2001 s demokratickým kandidátem do Senátu Abdulem El-Sayedem. Tento incident se odehrál během předvolebního shromáždění v americkém státě Michigan. Podobné rétorické útoky vyvolaly vlnu pobouření napříč politickým spektrem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy