Čaputová 100 dní ve funkci. Hájí demokracii a dodržuje sliby, hodnotí politolog

V pondělí uplynu 100 dnů od okamžiku, kdy Zuzana Čaputová složila prezidentský slib.

Nyní šestačtyřicetiletá politička v rozhodujícím kole březnových přímých prezidentských voleb porazila místopředsedu Evropské komise Maroše Šefčoviče, jehož podporovala nejsilnější vládní strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD). V kampani se Čaputová označila za symbol změny a volání po spravedlivém a férovém Slovensku, což po loňské vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně žádali účastníci největších demonstrací v zemi od pádu komunismu.

"Čaputová demonstruje oddanost demokracii, a to i v rovině hodnot. U našich partnerů potvrzuje, že Slovensko se nachází na správné straně v pozici loajálního spojence," uvedl Mesežnikov.

V uplynulých měsících Čaputová, která se hlásí k Evropské unii a k Severoatlantické alianci, zavítala kromě jiných také do sousedních států. V Česku přitom vyjádřila pochopení pro ty, kteří demonstrují proti premiérovi a za nezávislost justice. V Budapešti zase hájila liberální demokracii.

Honoured to meet our successful Romani uni students of engineering, natural & social sciences. Yet, efforts to ensure equal opportunities for each child must be reinforced to make such stories common. We need to keep #romainclusion and fighting #antigypsyism also at the EU level. pic.twitter.com/cLs4hvZphj

Podle Mesežnikova tím slovenská prezidentka nepřekročila pomyslnou hranici kritiky. "Obhajovala hodnoty, které jsou společné. Dala najevo, že naše priorita je v hodnotových otázkách a v dodržování pravidel. Liberální demokracie je základem ve visegrádské čtyřce," řekl Mesežnikov. Do takzvané visegrádské skupiny kromě Slovenska patří také Česko, Polsko a Maďarsko. Budapešť a Varšava čelily kritice od unijních institucí kvůli údajnému porušování principů právního státu.

Po zvolení hlavou státu se Čaputová zařadila podle průzkumu veřejného mínění mezi nejdůvěryhodnější slovenské politiky. "Vybudovala si takové postavení, že pokusy útočit na ni nepatřičným způsobem škodí jejím oponentům," uvedl Mesežnikov.

V domácí politice se Čaputová dostala do sporu s expremiérem a šéfem Směr-SD Robertem Ficem, který od prezidentky požadoval jmenování nových ústavních soudců ještě předtím, než parlament zvolí potřebný počet kandidátů. Čaputová na začátku září zase vyzvala k rezignaci tehdejší náměstkyni ministerstva spravedlnosti Moniku Jankovskou v reakci na to, že Jankovské podobně jako několika dalším představitelům justice včetně soudců policie zabavila mobilní telefony.

Podle médií Jankovská v minulosti čile komunikovala s podnikatelem Marianem Kočnerem, který je obviněný z objednání vraždy Kuciaka. Jankovská, kterou do vedení ministerstva spravedlnosti nominoval Směr-SD, kontakty s Kočnerem popřela, z funkce na ministerstvu ale odstoupila.

Vystudovaná právnička Čaputová také prosadila své připomínky do zákona, na jehož základě slovenští soudci přijdou o talár, pokud se rozhodnou kandidovat ve volbách do sněmovny nebo do Evropského parlamentu. Změnu navrhla opozice i v reakci na možné politické ambice kontroverzního soudce nejvyššího soudu Štefana Harabina, který neuspěl v letošní přímé volbě prezidenta.

Harabin na začátku září oznámil, že se nebude ucházet o funkci předsedy nejvyššího soudu, v jehož čele v minulosti již stál. Předtím se Čaputová nechala slyšet, že by zvoleného kandidáta automaticky nemusela jmenovat šéfem vrcholné soudní instance v zemi.